25.7.2016 | Svátek má Jakub






ŠAMANOVO DOUPĚ: Křižník Thor, archa záchrany

8.5.2013

Už obálka Martina Zhoufa prozrazuje mnohé o novém románu Františka Novotného Křižník Thor. Sametově černým oceánem se na ní prokousává šedivá loď, z níž se ke žlutooranžovému nápisu na oranžovožlutém chvostu plamene šplhá právě odpálená raketa…

Knihkupec mi správně napověděl, že jde o subžánr fantastiky, který se nazývá "military". Tak ano, užijeme si mnoha námořních soubojů vedených na dálku doletu balistických raket i na blízkost nože. Hornblowerovské bitvy lodí tvoří kostru knihy, která prorůstá příběhem, jenž se odehrává v letech 2039 - 2041. Dva roky války! Takže je to také sci-fi, třebaže některé z popisovaných zbraňových systémů fungují i dnes. Jako neodborník nevím, co je už v provozu, co je vyvíjeno, a co si autor vymyslel. Oceňuji to. Připomíná mi to systém pletení lan, kdy jeden pramen drží druhý, a ten drží třetí a další, a pevné je lano, spletené ze stometrových vláken i na svém kilometr dlouhém konci.

Stejně pevně jsou spojena všechna témata v téhle knížce. Proto své příběhové lano může autor vzít nejdříve za jeho konec. (A proto se úvodní kapitola jmenuje Koda.) Jenže autor je ještě mazanější, a z několika lan tvoří síť. A zdaleka se nedrží v šuplíčku "military". Sám je spleten mnoha svými odbornostmi a dovednostmi. (Možná si ještě někteří dávní čtenáři Neviditelného psa vzpomenou na jeho Mrožoviny.)

Když už mluvíme o šuplících, vzpomněl jsem si při četbě Thora na Letiště Arthura Haileyho či knížky Thomase N. Scortii a Franka M. Roninsona (třeba Prométheus v plamenech). Profesionální kritici o těchto dílech mluví jako o "sociologické beletrii", jež je charkterizována dokonalým poznáním zvoleného prostředí, do něhož jsou zasazeny dramatické příběhy lidí. Zde je to stejné: Různé typy lodí, letadel, zbraní horkých i studených, prostředků elektronického boje jsou předvedeny velice uvěřitelně a velice srozumitelně. A i když někdy laik nerozumí, lana informací jsou tak dobře natažena, že čtenář důvěřuje autorovi, a nechá se jím vést. To je důležité: Důvěryhodnost. Možná pro někoho, kdo je zvyklý "jet" v akci od začátku do konce, mohou technické podrobnosti zdržovat spád. Tomu čtenáři pak doporučím přeskočit kapitolu Zkoušky. Ale takhle to dělal i Jules Verne: Když usoudil, že pro příběh je nutný nějaký technický výklad, zhustil ho do samostatných kapitol. (Které jsem jako kluk přeskakoval. A dnes se v nich bahním…)

Čtenář se nedoví, co znamenají displeje SHAFT SPEED, PROP PITCH, nepozná vlastnosti navigačního radaru AN/SPS-64 nebo charakteristiky radaru AN/SPY-1D, a to by mohla být škoda. Toto je další lano ve Frantově síti, uvázané na pacholeti, nazvaném "počítačové hry". Ostatně hlavní hrdina Tomáš Hornych (proto "THOR", severský bůh je zmíněn jen jako ikona, zejména tedy jeho bojové kladivo, které je zobrazeno na osobní vlajce kapitána křižníku) je původem programátor počítačových her. Sám autor vystudoval kybernetiku a nějaký čas sloužil u sálového počítače ZPA 600. Zde je zakotveno jedno z autorových lan, na kterém dobře drží i Hornychův vynález – samopíšící se, samoochraňující se, samorozpadající se a samoobnovující se fraktálový program.

Je to technika, ale to já rád. A ocenil jsem, že když jsem si řekl – rok 2040, a není řeč o protivzdušné laserové obraně? Načež byl ke konci knihy Thor vybaven – protivzdušnou laserovou obranou.

Kniha začíná v (rodném autorově) Brně, na chvíli si odskočíme do Prahy, aby byl pak hrdina s nově získanými kamarády vyvržen na dlouhou road-movie. Ano, taky samostatný žánr, zde je dalším lanem v síti příběhu. Tenhle začátek mi docela připomíná film Sedm statečných, i když základní posádka má pouze šest členů: Její jádro tvoří čtyřka z klubu "805" (což jsou fandové modulární automatické pušky CZ 805 BREN, rok výroby první série 2010), jejíž součástí je i Tom, kterému zachrání život Tamara. Šestého Arona zase zachrání tahle pětka společně. Cestou z Brna do jihoafrického Durbanu někde u somálského pobřeží přiberou do party Wanga, Číňana z Tchaj-wanu, a je jich skutečně sedm. A řekněme ještě, že chlapi jsou skutečně chlapi, fanoušci osmsetpětky mají zkušenosti například z Afghánistánu, a Tomovi je právě 50 let, protože se symbolicky narodil roku 1989.

