Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996ŠAMANOVO DOUPĚ: Svoboda slova a internetová sebranka
Ale přesto pro mou pradávnou generaci zůstává svoboda slova na místě prvním. I proto jsem před sedmi lety protestoval, když se Aston poprvé rozhodl zrušit diskusi k článkům na Neviditelném psu. Měl pro to dobré důvody – té zlaté svoboděnky slova často zneužívali sprosťáci, rasisti, agenti KSČM a podobná čeládka. A protože jsem často psal proti komunistům, náckům i antisemitům, byl jsem často (slovně) atakován právě touhle sebrankou. Přesto jsem se tehdy zastal volné diskuse, protože jsem viděl i její klady.
Dnes tedy nepřichází její absolutní konec, pouze se zavádí „registrace“ přispěvatelů. Podle zkušeností „mateřských“ (či snad „pěstounských“) Lidovek.cz však bude skutečně omezená, dokonce až „svázaná“, abych tak řekl. Rovněž reakce čtenářů pod sobotním článkem Moby Dicka na pláč jeho ženy věstí odchod – nejen sprosťáků a podlých hajzlíků (kteří byli po aféře Klondike v roce 2006 většinou eliminováni), ale hlavně konstruktivních potížistů, a zejména příznivců jednotlivých autorů!!!
Ačkoliv souhlasím s právem majitele serveru stanovit si pravidla při návštěvě jeho webu, opakuji dnes dosud platné námitky proti tomuto omezení:
"3. Sprosté útoky, jimž jsou vystavováni autoři Psa jsou většinou odráženy jinými komentátory. Sám autor nemá čas a nervy na to, aby odvracel některá skutečně agresivní napadení - ale právě v tom mu pomáhají zase jeho příznivci, často lépe než by mohl autor sám. Je to moje osobní zkušenost. Zavedení komentářů mne odbřemenilo od nekonečného trápení s maily. Někdy jsou obránci stejně zlí jako útočník - oko za oko a celou sanici za zub. No a? Alespoň se lidi učí myslet a diskutovat.
4. Právě sprosté a útočné komentáře plné emocí mohou obsahovat důležité informace. Autor se může splést, čtenář mu sice vynadá, ale napíše většinou proč - a v tom "proč" se může skrývat zrnko pravdy. Já osobně hledám sebereflexi právě v těch nesouhlasných článcích! Autor bez sebereflexe se stane svatým neomylným kazatelem, mediálním manekýnem, kterými jsou zasrány všechny tištěné noviny a televizní stanice!!!
5. Neviditelný pes se svým stylem komentářů lišil od oficióznosti bohatě dotovaných stránek. Koho styl komentářů pohoršoval, ten je nemusel číst. Ale dost lidí se na Psa obracelo právě kvůli komentářům. A na jeho stránkách setrvávali po celou dobu svého psaní.
7. Jak citoval Hnidopich Sid Páral na Psu 26. ledna 1997 v recenzi na Formanův film Lid versus Larry Flynt: "...je možné s někým nesouhlasit, ale proto ještě není možné přestat ho respektovat či začít omezovat." (Aniž bychom prosazovali porno, nacismus či jiný hnus - vždyť jde o komentáře a nikoli redakční text!!!) Přemejšlel jsi někdy o tom filmu? A té kauze?"
Soustředěný nátlak na principála Neviditelného psa tehdy vedl k tomu, že byly komentáře už druhý den obnoveny. A tak jsem díky tomu byl upozorněn Pavlou z Kanady, že "pacemaker" není "peacemaker". Čtenář -hh- mne vyškolil, že neexistuje "antidatování", avšak "antedatování" - přepsání data na nějaké předcházející. Podle vzoru "Hannibal ante portas". A už nezjištěný diskusník pod článkem o bitvě u Sokolova, kde jsem psal o osudu rodiny Lanzerových mne hned příští měsíc nesmírně potěšil, když se zmínil, že v Ostravě se místu, kde stával jejich krámek, dlouho říkalo "Lanzerovo"...
Nedovedu si představit, že by se se mnou a dalšími čtenáři chtěla třeba Pavla bavit až poté, co dostane do Kanady registrační heslo doporučeným dopisem z Česka!!! Potom, co vyblije svoje jméno, svou adresu, svůj mail - s tím, že podmínky (zne)užití se mohou průběžně měnit!!! Australani, Amerikáni a Kanaďani se na nějakou registraci vykašlou. Vykašlou se na komentáře, vykašlou se na čtení příspěvků - jako se už před těmi sedmi lety vykašlali na přispívání do listu. Doby, kdy nad redakcí NP slunce nezapadalo jsou už dávno pryč. Ale samozřejmě to neznamená, že by to samotné "čtenosti" nějak na dlouhou dobu ublížilo - spíše naopak, každý se chtěl podívat, jak Pes skomírá.... A dnes jsme odhadem na čtyřnásobku přístupů. Jistě ani po omezení komentářů Pes neskomře, ale zase bude jiný. Zařazenější do linie!
A dopomůže k tomu právě ta registrace. Ta je velice vypečená - ale přečtěte si její podmínky na registrační stránce raději sami. Mně na nich nejvíce zaráží, že nebude možno užívat nicku! A toto se rovněž týká přidružených stránek, z nichž Sarden má už určité renomé jakožto samostatný elektronický sci-fi časopis. Však se taky jeho současný šéfredaktor Pechy (Jan Pechanec) k této problematice ozval. Ozval se uvážlivě a chápavě, ale právě zrušení nicků ho nadzvedlo, a upozornilo i na další špecifiká:
"Společnost MAFRA však zašla i na můj vkus poněkud daleko, když v diskuzi neumožnila použití přezdívek. Sám jsem si všiml, že na Neviditelném psu se vytvořila skupina lidí, kteří dotváří celkový obraz rodiny ve spojení s deníkem a stali se jeho neodmyslitelnou součástí, kvůli které se nemálo z vás na Psa vrací. Tato nemožnost poněkud vyvrací mé přesvědčení, že by se jednalo o zvýšení komfortu diskuze pro všechny slušné čtenáře. Také přístup mých kolegů a vedení Lidovek, tedy nevedení dialogu se čtenáři, posiluje obecnou nedůvěru a připomíná právě totalitní zřízení." (K čemuž Šaman vulgo Jan Kovanic vyslovuje svůj plný souhlas.)
Jemináku, kolik lidí bude tušit, že pod fádním jménem "P. Holan" se skrývá Pagi? A nemyslím si, že jwp se bude chtít podepisovat "J. Procházka". Jistý komentátor Šamanova doupěte za svým jménem udává dovětek "balík z Plzně". Bez balíků už to nebude ono. (Autoři se mohou skrývat za nějaké anonymní Astony či Moby Dicky - komentátoři nebudou moci?) Sarden má tedy problém s komentáři částečně vyřešen tím, že o scifárnách je možno diskutovat (také registrovaně - avšak bez komerčního zneužití, jen s udáním mailu a nicku, přičemž mail může být skryt...) na diskusním fóru scifiworldu. (O Sardenu se zde zmiňuji taky proto, že i do něj pravidelně přispívám, a po deseti letech od vydání zde uveřejňuji na pokračování svoji románovou prvotinu Blackout.)
Tehdy v tom únoru 2003 se mi na mé psaní pak ozvala spousta čtenářů maily, v nichž mnozí odhalili svoje nicky. Mezi nimi byli i jistý bankovní manažer, ředitel menší firmy či taky zaměstnanec Poslanecké sněmovny. Neprozrazovali žádná obchodní či politická tajemství, jen svobodně sdělovali své názory - a nick jim umožnil vyjádřit se jako svobodným občanům. Tito lidé by mohli mít problémy s publikováním svých názorů i dnes! Stejně jako lidé na malém městě. A kolik "J. Nováků" může být svým okolím považováno za ty internetové poťouchlíky? Sám se pod své příspěvky podepisuji - samozřejmě. V diskusích jsem však Šaman. A nikdo si mne nemůže splést s praprabratrancem "J. Kovanicem" z Prahy (tedy Jiřím:), či s jinými příbuznými, které by možná za mé nekorektní vyjadřování chtěli lynčovat skini. (Maximálně si mě spletou s Big Shamanem - ale kdo zná Velkého, ten se nesplete:) Před časem na mě podal trestní oznámení jeden náš nácek, a policie mne vypátrala. Jistěže mu moji adresu neřekli - aspoň doufám. Příště si třeba nebude muset na to najímat policii a doví se mé skutečné bydliště - aby věděl, kam položit zápalnou bombu.
