20.4.2024 | Svátek má Marcela


RUSKO: Tajná Putinova válka proti Západu

9.4.2010

Když na počátku devadesátých let padalo panství Ruska nad východní a střední Evropou, uvažovali američtí politici, že by se toto území finlandizovalo - tedy že by zůstalo neutrální zónou mezi Východem a Západem. Avšak tlak středoevropských politiků, kteří se do svých křesel vyhoupli z řad disidentů, byl tak velký, že většina těchto států vstoupila jak do Evropské unie, tak do NATO.
Není divu, že se na našem území činnost ruských agentů civilní rozvědky SVR i vojenské GRU zvýšila. Třebaže lidé podezřelí ze spolupráce s ruskými službami z vládních úřadů zmizeli, nelze vyloučit, že zůstala druhá garnitura, která se dřív neprojevovala - mluví se o "spících" agentech, kteří se probouzejí na povel.

Ruml 1993: Ruské riziko

Poprvé na toto riziko upozornil koncem roku 1993 ministr vnitra Jan Ruml. Tihle špioni se často maskují jako obchodníci a analytici firem na zpracování informací. Bezpečnostní informační služba (BIS) označila existenci ruských špionů u nás ve zprávě za léta 1996-1997 za "jedno z nejvýznamnějších bezpečnostně politických rizik". Od té doby tento trend pokračuje.
Zpráva BIS za rok 2000 připomněla, že ruské zpravodajské služby vyvíjejí na území republiky velkou aktivitu a sledují vnitropolitický vývoj. Dále "budují systém vlivových agentur, prostřednictvím kterých se snaží ovlivňovat rozhodovací procesy v místních samosprávách, šířit dezinformace a zpochybňovat důvěryhodnost naší země v zahraničí i vyvolávat pochybnosti u českých občanů o postupech státních orgánů. Jde zejména o zpochybňování členství ČR v NATO, o zdůrazňování vysokých nákladů, které musí ČR v souvislosti s členstvím v NATO vynakládat, poukazováním na slabé sociální jistoty občanů, upozorňováním na vysoké náklady uvolňované na působení české armády v zahraničních misích, poukazování na zbytečnost nákupu nových bojových nadzvukových letadel." Ruští vyzvědači se pokoušeli ovlivnit i hnutí proti výstavbě amerického radaru v Brdech.

Slouží rovněž mafie

Zatímco v minulosti vysílaly sovětské tajné služby do světa své příslušníky pod rouškou diplomatů, obchodníků a novinářů, nyní mají tolik peněz, že mohou zakládat soukromé firmy. A tyto společnosti se propletly s činností ruské mafie. Bývalý důstojník KGB Jurij Švec, který získal azyl v USA, si myslí, že ruských vyzvědačů je nyní ve světě mnohem víc, než za sovětské éry. "Dnes každá úspěšná soukromá ruská firma slouží k přikrytí tajných ruských operací." Totéž platí i u nás.
Tento trend nepochybně souvisí se snahou nového ruského vládce Vladimíra Putina, kdysi podplukovníka rozvědky KGB, o to, aby se Rusko vrátilo do pozice supervelmoci - někteří politologové začínají mluvit o pragmatické reimperializaci.
Jaké jsou hlavní priority SVR? Podle Putina boj proti mezinárodnímu terorismu a pomoc při posilování ruského průmyslového a obranného potenciálu. Útlocitný termín "pomoc při posilování obranného potenciálu" představuje krádeže vědeckých a technických informací o nových druzích zbraní ze západních výzkumných ústavů a továren. Odhaduje se totiž, že v některých strategicky důležitých technologiích zaostává Rusko za vyspělým Západem až o 20 let.

Strategické cíle zůstávají

Sergej Treťjakov, plukovník SVR, který přešel v roce 2000 k Američanům, zdůraznil, že strategické cíle Moskvy se nezměnily. Hlavními cíli číslo 1, 2 a 3 nadále zůstaly USA, NATO a Čína. "Rusko dnes dělá všechno pro to, aby Spojeným státům působily nesnáze," napsal Treťjakov, který před svým přeběhnutím vedl filiálku SVR v New Yorku. "Naše rezidentury v USA ve své aktivitě nepolevily, ale v mnoha směrech jsou mnohem činorodější, než v dobách studené války."
Není divu, že New York Times uveřejnil v květnu 2007 článek pod názvem Putinova válka proti Západu. Podle poradců Bílého domu se dají tajné ruské operace na americké půdě srovnávat jedině s rozsahem čínských. A žádná smlouva o omezení jaderných zbraní jejich počet nesníží.

Polovina vyzvědačů

Na ambasádě v Praze a na konzulátech v Brně a Karlových Varech pracuje přibližně 150 diplomatů, úředníků, techniků a dalšího pomocného personálu. Asi polovinu tvoří důstojníci SVR a GRU. "Podíl příslušníků nebo spolupracovníků zpravodajských služeb mezi diplomaty a administrativně technickým personálem Ruské federace v ČR je dlouhodobě na vysoké úrovni," uvedla BIS. Další vyzvědači vystupují jako novináři, což je tradiční krytí, anebo pracovníci firem, což je nový trend.
V posledních letech vypověděla Česká republika několik ruských diplomatů, kteří se zajímali o citlivé informace či kteří se snažili zpovzdálí tahat za nitky okolo radaru v Brdech. Nikdo nepochybuje, že ti, kteří zůstali, v této činnosti pokračují.

Otištěno v týdeníku Reflex č. 14 - 8. 4. 2010

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz