28.3.2024 | Svátek má Soňa


ROZHOVOR: Zůstaneme „u plných mis egyptských“?

29.2.2016

Po dlouhých měsících nečinnosti a bezradného přihlížení nekonečnému proudu migrantů valícímu se do Evropy se konečně hnuly ledy a objevují se plány, jak tu lidskou vlnu zastavit. Má některý z nich, ať už ten spoléhající na Turecko coby zadržovatele dalšího postupu migrantů do Evropy, nebo plán B zemí Visegrádské čtyřky s budováním záložních schengenských hranic na jih od Maďarska podle vás šanci něco změnit?

Demokracie je ze své podstaty v dobách míru pomalá a váhavá. Důvodem však není demokracie, jak se rádo tvrdí, ale její nedostatek. Vedení Evropské unie se chová jako autokratický spolek ovládaný jedinou ženou a jejím okolím. Vedení EU dlouho předstíralo, že se nic neděje, a vlastně se to pokouší předstírat dodnes. Domnívat se, že Turecko jen tak na evropskou žádost zastaví imigrační vlnu, ukazuje naprostou neschopnost „merkelistů“ chápat situaci. Proč by to Turci dělali? Zbaví se obtížně integrovatelných obyvatel Sýrie, kteří jsou jako Arabové v očích Turků cosi lidsky silně podřadného. A v ruce mají bič na Evropu, kterou budou vydírat. Pokud by Turecko chtělo, jeho mohutná armáda a vycvičená policie zastaví plavby do Řecka do 24 hodin. Je nutno vidět, že Turecko zezadu tento divoký příval imigrantů od počátku řídí. Pokud na žebrání Merkelové něco Turci udělají, stejně to bude jen „jakoby“. A na chvíli. Pak další imigranty opět pošlou do Evropy. Oni je totiž nepouštějí, oni je posílají. Vědomě a záměrně.

Co je k tomu podle vás vede?

Erdoganův plán obnovy Osmanské říše totiž počítá s obsazením alespoň části Sýrie, viz počáteční plán na deset kilometrů dlouhou „demilitarizovanou zónu kolem hranic se Sýrií“. A tam žádné Syřany, zvláště ne šíity, alavity ani Kurdy, nepotřebuje. Tam budou podle plánu žít Turkméni, poloviční Turci. Tedy ti, co sestřelili „náhodou“ ruské letadlo.

Jak si tedy mají evropské státy v této složité situaci počínat?

Protože Evropská unie se současným vedením nemá ani náhodou chuť a ani reálnou schopnost zastavit imigranty na mořské turecko-řecké hranici, je jediná možnost je zastavit jinde. Alespoň na čas. Jediné vhodné místo je po hranici Bulharsko-Makedonie hranice Albánie, což byla od roku 1945 do roku 1989 „neprostupná hranice“. Lze ji tedy lehce obnovit. Právě v této době přes neuvěřitelné žvanění v mainstreamových médiích po celé EU vyhlásilo Rakousko, že zavírá hranice a uvažuje o vyslání svých vojáků na hranice Makedonie, kde už jsou policisté států V4. Srbsko se pochopitelně ihned přidává a o dva dny později vyhlašuje, že uzavře svoje hranice. Dosazení „protektoři“ EU nad vládou v Bosně a Hercegovině vyhlašují, že Bosna a Hercegovina není schopna chránit své hranice. Bosenští Srbové však jistě udělají vše pro to, aby imigranti přes místní hory neprošli.

Tudy tedy vede cesta, jak zamezit nekontrolovatelnému přílivu lidí do Evropy?

Jistě, alespoň se o to všichni pokusí. I když třeba jen na čas, ale to příval imigrantů zastaví. Ti díky moderní technice hned zašlou informaci do Sýrie, Turecka a dalších zemí, že je hranice zavřena. A že se tam odehrávají drastické scény. To pak zastaví ty, co se na cestu chystali. Nebo budou hledat jinou cestu. V Turecku a v Řecku se začnou hromadit desetitisíce imigrantů. To jediné „vysvětlí“ Turkům i Řekům, že situace je vážná. Doposud na ní spíše všichni vydělávají. Turci ubytováváním a prodejem potravin a přepravou přes moře. A Řekové si udělali z imigrantů takové zvláštní „turisty“. Jakmile v Řecku u hranic uvíznou desetitisíce lidí, pak bude muset něco dělat Řecko, Turecko i vedení Unie.

Má ale vůbec ještě smysl o něco se pokoušet, když je podle mnohých Evropa vinou své politické korektnosti a absence zdravého rozumu už stejně předurčena k tomu, změnit se postupně k obrazu příchozích?

Určitě to smysl má. Tvrzení, že to Evropa „vzdala“, je mediální podvod. Média ovládá poměrně malá skupina eurohujerů a sluníčkářů ve spolupráci s velkými monopoly, které ze současné situace těží. Viz všechny předpisy, které nutí kupovat „eko“ elektřinu, na čemž jen u nás vydělávají „zainteresovaní“ 40 miliard ročně, produkovat a spotřebovávat dotovanou bionaftu, kupovat palmový olej tím, že se předpisy omezí produkce mléka, zavádět podle Bruselu výrobní předpisy, které vyhovují jen multinacionálám a malé a střední podniky ničí.

Vymazat Evropu, myšleno řecko-římskou civilizaci, z mapy se pokoušeli Vandalové i Kartáginci, stejně jako germánské kmeny, jejichž vojevůdce Odoaker sesadil posledního západořímského císaře Romula Augusta. Změnit a zničit evropského ducha zkoumání a přemýšlení chtěli katoličtí fanatici během inkvizice. Pokračovala stoletá válka, přišla třicetiletá válka, francouzská vražedná revoluce, bolševici i nacisté. Arabové a muslimové to zkoušeli od roku 711 nejprve od Španělska a došli až do Francie, Osmanská říše vládla Balkánu 500 let a nakonec stála až u Vídně. Evropa se vždy ubránila. I před vlastním šílenstvím. Defétistické řeči vypadají, že je přímo vyrábí někdo na něčí objednávku. Jak říkal Jan Werich: „On to říká částečně z blbosti a částečně za cizí peníze.“ Ten Unií vysněný „evropský nation“ je v zásadě sjednocený na jednom. Rozhodně se nechce stát podřízeným džihádistů a žít pod zákonem šaría. V tom je naděje.

Zatímco mnohé evropské státy migrační vlna silně zasáhla, České republiky se prakticky ani nedotkla. Přesto je u nás v této věci vyhrocená atmosféra a lidé z míst, kam by měly být umístěny i jen desítky uprchlíků, proti tomu protestují a nechtějí je tam. Čím si tohle vysvětlujete?

Autoři tvrzení, že se nás migrační vlna nedotkla, překrucují fakta a podceňují kolektivní historickou paměť. Předstírají, že existuje jen „teď“. V myšlení jednotlivce i společnosti je daleko důležitější historická paměť. Bez ní by žádná lidská skupina dlouho nepřežila. Současné myšlení a postoje vycházejí z fenoménu historické paměti a z reálně pozorovaného dění. O otázce individuální a kolektivní paměti mluví například francouzský hermeneutik Paul Ricoeur v díle „Paměť, historie, zapomínání“, jež pojednává otázku historické paměti, včetně odpovědnosti za minulost spojenou s otázkou viny, trestu i možnosti odpuštění. Otázka „trestu a odpuštění“ pak hraje velkou úlohu v postoji části německé veřejnosti, kdy se přijetím imigrantů snaží smazat své národní selhání za nacismu.

Dnes se pokoušejí vůdci EU vedení Německem ukázat jako „selhavší“ středo- a východoevropské národy. Často nevzdělaní a nebo polovzdělaní politici a mediální mágové se snaží přesvědčit lidstvo, že má zapomenout na historickou paměť a žít jen současností. Národy střední a jihovýchodní Evropy, dnes sdružené ve V4, a národy s nimi sousedící si však dobře pamatují na pět set let trvající přítomnost muslimů na Balkáně a útok na Vídeň a co znamená „soužití“ s muslimy.

Čelní politici Evropské unie tedy historickou paměť postrádají?

Jak výstižně napsal komentátor Petr Tomek: „Když se evropští politici rozhodli přijímat migranty, měli si být zároveň vědomi toho, že budou muset řešit problém střetu s misogynním, homofobním a těžce tribalistickým náboženstvím (ve smyslu ‚kmenového vidění společnosti‘)“.

