28.3.2024 | Svátek má Soňa


ŠAMANOVO DOUPĚ: Neintegrální informace a informační povodeň

5.6.2013

V Praze voda klesá, Ústí nad Labem, Děčín a Hřensko kulminace teprve čeká. Společně s povodní vodní nás zasáhla i povodeň informační. Ta přinesla jak čerstvé informace, tak klasické mediální bahno. A po jejím dně se přivalilo něco balvanů.

Letos se ve zpravodajství o povodních poprvé naplno objevil fenomén sociálních sítí. Ale ukázalo se i to, jak zoufale málo žurnalistů dokáže tu hromadu informací zpracovat tak, aby se k publiku dostaly přiměřeně včas přiměřené informace. Více než to, jak kde bylo, bylo by třeba říci i to, jak kde je a bude a jak je potřeba se zachovat! O nepřesné informování se v nemalé míře přičiňovali i mluvčí různých společností, kteří se nedokázali patřičně vyžvejknout.

Příkladem nesrozumitelnosti sdělení byla nedělní informace Dopravních podniků, že se uzavírá osm stanic v centru města, včetně jejich vyjmenování. Až na opakovanou cílenou otázku moderátora ČT24 pan mluvčí upřesnil, že uzavřenými stanicemi vlaky metra projíždí. Což byla podstatná informace na to, aby byla sdělena i bez dotazu! Ale jinak se ukázalo, jak zoufale neumí naše veřejnoprávní televizeinformovat. Ano, ČT24 vysílala "integrované zpravodajství", ale nepodávala integrální informace.

Víte například, že od počátku povodní můžete s výhodou používat po cestě nejen do okolí Prahy, ale i centrem vlaky? Konkrétně ze Smíchovského nádraží přes Wilsoňák až do Vysočan. Z Hlavního Wilsonova náměstí jedou vlaky jako MHD až do Uhříněvsi – a to každou čtvrthodinu. Mluvčí DP tuto věc médiím nesdělil. Přitom tato informace na webu DP visí! Z televizních zpráv, ani z novin jsem se ji nedověděl. Jen jednou během tří dní tuto informaci sdělil nějaký železničářský mluvčí z Ministerstva dopravy v přímém rozhovoru pro ČT24 – ale televize z toho neudělala zprávu! Přesto, že informovala neustále – s tím, že opakovala to, co už měla natočené. Také až na webu DP jsem podle zrušených autobusových linek zjistil, že je uzavřena Strakonická. Ranní přehled dopravní situace totiž už dlouhodobě téměř ignoruje levý břeh Vltavy. (Dopravní přehled se slušelo vysílat v hodinových intervalech, naši drazí veřejnoprávníci!)

V televizi jsem se během dne vůbec nedověděl, jak to vypadá třeba na povodí Lužické Nisy, třeba v Chrastavě a Frýdlantu. Což mě vedlo k tomu myslet si, že se tam nic neděje. Naštěstí díky "internetu" jsem uviděl pár fotek, které ukazovaly, jak leze Smědá nahoru, ale není to nic stoletého. Ale! Našel jsem si to na facebookových stránkách Počasí ČT, kam občas přispívám. Každou minutu tam přibývaly fotky z různých koutů naší vlasti. A tak jsem koukal, jak na Moravě krásně svítí sluníčko a jak zatímco někdo zachraňuje majetek a životy, tak se jiný vydal na houby, které v tomto dešti rostou – i když pouze hřiby kováři.