Road-movie funguje dobře, autorovi se podařilo popsat uvěřitelnou cestu jachty ze Středomoří až na tanzanské pobřeží. A rovněž tak, že to není nuda. A to je vlastně celý první díl knihy. Ve které se podařilo důvěryhodně dopravit hrdinu na jeho hlavní působiště, skutečný křižník Thor.

A proč se utíkalo z Evropy? Protože román je také dystopie: V roce 2039 je na tom Evropa hůře než v roce 1939. Evropská unie se rozpadá, Evropa si ani neuvědomuje, že je pod čínským embargem. Zatímco česká Dé jednička je ještě rozbitější než teď, policie a armáda se rozpadá, protože státy na ně nemají peníze (nemají už peníze na nic), u berlínské Brandenburské brány se pěstují zelné hlávky (větší bída než na konci hitlerovské třetí říše), ustanovuje se nové společenství se zkratkou SSSR – Světové společenství socialistických států, jehož klíčovým (řídícím, ovládajícím a postupně požírajícím své spojence) státním útvarem je komunistická Čína.

Ano, dalším žánrovým lanem v téhle síti je i "political fiction". Autor však pouze domýšlí jasně patrné trendy (jasně patrné pro ty, kdo nečtou pouze české noviny): Pozvolný rozpad Evropské unie, couvání Ameriky z dříve halasně narýsovaných rudých linií, je zde zmíněn i zálusk Turecka na jeho bývalou provincii Sýrii. Současná hospodářská kolonizace Afriky pseudokapitalistickou Čínou je doplněna i o vojenskou okupaci novou čínskou říší, která se tvrdě přihlásila k tvrdému marxlenisnkému komunismu. Pro opravdu velké pamětníky připomínám, že začátkem století až do 40. let bylo vydáváno hojně dobrodružných románů o "žlutém nebezpečí". Autor s ním zde pracuje o spirálu výš: jde o "žlutorudé" nebezpečí, proti kterému se spojují Evropané, muslimové i židé. Velice "politicky nekorektní": Nejde o rasismus (jedním z klaďasů je Číňan Wang), ale o jasný autorův antikomunistický postoj, který ostatně vyjádřil už ve své vůbec první povídce, jež pojednávala o hnutí "Tří bradatých (1983). Tedy – autor není proti "žlutým", ale proti "rudým".

Poznámka: Konečně v současném českém literárním rybníčku někdo řekl na plnou hubu, že komunismus může být v budoucnosti ještě nebezpečnější, než byl v minulosti nacismus.

Autor není zaujat ani proti ženám, přestože jeho hrdinu spoluvězněné ženy v zajateckém táboře nenávidějí. Ale nakonec se i pro ně najde uplatnění na palubě bojové lodi. I pro feministky, i pro pacifistky.

Když už mluvíme o ženách, hrdina Tom má několik milenek, a dokonce se jednou i zamiluje. Žádný tvrdý však sex nečekejte, snad jen mírnou erotiku, kdy je však důležitější příběh. Ale ani žádná velká love story tu není, avšak její nitka se v lanu příběhu vine od začátku do konce.

Milovník "dobrodružných příběhů o pirátech" si na své přijde v druhé části knihy, která pojednává o slavné bukanýrské válce křižníku Thor, jenž rejdí po Indickém oceánu a zajímá tankery. Jejich obsah se posléze ocitne díky překupníkům v Evropě – a vylepšuje tak trudný život evropských ubožáků.

Zde musím autorovi poděkovat, že nás nevystavil děsivým dystopickým obrázkům, o evropských hrůzách se dovídáme jen prostřednictvím televizních zpráv. Také děkuji, že nebyly použity kulhánkovské doslovnosti, stačí jen letmé nahlédnutí do ženských kajut, kde se předtím mučené a znásilňované ženy (jen zmínka, že to tvalo 18 hodin nikoli popis!) po svém osvobození vyrovnaly s násilníky požárními sekerkami. Rovněž děkujeme, že jaderné hlavice vybuchují daleko za obzorem nebo hluboko pod hladinou. Není to brutální, protože tam, kde by divák filmu odvrátil tvář, odvrátí tvář i spisovatel…

Třetí část knihy už směřuje do finále. Zde se musí hrdina vyrovnat s podrazáckým ruským bukanýrem. Protože se tak stane na atolu, s vděčností jsem si vzpomenul na tichomořské povídky Jacka Londona! Ale křižník Thor vlastně setrvává "pod palbou až na věky". Zejména když přepravuje tajuplný náklad od cejlonských břehů až do Atlantiku, a ještě dál…

Tato kniha má mnoho lan. Dovíme se zde o technických parametrech zbraní, o strategickém rozhodování i taktickém průběhu bojových plánů. Oproti klasickým dobrodružným příběhům je zde pamatováno i na to, že křižník také musí někdy natankovat palivo, že si musí doplnit munici, zásoby náhradních dílů, jídla i vody. Někdy knížka připomíná až jachtařskou příručku, ale pro milovníky knížek Arthura Ransomeho nejde o žádný balast.

