Zástupci hnutí Hamáz, které Evropská unie označila za teroristickou organizaci, přistoupí na příměří s Izraelem po splnění několika drobných podmínek, jako že na sebe nebudou "vzájemně" střílet, ale hlavně, že Izrael okamžitě skončí s blokádou Gazy. Ministr zahraničí Palestinské národní správy Riyad al-Malki na sobotním summitu Ligy Arabských zemí v Káhiře naříkal:

"Ani po izraelské agresi do Gazy v letech 2008-2009 se nám nepovedlo zrušit obléhání Gazy nebo realizovat rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1860… Nebyli jsme schopni ulehčit Palestincům v jejich utrpení ani jsme neuspěli v úsilí o rekonstrukci. Nebyli jsme schopni Izraeli říci, že Arabové nebudou akceptovat, že by situace tímto způsobem měla pokračovat."

Ano, to jste nebyli schopni. Zejména jste nebyli schopni dodržet onu samotnou rezoluci RB OSN z ledna loňského roku. Ta krom okamžitého a trvalého umlknutí palby v Gaze, stažení Izraele zpásma, zajištění potravin, pohonných hmot a zdravotního ošetření pro Gazu požaduje "intenzivnější mezinárodní úmluvy" , jejichž cílem je "předejít pašování zbraní a munice" do pásma. Což se tedy ani na vteřinku nezastavilo. Zatímco blokáda ze strany Izraele nebyla nikdy totální, i v době minulé války proudila do Gazy elektřina, nafta, potraviny i léky. Na hranicích se však všechny dodávky bedlivě kontrolovaly a občas se vylučovaly někdy zdánlivě nesmyslné položky – ze kterých by bylo možno vyrobit zbraně nebo výbušniny.

Je čistě arabskou, tureckou a perskou – tedy obecně muslimskou – záležitostí, když se z těchto zemí do Gazy pašují zbraně a jejich součástky. (V poslední době je to zodpovědnost zejména nové egyptské vlády, která nedokáže uhlídat Sinajský poloostrov a svou vlastní vyhlášenou(!) blokádu Gazy.) Je zcela jejich rozhodnutí, pokud nepodporují rekonstrukci pásma Gazy. Palestinská samospráva je zase odpovědná za to, aby miliardy dolarů, které na její konta plynou z arabských zemí, EU, USA i samotného Izraele, uhlídala před olbřímí korupcí a rozkrádání ze strany palestinských představitelů, jimž je v tomto zcela jistě příkladem zvěčnělý miliardář Jásir Arafat. (Hlavně toto způsobuje bídu ubohých Palestinců.)

V diskusi pod článkem Spravedlivý mír se mě vloni v dubnu ptal komentátor Honza: "Je pro Izrael výhodné mít blokádu Gazy?"

Co jsem odpověděl v loňské diskusi, platí i dnes: "Není. Není výhodné pro Izrael mít Gazu a není výhodné mít Palestince. Palestinci tam však jsou, bylo jim dáno území k samosprávě, a z tohoto území ostřelují Izrael. Protože Izrael má Palestince a Gazu a ostřelování, pak musí mít i blokádu. Není rozumné řešení, dokud Palestinci nedostanou rozum…

Izraelci toto území Gazy považují (dnes se skřípěním zubů) za vlastní, za izraelské je považuje i soused na druhé straně mezinárodní hranice - Egypt. Čili ochrana tohoto území a jeho hranic je na izraelské armádě. Zahraniční obchod a zahraniční vztahy taky…

Jakákoli dohoda o státoprávním uspořádání UVNITŘ Izraele musí být uzavřena mezi entitami, žijícími v dnešním reálném Izraeli. Z hlediska občanů Státu Izrael každou takovou smlouvu musí schválit Kneset, nestačí, aby ji mezi sebou podepsali izraelský a palestinský prezident, tím méně americký a evropský prezident, nebo nikým nejmenovaná banda někde ve Stockholmu.

Dlouhodobě se tu rýsují jen dvě chmurná reálná řešení: Bývalá britská Palestina bez Palestinců anebo bez Židů.

Za třetí možnost, mír mezi rozumnými lidmi, se modlím, ale moc to nepomáhá."

Dnes ráno jsem slyšel další možnost: A to, že ačkoliv se to zdá nepravděpodobné, během příštích let se Izrael oddělí od pásma Gazy úplně. A to i od tzv. "Západního břehu". Přesněji od západního břehu Jordánu, který sahá až do starého Jeruzaléma, a v některých oblastech na 14 km od "Východního břehu" – Středozemního moře, podle výkladu Hamázu až k samotnému mořskému břehu. Tedy od celé Palestiny. A pak s ní bude vést válku jako s cizím státem.

Poznamenávám: Pokud by Palestinci stále ostřelovali území sousedního Izraele raketami. K čemuž je ale nikdo nenutí!

Palestina by tedy získala samostatnost, skončila by blokáda ze strany Egypta. A mezinárodní společenství by legálně mohlo podpořit samostatný stát. Ale Palestincům bych tu samostatnost nezáviděl:

Okamžitě by odhalila problémy jejich "vnitřního rozpočtu". Nejdříve tedy schodek 1,1 miliardy amerických dolarů. Zahraniční pomoc se snižuje, včetně té ze strany arabských států. Letošní rozpočet (schválený až v květnu) počítal s dalším snižováním závislosti na cizí pomoci z 1,5 mld. na 800 mil. USD a snížením deficitu rozpočtu. Problém je, že palestinská samospráva obdržela jen 466 milionů USD. Vláda, tedy i ta hodná Abásova vláda, z tohoto rozpočtu hradí rovněž "finanční podporou Palestinců vězněných v izraelských vězeních".

Okolní země vyhlásily blokádu Izraele (a tedy i Palestiny) už v roce 1948, den po jeho vzniku. Jediným funkčním produktovodem dnes zůstává plynovod z Egypta, na který zaútočili mohamedánští teroristé na egyptském Sinaji od zahájení Arabského jara r. 2011 už čtrnáctkrát. Čímž velmi zkomplikovali situaci v Jordánsku, které z tohoto zdroje odebírá 80 % spotřeby plynu. Mimochodem, současní arabští vládci požadují po egyptské vládě úplné zavření tohoto plynovodu, což má mohutnou podporu i u egyptského lidu. Pak by ovšem bez plynu mohli v rámci utrpěné samostatnosti zůstat i bratři Palestinci. A nějakou dobu i bez elektřiny: Z celkem sedmnácti tras vysokého napětí v Gaze jich deset jde z Izraele.

A nějakou dobu i bez peněz. Zatímco současné dary činí necelou půlmiliardu, od izraelského státu dostává palestinská samospráva kolem 100 milionů USD každý měsíc! A to na základě ekonomické dohody podepsané oběma stranami v roce 1994 v Paříži. Jde o celní a daňové poplatky za zboží určené pro palestinský trh, které putuje přes izraelské přístavy. Pokud by byl mír, a to zboží i nadále putovalo přes izraelské přístavy, zůstanou ty peníze Izraeli. Pokud by putovaly přes Libanon, zůstanou v Libanonu. A pokud by byla válka, nebude to zboží…

Před jedenácti lety jsem na Neviditelném psu napsal to, za čím si stojím i dnes. Co platí už celých 64 let existence státu Izrael:

Jednou bude muset v Izraeli zavládnout mír. Teď je ve válce… Palestinci musí nejdřív přistoupit na oprávněný požadavek Izraele – to je ukončit svou válku proti němu. Musí přestat klást nepřijatelné podmínky – nepřijatelné, protože by pro Izrael znamenaly zničení národní existence. Jenom pak mohou začít mírové rozhovory. Do té doby bude trvat válka. A může skončit všelijak. Pokud by vyhráli Palestinci, podporovaní totalitními islámskými státy, nastalo by obludné šoa – vyvražďování Izraelců. Poraženým Palestincům nic takového nehrozí, zatím. Vítěznému Izraeli by asi nezbylo nic jiného, než na palestinských územích vyhlásit tvrdý vojenský protektorát a obě části země oddělit železnou oponou. A pak začít mírové rozhovory. Vítězní Palestinci by žádné rozhovory nevedli...

Mezinárodní společenství může zasáhnout jedině tak, že hospodářsky i politicky donutí Palestince k odvolání války za zničení Izraele, k odvolání války proti "judaizaci Jeruzaléma". Jinak nemá smysl kárat Izrael za to, že se brání.

Musí. Je ve válce.

P.S. Liga proti antisemitismu svolává přes Facebook na neděli 25. listopad 2012 od 13:00 do 17:00 do Prahy na Václavské náměstí (pod koněm) demonstraci na podporu Izraele.

************************************************
Neregistrovaným komentátorům je možno vyjádřit se k tomuto článku v Šamanově hospůdce U hřbitova.