Národy střední a východní Evropy si také pamatují dlouhé, ale často hodně konfliktní soužití s germánským živlem, který se staletí posunoval na východ až toto tisícileté soužití vyvrcholilo nacismem, jehož cílem bylo tyto národy vyhubit a zotročit. Nedůvěru k postoji Německa podle Merkelové také podporuje vzpomínka na „hluboké přátelství“ mezi nacisty a islamisty. Také bolševická okupace hluboce zasáhla a otřásla těmito státy. A pokud dnes z Německa zní nadšení pro islám, kdy prezident Spolkové republiky vyhlašuje, že se Německo stane „novým státem“, kde bude mít islám zásadní místo, probudí se historická paměť. Zdá se, že se v první polovině února 2016 probudila i v Rakousku tváří v tvář nebezpečí dovozu muslimů z Turecka a kolonizování střední a jihovýchodní Evripy.

Před pár dny prohlásil exministr zahraničí Karel Schwarzenberg, že vedlejší Rakousko zvládlo stotisícové množství migrantů, a protože je přesvědčen, že o tolik blbější než Rakušané nejsme, tak bychom také zvládli mnohem víc uprchlíků, než si lidé myslí. Dal byste mu za pravdu?

Jestli si pan Schwarzenberg myslí, že jsme blbější než Rakušané, tak to svědčí spíše o něm než o nás. A navíc a často jen euroblábolí. Jak se ukázalo, Rakušané to nezvládají.

V Německu se naděje kritiků kancléřky Angely Merkelové upínají k blížícím se zemským volbám a k tomu, že CDU, v jejímž čele stojí už šestnáct let, v nich zaznamená takové ztráty, že to bude konec kancléřčiny politické kariéry. I kdyby to takhle dopadlo, mohla by personální změna ovlivnit naladění společnosti, která je ze všech evropských zemí nejvstřícnější vůči přijímání migrantů?

Angela Merkelová je esencí současné německé politiky, která opozici likviduje naprosto nedemokratickými způsoby. Její pád by byl zcela jistě zásadní změnou, protože podle hodnověrných výsledků průzkumů, nikoli podle cinknutých oficiálních, se k ní až 60 procent Němců staví negativně. Stále více Němců tvrdí: „Angela Merkel muss weg“. Ale ani její pád není zárukou rychlé změny katastrofální politiky Německa a Evropské unie.

Vy jste v jednom ze svých komentářů na serveru Neviditelný pes psal po silvestrovských násilnostech v Kolíně nad Rýnem, že i naprostý blbec mohl předem vědět, že když doveze do Evropy něco okolo milionu imigrantů ze zemí, kde ženy chodí zahalené od hlavy k patě, budou lehce oděné evropské ženy přímo ďábelským pokušením pro mladé muže, kteří mají sex v hlavách dvacet čtyři hodin denně a jsou osamělí, frustrovaní, ve stresu a s nekonečným nevyplněným časem. A že si prostě pro ženy dojdou. Ber kde ber. Je podle vás tedy jen otázkou času, kdy dojde k něčemu podobnému?

Jak pravili čeští klasici Skoumal a Vodňanský: „Freude, Freude, Freude, vždycky na tě dojde.“ Ono nelze, aby nedošlo. Pohlavní a rozmnožovací pud je základním lidským pudem, který je v zásadě vůlí trvale neovlivnitelný. Proto jsem napsal, že doposud multi-kulti sluníčkářská Evropa předstírala, že časté a mnohdy hromadné sexuální zločiny imigrantů a jejich potomků v Anglii, Francii, Švédsku a jinde jsou jen „výstřelky“. Teď narazila na realitu.

Vžijte se do postavení mladého muslima „imigranta“ v Evropě. Žádná žena v dosahu, ani na masturbaci nemají dost soukromí. Na prostitutky nemají peníze. A kolem evropské ženy, které si myslí, že je samozřejmé mít v sexu mimořádná privilegia, která jiné kultury nechápou. Jsou ve veřejném prostoru i v manželství prakticky nadřazené. Ani kdyby vyváděly cokoliv, žádný muž se jich nesmí dotknout. Zároveň však tyto ženy samy sebe neustále zdobí, malují, voní se a nosí hluboké výstřihy s téměř obnaženými prsy, případně s tak krátkými sukněmi anebo těsnými kalhotami, že ukazují „všechno“, a tak naučily evropské muže, že tito předstírají, že je nic z toho nevzrušuje. Často ani ne. Jsou tak feminizováni, že tyto sexuální nabídky a dráždění nevnímají.