Ono když se vysílá "integrovaně", tak by se mohly pro odlehčení zmínit i ty zprávy o hezkém počasí na východě a růstu hub. Ale jestliže se vysílá integrovaně o povodních, tak bych prosil zpravodajství o celém integrovaném území, včetně klasické Smědé. Ve zprávách. Ne v počasí. Na Facebooku… A ještě jedna drobnost: Pouze ze slovenských zpráv jsem se dověděl, že stoupá spodní tok Moravy. Ale pravděpodobně jen na slovenské straně hranic…

Klasické neinformování se ale objevilo i v případě jedné nezachycené obce: "Všechna telefonní čísla a informace máme na našem Twitteru."Mám já hledat, jestli má obec účet na některém poskytovateli elektronického chatu? Úplně mi postačí normální webová stránka. Ale když přijde voda, většinou nejde ani elektřina, ani web. Nějakou dobu vydrží baterky v mobilech – jak v telefonech, tak v ústřednách a anténách. Minule se mluvilo o tom, že se budou automaticky rozesílat SMS – dělo se to letos? Anebo při každé další povodoni budeme spoléhat na nové informační technologie, které má stále ještě menšina obyvatel? Pamatuji, jak se při povodních na Moravě v r. 1997 starostům rozvážely mobily, které měly pár nevýhod: Někteří starostové s nimi ještě neuměli zacházet. A pak – brzo se vybily baterky a nikoho nenapadlo zařídit distribuci nabitých baterií…

Mám já hledat, jestli má obec účet na některém poskytovateli elektronického chatu? Úplně mi postačí normální webová stránka. Ale když přijde voda, většinou nejde ani elektřina, ani web. Nějakou dobu vydrží baterky v mobilech – jak v telefonech, tak v ústřednách a anténách. Minule se mluvilo o tom, že se budou automaticky rozesílat SMS – dělo se to letos? Anebo při každé další povodoni budeme spoléhat na nové informační technologie, které má stále ještě menšina obyvatel? Pamatuji, jak se při povodních na Moravě v r. 1997 starostům rozvážely mobily, které měly pár nevýhod: Někteří starostové s nimi ještě neuměli zacházet. A pak – brzo se vybily baterky a nikoho nenapadlo zařídit distribuci nabitých baterií…

K tomu ještě patří zmínka na okraj zápasu politických sil na pražské radnici, což je tedy skutečně zápas doslova v bahně. A týká se seznamů telefonních čísel: Je skutečně potřeba mít je napsané na papíře. Kolega Petr Honzejk z Hospodářských novin se dnes (úterý) směje zastupujícímu pražskému primátorovi: "V roce 2013 se telefonní čísla v kapsičce saka nenosí. ipad, smartphone, Twitter, Facebook, Google+, Skype, znáte to?" Blackout, znáte to, pane kolego? A už vám upadl chytrý telefon do vody? Pak je vám číslo zapsané v nulách a jedničkách v útrobách nefunkčního přístroje nebo systému na – houby. (I když ne na hřiby kováře.)

A: Každý nemá internet, každý nemá počítač, každý nemá mobil. A jsou okamžiky, kdy je potřeba informovat rychle a jednoznačně a plošně. Což se nestalo v případě kritizovaného vypouštění Hostivařské přehrady do přeplněného Botiče. Přes všechno integrované (opakované) zpravodajství a přes rozhořčenou kritiku na sociálních sítích jsem se ani později nedověděl několik informací:

Byla Hostivař vypouštěna předběžně, anebo ne? Pokud ne, bylo to proto, že se připravovala na letní sucho, anebo proto, že voda přišla tak rychle, že se to nestihlo? Anebo proto, že se tím nikdo nezabýval?

Další série chybějících informací: Odpouštělo se z přehrady více, než do ní přiteklo? A bylo to proto, aby se neprotrhla, nebo proto, aby byla připravena na další deště na konci týdne, anebo to prostě někomu připadlo jako dobrý nápad právě v téhle době přejít na normální výšku hladiny v přehradě? Nebo je jenom prostě přeplněná a ztratila regulační schopnosti?

A nakonec: Je na Hostivařské přehradě vůbec hrázný?Ano, v době úspor se nejdříve snižují náklady tím, že se zavedou nové (pokud možno předražené) technologie a propustí se lidi. Ale ti lidi na místě lépe než kamery vidí dešťové mraky, čichají vodu a cítí hrázní těleso! U těch nových technologií se někdy stává, že je u nich důležitější to, že jsou nové a drahé, než to, jestli jsou funkční. Ale dejme tomu, že technologie jsou funkční, dálková obsluha vyškolená. Ale pak se snadno stane, že při různých problémech, které nastanou najednou, musí dispečer postupovat systémem válečné chirurgie: Nejdřív řeší problémy s tím, co je nejzávažnější. A mezitím mu nějaký lehký pacient umře a nějaká malinká přehrádka se přelije.