Potěšily mě i drobné perly profesionálního spisovatele: Tomův kamarád se hned na začátku Kody zeptá svého kapitána, jestli má zahájit palbu na nepřátelskou loď. Následuje stránka, kde je shrnut průběh předešlého boje, jsou popsány technické parametry zbraní a taktickooperačních charakteristik boje. Po této stránce následuje stručná odpověď:

"Jo."

Na tomhle uzlu sítě, kde se vyskytlo slovo "profesionalita", ještě pochválím grafiku za drobnou vychytávku: Každá nová kapitola začíná vždy na pravé stránce, i když se tak občas "plýtvá" prázdnou levou stránkou. (Ono se to při šesti stech stranách vsákne…) No a text bez očirvoucích, ba jakýchkoli chyb, je pro duši čtenářovu pravým požehnáním po četbě českých novin a poslechu českých televizí a rádií…

Počítačový odborník, znalec historie, modelář, Brňák, jachtař, námořník, spisovatel… František Novotný napsal krásnou sci-fi akční military, s pozadím nekorektní politické budoucnosti, která ani nemusí být fikcí. Vede nás po své námořní cestě, ale trochu se podíváme i pod hladinu hrdinovy duše – a možná i pod hladinu duše námořního kapitána Františka Novotného. Toto hrdinovi při jedné příležitosti vmete do tváře Tamara:

"Ty sis vůbec nepřipustil, že by mohl být kapitánem někdo jiný. Ty to prostě bereš jako samozřejmost, jako věc, která ti automaticky náleží. Ty si ani neuvědomuješ, jak automaticky s lidmi manipuluješ. Vytváříš situace a podmínky tak, aby ostatní dělali, co chceš, aby to vypadalo, že to, co chceš, se stane nějak samo a ty k tomu přijdeš jako slepý k houslím… Možná uvažuješ o různých možnostech, ale když se pro něco rozhodneš, netrpíš žádnými pochybami, a jdeš přes mrtvoly. A tady jde o ně doslova. Jsi zrůdný egoista , a to tě asi dělá dobrým kapitánem a lidi to cítí. Ta tvoje příšerná sebedůvěra ti dává to správné charisma, vnukáš těm ostatním pocit, že když půjdou za tebou, nic se jim nemůže stát, že vyřešíš všechny situace, které nás mohou potkat."

Ale tlustým lanem válečném románu se vine i poetická linka. Hle, báseň, kterou může napsat jen námořník:

"…Křižník najel do vlny a přídí odřízl její vršek, který se zvedl vlevo od dělové věže jako bílé labutí křídlo a ometl palubu kolem děla vějířem nazelenalé pěny, jenž spláchl nábojnici z mého dohledu.
…Vítr zesílil ke třiceti uzlům a oceán zhrubl. Suchý vzduch až z horského srdce Asie vymetl oblohu a moře pod ní nabylo safírové barvy. Celou tu hluboce modrou tabuli pokrývaly skvrnky běloby zalamujících se hřebenů čtyřmetrových vln…"

Knihou nás vine nit příběhu, toho zjevného, i toho tajeného. Křižník Thor je archou pro lidi, kteří se osvobodili z otroctví, a kteří se spojili bojem, kterým tu svou svobodu hájí. A, jak je v závěrečné samostatné kapitole Exodus osvětleno, může tento boj v budoucnosti zachránit před komunistickou nesvobodou celé lidstvo.

A aby to nebylo tak vzletné, zmíním dvě nenápadné skoby, které také napínají tu síť příběhu: Na začátku příběhu přijde Tom, milovník koček, o svého kocoura Hamiltona. Uprostřed naskakuje na palubu nový kocour Lorentz. Snad mohu prozradit, že přežije všechny bitvy a doprovodí hrdinu do finále.
Jseš nám jasnej, Mroži! Nejen jako drsný kapitán, ale rovněž jako milovník koček, případně kocourů.
Ach, ach, dobře jsem si početl. Doporučuju nečíst v meru, abyste nepřejeli. Já tedy v metru nečetl – přečetl jsem za tři noci.

(Zde se můžete podívat na fotoreportáž ze křtu knížky.)
***********************************************************
František Novotný: Křižník Thor
Obálka: Martin Zhouf
Klub Julese Vernea, Knižní řada Poutník, Praha 2013
584 stran, 350 Kč, pevná vazba

Převzato z Šamanovy hospůdky U hřbitova.



Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.