Muži vychovaní v arabském anebo v africkém světě jsou jiní. Žena je lovena a musí poslouchat, a to včetně sexu. Stres a nadrženost muslimských mužů stoupá a někde se ten ventil musí uvolnit. Buď sexem za každou cenu, tedy znásilňováním, przněním mladých dívek – viz Anglie a Švédsko -, či onanií v bazénech, kde jsou ženy v plavkách, a podobně. Anebo jinak, tedy sdružením do agresivní party mladých samečků, pro které je uvolněním násilí a nenávist. Další džihádisty jsme si přímo nechali přijít až domů. A sexuální útoky jsou prostě nevyhnutelné. Pokud bychom jim nedávali jako kdysi vojákům do čaje brom.

Jednou z hlavních příčin migrační vlny je válka v Sýrii. Ta se nyní dostala do stádia, kdy Rusko intenzivním bombardováním drtí povstalce, z nichž část podporuje Turecko. Zároveň ruské bombardéry umožňují syrským Kurdům další územní zisky přímo u tureckých hranic. Naopak Turecko ostřeluje pozice syrských Kurdů a požaduje u své hranice v severní Sýrii vytvořit desetikilometrové pásmo, kde by nebyli syrští vojáci ani syrští Kurdové. Je na spadnutí přímá konfrontace Ruska a Turecka?

Domnívám se, že válka v Sýrii je jen spouštěčem, a nikoliv příčinou. Příčin je daleko víc a zásadnějších. To je na dlouhé povídání. Konfrontace Ruska a Turecka již probíhá. Jde jen o to, kam se rozroste. A to záleží spíše na tom, jaké budou mít obě strany síly. Konflikt Ruska a Turecka, dříve Osmanské říše, trvá již mnoho století, má jen kratší či delší přestávky. Na toto téma a ve spojení s válkou v Sýrii najdete na Neviditelném psu můj článek „Achich, achich, Rusko vítězí!“.

Stává se Ruská federace znovu zemí, které je třeba se bát, jak nás o tom přesvědčují někteří čeští politici a mnohá domácí média?

Rusko bylo a je hráčem, na kterého je potřeba vždy dávat pozor. Z jedné strany máme Němce, z druhé Rusko. Rusko má silný zájem „finlandizovat“ státy V4, tedy silně je ovlivňovat v ruský prospěch. Rozhodně však nemá zájem zde zavádět znovu komunismus. Bude zde podporovat síly protestující proti bruselskému eurosocialismu a stává se stále více reálným spojencem „nových států“ EU proti jejich Německem plánované islamizaci pomocí kvót. Islamizace postkomunistických států je nebezpečná pro samotné Rusko. Může se opakovat situace z let 1945–88, kdy lidé nevolili levici z nadšení pro komunismus, ale jako jedinou reálnou sílu, která do budoucna zabrání dalšímu pokusu Německa Čechy jako národ a stát zlikvidovat. Dnes stále více lidí hledí k Moskvě jako k síle, která zabrání Německem řízené islamizaci. Jsou si vědomi, že život v ruské sféře znamená nižší životní úroveň, ale pomůže zajistit, aby se sem nedostali džihádisté a s nimi šaría, takže se ve svém uvažování řídí heslem „Lepší Putin, nežli muslim“.

Myslíte si, že takhle stojí otázka naší budoucnosti?

Lidé přemýšlejí, co jim zbývá. Zase Rusové? Jako v letech 1805–1813, kdy porazili Napoleona a vyhnali jej z Čech, nebo když Rusové porazili Osmany v bitvě na Šipce 1878 a vyhnali je z Bulharska a nakonec i z Balkánu? Jako v roce 1945, kdy porazili nacisty a zachránili před likvidací slovanské státy a národy? Jistě, zavedli bolševismus. Proti džihádistům podporovaným sluníčkáři a hlavně Německem to z dnešního pohledu vypadá jako procházka růžovým sadem. Do určité míry se pomalu dostáváme do dilematu, jaký popisuje 2. kniha Mojžíšova: Buď zůstat u „plných mis egyptských“, nyní tedy EU, anebo se vymanit z ideologického otroctví a budoucí likvidace islamisty exodem do neznáma. Bude záležet na nás. Islamizace pod německým vedením je pro nás smrtelně nebezpečná. Rusové to vědí a využívají toho.

Publikováno na Parlamentních listech 24.2.2016, ptal se Jiří Hroník