Ale i když hrázný na fleku je, stále zůstává problémem, jak informovat klienty: Zatímco dříve mohl například do závodního rozhlasu mluvit jen prověřený člověk, kterému se nejprve muselo zavolat a který jediný měl klíče od vysílací kabiny (když šel na oběd, tak jste jako energetický dispečer v době špičky měl smůlu; do potřebných pěti minut se ta zpráva ven nedostala – píšu to z vlastní zkušenosti), tak dnes podobnou funkci mívá "tiskový mluvčí" nebo jiná pověřená osoba.. Zatímco dříve se bál bolševik, aby někdo něco neplácl bez cenzury, tak dnes se téhož bojí náš moderní management – aby nebyla narušena korporátní politika jednotné informovanosti.

V každé vesnici jsou dodnes prastaré primitivní sirény (anebo alespoň zvony na obnovených kostelech a zvoničkách). V některých městech i moderní sirény, které umějí mluvit. Poslechnete si je dnes v poledne, protože je první středa v měsíci. To bude ale jenom zkouška. (Krizový štáb GŘ HZS ČR rozhodl, že zkouška sirén dnes nebude - pozn.red.) K čemu ale zkouška, k čemu sirény, když v době, kdy jsou potřeba, mlčí? Nejspíš proto, že hrázný v Hostivaři nemá paralelní tlačítko k siréně. Které by bylo potřeba, když povodňová vlna přijde během pěti minut. Těch pět minut by mělo stačit aspoň na to, aby lidi odjeli s automobily, případně uprchli pro záchranu svých životů. Nezaznamenal jsem použití sirén, naopak jsem zaznamenal, že obyvatelé jedné z městských částí Prahy dostali nečekaný příkaz k evakuaci jen od policie.

K čemu máme ty sirény? Ke zkouškám???

K tomuto průšvihu došlo možná skutečně proto, že po nepřátelském převzetí moci ze strany TOP 09 na pražském magistrátě někdo neví (zejména, je-li sobota večer), kdo má klíče od sirén…

Ano, v době úspor se nejdříve snižují náklady tím, že se zavedou nové (pokud možno předražené) technologie a propustí se lidi. Ale ti lidi na místě lépe než kamery vidí dešťové mraky, čichají vodu a cítí hrázní těleso! U těch nových technologií se někdy stává, že je u nich důležitější to, že jsou nové a drahé, než to, jestli jsou funkční. Ale dejme tomu, že technologie jsou funkční, dálková obsluha vyškolená. Ale pak se snadno stane, že při různých problémech, které nastanou najednou, musí dispečer postupovat systémem válečné chirurgie: Nejdřív řeší problémy s tím, co je nejzávažnější. A mezitím mu nějaký lehký pacient umře a nějaká malinká přehrádka se přelije.

Ale i když hrázný na fleku je, stále zůstává problémem, jak informovat klienty: Zatímco dříve mohl například do závodního rozhlasu mluvit jen prověřený člověk, kterému se nejprve muselo zavolat a který jediný měl klíče od vysílací kabiny (když šel na oběd, tak jste jako energetický dispečer v době špičky měl smůlu; do potřebných pěti minut se ta zpráva ven nedostala – píšu to z vlastní zkušenosti), tak dnes podobnou funkci mívá "tiskový mluvčí" nebo jiná pověřená osoba.. Zatímco dříve se bál bolševik, aby někdo něco neplácl bez cenzury, tak dnes se téhož bojí náš moderní management – aby nebyla narušena korporátní politika jednotné informovanosti.