Říkal jsem, že nebudu citovat z podmínek registrace. Ale přece jen uvedu ty nejvypečenější:
"3. MAFRA, a. s., si vyhrazuje právo kdykoli v budoucnu vyžadovat poskytnutí i dalších údajů a bez jejich sdělení si vyhrazuje právo dosavadní registraci zrušit a/nebo neumožnit přístup k stránkám/službám, které vyžadují registraci.
6. Poskytnutím údajů k registraci návštěvník souhlasí s tím, aby MAFRA, a. s., ve smyslu § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., jím poskytnuté údaje zpracovávala, a to za účelem jejich interního využití, jakož i pro marketingové účely své vlastní a/nebo osob, s nimiž tvoří holding.
11. MAFRA, a. s., je oprávněna tato pravidla měnit, změny jsou pro návštěvníky serveru závazné od okamžiku jejich zveřejnění..."
Pro zpracování osobních údajů sice "platí Zásady nakládání s osobními údaji uživatelů webových služeb společnosti MAFRA, a.s. (www.lidovky.cz/soukromi)", jenže kvůli ochraně státu může být donucena Mafra změnit podmínky a vůbec - bod 11 je výsměchem právnímu státu. Tomu se chcete upisovat? Nechcete, a já se vám nedivím.
RaJský vůdce nejsilnější strany a presumptivní premiér této země pan Jiří Paroubek po loňské vajíčkiádě prohlásil, že strana udělala chybu, když se dostatečně nevěnovala Internetu, a že se na něj bude muset více zaměřit. Možná, že se mu už "věnují"...
Premiér Paroubek, který již nejméně jednou osvědčil svou chuť úkolovat policii (viz aféru s ilegálním CzechTekem) , policie, která mnohokrát (minimálně od ministra vnitra Grosse po ministra vnitra Langra) byla považována za ochotnou poslechnout, bývalý "antimonopolista" a současný a snad i budoucí ministr vnitra Martin Pecina v kombinaci s budoucí možnou spoluprací s KSČM - to je smrtící kombinace. Každá soukromá organizace je povinna předat své seznamy předem usvědčených zločinců státním orgánům, že??? Kdo se nepamatuje na padesátá léta, ať si čte o současné Venezuele - ta má také jakousi "demokracii"...
Právě dnes se v Evropě připomínají oběti holokaustu. V českých zemích k jeho „zdárnému“ průběhu přispěly i dokonalé seznamy samotných židovských obcí, stejně jako kolonka „náboženská příslušnost“ v rodných listech. Nebylo tedy třeba složitě sbírat data, stačilo sebrat Židy. Na jejich adresy pak časem přinesl pošťák z obce doporučený dopis – s registračním číslem. Do transportu.
Začal jsem vtipem, končím jiným: "Ničemu se nediv, když se divíš, nemluv, když mluvíš nepiš , když píšeš, nepodepisuj se - a když se podepisuješ tak se pak nediv..."
Takže, internetová sebranko: Pro ty, kteří se budou chtít svobodně vyjadřovat v komentářích alespoň k mým článkům, jsem založil blog Šamanovo doupě, kam je budu kopírovat. Nehodlám jako autor odcházet z Neviditelného psa, kde jsem od roku 1997 strávil značnou část svého života, do kterého jsem napsal asi 1300 příspěvků a který mne vychoval k internetovému i neinternetovému psaní. A který mně po celou tu dobu umožnil svobodně psát i věci, na které měl pan principál jiný názor. Ondřeji Neffovi za to patří nehynoucí dík. A uznání za založení tohoto prvního blogu - když ne na světě, tak v Česku určitě.
Ale nehodlám ani přijít o Bereniké, Baghíru či milé balíky z Plzně.
Psáno v Praze ve dnech 24.-26. ledna 2009
***************************************************************************
PS: Na http://samanovodoupe.blogspot.com se časem objeví i jiné Šamanovy kousky než ty aktuální. Už dnes jsem vzal pod křídla kolegu Moby Dicka i s jeho ženou – když tak bědovala.
Jenom se tam prosím alespoň trochu chovejte jako partneři - i když neregistrovaní partneři...
