25.4.2024 | Svátek má Marek


ROZHOVOR: Věřím, že prezident Lisabon nepodepíše

13.6.2009

Podle senátora ODS Jiřího Oberfalzera by prezidentova neratifikace Lisabonské smlouvy neznamenala velezradu. Velezradou by byl podle jeho slov spíš podpis, protože zločinu velezrady se dopouští ten, kdo jedná proti svrchovanosti státu, a Lisabonská smlouva je dle Oberfalzera v rozporu s českou suverenitou. Senátor věří, že prezident Václav Klaus smlouvu nepodepíše, protože jinak by konal proti svému prezidentskému slibu.

EURO: Co říkáte nápadu sociálně-demokratické senátorky Gajdůškové obžalovat prezidenta z velezrady za to, že nepodepíše Lisabonskou smlouvu?
OBERFALZER: Domnívám se, že by to mohlo být přesně naopak. Podle Zákona o Ústavním soudu se prezident dopustí velezrady, pokud koná proti svrchovanosti, územní celistvosti anebo proti demokratickému řádu. Jeho nechuť podepsat Lisabonskou smlouvu tuto skutkovou podstatu nenaplňuje. Podle mě nese znaky velezrady spíše podpis Lisabonu, protože povede k podstatnému omezení naší svrchovanosti.

EURO: Proč?
OBERFALZER: V mnoha velmi citlivých oblastech jako je imigrace, energetika a doprava se ruší právo veta České republiky a můžeme zde být přehlasováni. Brusel nám sem do České republiky například dle své vůle bude moci posílat imigranty, i když my budeme protestovat. A je jasné, že takovým přetíženým státům, jako je třeba Francie, které samy mají problémy s přistěhovalci, toto bude velmi vyhovovat. Do primárního práva je také zanesen princip nadřazenosti evropského práva nad právem českým. Nadřazenost práva je typický znak státnosti. Lisabonem vzniká společná zahraniční a bezpečnostní politika. To je další symptom vzniku bruselského superstátu, který bude nadřazen jednotlivým provinciím, jednou z nich bude Česká republika. Dalším prvkem státnosti je Charta základních práv, která bude nadřazena chartám jednotlivých států, tedy de facto jejich ústavám, protože listiny práv bývají součástí ústavního pořádku suverénních států. Rovněž vzniká nová Evropská unie, která je odlišná od té, do které jsme vstoupili. Ta bude mít právní subjektivitu a zakládá nové občanství EU. Šéf socialistů Paroubek přiznal, že pokud tato smlouva vejde v platnost, tak 90 procent zákonů platných v České republice bude pocházet z Bruselu. A jestli toto neznamená omezení či zánik suverenity, tak co tedy?

EURO: A pokud jde o tu územní celistvost?
OBERFALZER: Na základě Listiny práv EU je možné, aby se občané EU, v našem případě například sudetoněmeckého původu, obraceli k Evropskému soudnímu dvoru v Lucemburku a žádali navrácení majetků zabavených na základě Benešových dekretů. Nevíme, jak by Evropský soudní dvůr v případě žaloby na Českou republiku rozhodnul. Netvrdím, že nutně musíme přijít o české pohraničí a že sudetští Němci získají zpět svůj majetek, ale rozhodování se přenáší do rukou orgánu Evropské unie, tedy Evropského soudního dvora v Lucemburku, a my se mu budeme muset chtě nechtě podvolit. Nebezpečí zde prostě hrozí. Proč si myslíte, že si Poláci vyjednali v této věci výjimku? Oni rovněž odsunuli ze současného polského území německé obyvatelstvo a nechtějí, aby o případných majetkových sporech či dokonce o hranicích rozhodovala Evropská unie.

EURO: Poslanecká sněmovna přece přijala deklaraci, že poválečné uspořádání nesmí být Lisabonskou smlouvou dotknuto.
OBERFALZER: No právě. Jedná se totiž o právně nezávaznou deklaraci, na kterou nebude brát Evropská unie ohled. Rozhodující je znění Lisabonské smlouvy. Evropský soudní dvůr se bude řídit pouze primárním právem, tedy Listinou práv EU. Právně závaznou zárukou jsou prostě právně závazné protokoly k Lisabonské smlouvě, které podléhají ratifikaci všech členských států spolu se smlouvou.

EURO: Myslíte si, že pan prezident smlouvu nakonec podepíše?
OBERFALZER: Nemohu mluvit za pana prezidenta. Já doufám, že pan prezident sám sebe nepopře a smlouvu nepodepíše. Je si jistě vědom toho, že vlastní ratifikace není žádnou formalitou. Komory parlamentu pouze dávají svůj souhlas či nesouhlas s ratifikací. Konečná odpovědnost se všemi jejími důsledky leží v rukou prezidenta. Prezident ve svém prezidentském slibu, na jehož základě se ujal funkce, slíbil, že bude zachovávat Ústavu a zákony dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Před Ústavním soudem jasně vyjádřil, že dle jeho nejlepšího vědomí a svědomí je smlouva v rozporu s českým ústavním pořádkem. Prezidentova ratifikace by po mém soudu nebyla v souladu s jeho slibem. V české ústavě se mimo jiné píše, že Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát. To by po ratifikaci Lisabonské smlouvy rovněž přestalo platit.

Euro 10.6. 2009