V každé vesnici jsou dodnes prastaré primitivní sirény (anebo alespoň zvony na obnovených kostelech a zvoničkách). V některých městech i moderní sirény, které umějí mluvit. Poslechnete si je dnes v poledne, protože je první středa v měsíci. To bude ale jenom zkouška. (Krizový štáb GŘ HZS ČR rozhodl, že zkouška sirén dnes nebude - pozn.red.) K čemu ale zkouška, k čemu sirény, když v době, kdy jsou potřeba, mlčí? Nejspíš proto, že hrázný v Hostivaři nemá paralelní tlačítko k siréně. Které by bylo potřeba, když povodňová vlna přijde během pěti minut. Těch pět minut by mělo stačit aspoň na to, aby lidi odjeli s automobily, případně uprchli pro záchranu svých životů. Nezaznamenal jsem použití sirén, naopak jsem zaznamenal, že obyvatelé jedné z městských částí Prahy dostali nečekaný příkaz k evakuaci jen od policie.

K čemu máme ty sirény? Ke zkouškám???

K tomuto průšvihu došlo možná skutečně proto, že po nepřátelském převzetí moci ze strany TOP 09 na pražském magistrátě někdo neví (zejména, je-li sobota večer), kdo má klíče od sirén…

Zastupující pražský primátor Tomáš Hudeček přitom svým způsobem obstál. Ano, na Malé Straně začali hasiči stavět zábrany, až když byli po kotníky ve vodě. Nu, ale zachránili ji. (Krom Sovových mlýnů, kde jest umístěno o Muzea Kampa, jež jest z mně neznámých technických či politických důvodů z obecné ochrany před povodní vyjmuto.) V Kalouskově Bechyni to pro rychlost záplavy nestihli a zábrany stavěli až ze člunů, když už to bylo celkem zbytečné. Ale spíše neobstála média, která i do povodní zanesla trochu toho svého obvyklého bahna:

Hudeček v pondělí sdělil, že se ve Vltavě očekává průtok až 3300 m kubických, zábrany se stavějí na průtok 3700. Moderátor útočil – nemělo by to být výš? Když každá předpověď se ukázala nízká?

Tak až se zvýší předpověď, tak to ještě dostavíme, vy troubo, měla znít Hudečkova odpověď. Ostatně útočnost moderátorů jaksi stoupá, protože přece je potřeba zpovídaného vytočit. Což je nejspíš úkolem všech moderátorů všech televizí. Jak se ukázalo v dalších dnech při rytí do hydrologů a správ povodí. Proč upouštíte přehrady? Jak dlouho by vltavská kaskáda vydržela, kdyby byly přehrady prázdné? Zpovídaný neměl toho ducha, aby odvětil, pokud by chtěl zůstat slušný. Nejspíš čekal poděkování, že Praha a nižší obce dostaly dva dny času navíc. Protože do Prahy tekla jen Berounka a Sázava, Vltava prakticky stála! Moderátor se samozřejmě neptal občanů "proč nechcete postavit přehradu na Berounce?" Já bych taky nechtěl, protože by se zničila krásná příroda, ale to není vina správy povodí! Téma regulace přehrad je složité, proto ho opusťme. Jenom: Je snad jasné, že přehrady nemají jen retenční úkol, ví to každý, kdo se rekreuje na Souši i na Lipně. A ví to každý energetik, když hledá rychlý špičkový zdroj elektrické energie…

Zpět k Hudečkovi: V neděli jsem mu měl za zlé, že nechal odstavit metro už v jedenáct hodin večer, místo aby se provoz skončil půlnocí, jak bývá obvyklé. Nicméně – protože předpovědi předpovědí narůstaly a protože stavění zátarasů a fyzické odstavení vlaků z tunelů do dep nějakou dobu trvá, jest odpuštěno. Lépe o hodinu dříve, než o minutu později!

Jiná věc však panu možnému primátorovi nějak uklouzla: "Rozhodl jsem," pravil mužně. Pražské mateřské, základní a střední školy budou uzavřeny. Na dotaz moderátora, zda se to týká i univerzit, pravil, že ne, neb univerzity jsou řízeny ministerstvem školství. Nějak pozapomněl, že Praha řídí jen střední školy, ty základní a mateřské mají na starosti městské části. Toto rozhodnutí vykazuje mnohé vady a mnohé prozrazuje o osobnosti pana zastupujícího:

Nejdříve: Co mělo toto rozhodnutí řešit? Pokud bylo oznámeno ve 22:15 předcházejícího dne? Který rodič nebo učitel se to dověděl? A ten, kdo se to dověděl, jak měl asi zařídit náhradní program pro své malé děti? Vypadá to, že pan zastupující chtěl pouze uplatnit svou nedílnou velitelskou pravomoc.

Pak: Je rozdíl mezi tím, jestli škola "vyučuje" anebo je "zavřená". Nemusí vyučovat, protože není jasné, jestli se všichni vyučující dostaví (zejména přespolní). Škola má ale i charakter sociální služby. Nemusí probíhat vyučování, ale "náhradní program", mohou být otevřeny družiny. Toto se netýká pouze školství, ale i firem, které (trestuhodně nezodpovědně) zaměstnávají rodiče. Existují i rodiny bez babiček a bez tatínků, takže pak matce nelze přijít do práce, a může tak očekávat negativní diskriminaci, až se bude příště snižovat stav…

A nakonec to nejhorší: Zdá se, že panu zastupujícímu možná ani není známo, že nemá pravomoc rozhodovat o školách a školkách!

Výsledkem byl samozřejmě chaos, kdy některé školy přece jen otevřely. Praha 13 jako jediná pražská obec veřejně oznámila, že se rozkazu z magistrátu nepodřídí a školy otevře. Do zpráv se to dostalo v pondělí ráno…

A po konci ještě horší než nejhorší: Pan Hudeček absolutně nespolupracoval s městskými částmi, jak vidno na tomto "školním příkladu". A podezírám ho, že ani nechtěl. Výmluvy, že na magistrátě nebyla k dispozici telefonní čísla, jsou trapné. Ale třeba to nebyly výmluvy. Ale jak to, že ta čísla Hudečkovi celý týden jeho zastupování nescházela? Nejspíš je nepotřeboval ani před povodní, ani při povodni. Když do pražského krizového štábu nepřizval zástupce městských částí, jako jsou třeba pravděpodobně nepotřebné Záběhlice.

To je skutečně těžký balvan na dně této povodně!

Doufejme, že se ze současné velké vody zase trochu poučíme, jako jsme se už poučili (i nepoučili) z minulých. Některá ta poučení mohu dát hned:

1. Je třeba jednat rychle, když povodeň jde. K tomu je potřeba mít jednotný varovný systém. A bezpečný, tedy tak primitivní, jak jen jde. A zároveň musí být zažité jeho používání obyvateli! Kteří o něm mají být informováni – aby jím pak mohli být včas informováni.
2. Po povodni je nutné jednat důsledně a přiměřeně rychle při realizaci ochranných opatření.
3. Je nebezpečné, nezodpovědné a zločinné rozvracet fungující vládu – ať už centrální nebo obecní – pokud nemám připraveno řešení, které zabrání bezvládí.
4. Je trestuhodné zanedbávat potřeby "minoritních částí".
5. Média by v době nebezpečí měla přinášet komplexně zpracované aktuální informace, alespoň ta veřejnoprávní.

A teď se jdu podívat na zprávy.

Psáno v Praze dne 4. června 2013, 16.00-18:00.

PS: Zde přikládám fotogalerii ze včerejší procházky po pražských nábřežích. V roce 2002 jsem zabezpečoval nepřetržitý chod elektronických komunikací, po další povodni pomáhal při odklízení spouště ve Frýdlantě. Budiž mi proto odpuštěno moje letošní povodňové očumování. Stoletá voda přijde tak maximálně dvakrát – třikrát za dvanáct let!

Převzato z Šamanovy hospůdky U hřbitova.