Doufám, že se volební kampaň nezvrhne v nerealistické a populistické sliby, říká místopředseda ČSSD a bývalý ministr financí

EURO: Jaké jsou hlavní body ekonomického programu ČSSD pro podzimní volby do Poslanecké sněmovny?
SOBOTKA: Předně, pro lidi s měsíčním příjmem sto tisíc korun a méně neplánujeme žádné zvýšení daně z příjmu. Pokud jde o ostatní, kteří mají hrubého více než zmíněných sto tisíc korun měsíčně, výdělek nad tuto hranici bychom rádi zdanili novou sazbou 38 procent. Naším návrhem v oblasti daní z příjmů fyzických osob jsou tedy dvě sazby ve výši třiadvaceti a osmatřiceti procent z hrubé mzdy. Nikoli ze superhrubé, z níž se dnes počítá daň z příjmu patnáctiprocentní sazbou. Pokud jde o právnické osoby, dokážeme si představit po dobu současných vážných problémů veřejných rozpočtů navýšení daně o dvě procenta na jednadvacet procent. Je to návrat ke stavu, v jakém tato daň byla v roce 2007.

EURO: Proč vám tolik vadí, že zaměstnanci na svých páskách vidí, kolik musejí zaměstnavateli vydělat, aby se mu alespoň zaplatili?
SOBOTKA: Tuto informaci mohou mít, aniž by tyto odvody byly znovu zdaňovány. To je přece jakýsi princip dvojího zdanění. Každý zaměstnavatel tam tuto informaci může dát, ale není důvod, abychom konstruovali daně tímto způsobem. Primárním účelem superhrubé mzdy byla snaha zakrýt, že patnáct není třiadvacet.

EURO: Nemyslíte, že si to lidé dokážou spočítat?
SOBOTKA: Jestli tu byla snaha dokázat, že minulá vláda plní program, tak rozumím tomu, že konstrukce superhrubé mzdy tomu měla posloužit.

EURO: Daně nereprezentují všechny odvody státu. Co plánujete stran stropů na pojištění?
SOBOTKA: Princip stropů pojištění chceme zachovat. Všechny zmíněné daňové změny jsou v zásadě snahou přiblížit náš daňový systém vyspělým zemím západní Evropy, a tam stropy existují. Uvažujeme ale o zvýšení stropů ze čtyřnásobku na pěti- až šestinásobek průměrné mzdy. Důvod je fiskální, recese těžce poznamenává příjmovou stránku jak systému sociálního, tak i zdravotního pojištění. Jestliže nemáme pojištění zvyšovat, musíme hledat jiné možnosti. A jednou z nich je zvýšení stropů.

EURO: A dál?
SOBOTKA: Kromě změn v sazbách, které nejsou nijak dramatické, bychom rádi podpořili elektronickou komunikaci v této oblasti. Pokládám za klíčový projekt jednoho inkasního místa. V první fázi bychom rádi sloučili výběr zdravotního a sociálního pojištění na bázi České správy sociálního zabezpečení a provedli integraci daňové a celní správy. Ve druhé fázi bychom na bázi daňové správy sloučili výběr pojistného a daní jako takových. To by ušetřilo administrativní náklady. Druhým motivem, který se netýká sazeb, je podávání daňových přiznání a komunikace. Tady je třeba radikální přístup, v minulosti jsme investovali miliardy korun do možnosti elektronického daňového přiznání, a nikdo to nevyužívá. Chtěl bych najít pozitivní motivaci zejména pro fyzické osoby, aby daně podávaly elektronickou cestou. Podíváme se na elektronický podpis, možná by se vyplatilo, kdyby jej stát dával zdarma. Pozitivní motivace by mohla fungovat i tak, že by fyzické osoby mohly dávat daňové přiznání ke stejnému termínu jako ti, co mají daňové poradce. Nedostatky v elektronicky podaných přiznáních by mohly být zatíženy nižší penalizací.

EURO: Máte již spočítanou fiskální efektivitu těchto opatření?
SOBOTKA: Jejich význam je fiskálně pozitivní. Vyšší progrese přinese pět miliard korun, vyšší stropy možná tři miliardy korun. Tato opatření ale mají význam i z pohledu posílení sociální soudržnosti a daňové spravedlnosti v našem pojetí. Tedy i lidé úspěšní by se měli podílet na financování veřejných služeb. Ten, kdo je dnes úspěšný, určitě v minulosti užíval služeb veřejného sektoru a měl by mu to také zčásti vrátit.

EURO: Jakým způsobem se vlivem těchto opatření změní složená daňová kvóta?
SOBOTKA: Složená daňová kvóta mezi roky 2005 a 2006 klesla, to bylo v posledním roce naší vlády, kdy jsme prosadili společné zdanění manželů, zvýšení paušálů a dvanáctiprocentní pásmo. V roce 2007 mírně stoupla a paradoxem je fakt, že v roce 2008 byla složená daňová kvóta vyšší než v roce 2006. Bylo to v důsledku vyšších nepřímých daní a také počínajícího poklesu ekonomiky. Naším cílem je stabilizace daňové kvóty. Nechystáme žádné revoluce v oblasti DPH, a pokud nenastane nějaký pohyb u této daně, nelze očekávat výrazný pohyb složené daňové kvóty. Naším cílem dlouhodobě není její pokles. Pokud máme přijmout euro, nemůžeme honit dva zajíce. Snižovat daně a přijímat euro není možné.

EURO: Není přijetí evropské měny v současných podmínkách nadlouho čistě akademická otázka?
SOBOTKA: V těchto dnech ano, ale jestliže překonáme recesi v následujícím roce, tak už by příští vláda mohla rozhodnout o vstupu do režimu ERM 2, abychom ty dva roky měli za sebou. Máme před sebou období, kdy hrozí vysoké deficity. Jakmile skončí recese, deficity musejí jít pod tři procenta HDP.

EURO: Jaké jsou záměry ČSSD v oblasti mandatorních výdajů? Propočty ministerstva financí ukazují, že pro naplnění státního rozpočtu v blízké budoucnosti je nutný legislativní zásah, který omezí jejich růst.
SOBOTKA: Ke zvyšování mandatorních výdajů přispívá valorizace důchodů, valorizace životního minima a růst platů státních zaměstnanců. My jsme pro politiku valorizace důchodů, budeme valorizovat minimálně v rozsahu, který předpokládá zákon. Nad tuto hranici ale pouze v případě, pokud pro to bude prostor ve veřejných rozpočtech. U životního minima budeme velmi opatrní, protože očekáváme spíše nižší inflaci. U platů zaměstnanců veřejného sektoru chceme každý rok mírně zvýšit tarif tak, aby kopíroval vývoj inflace.

EURO: O jaké konkrétní číslo jde?
SOBOTKA: Faktory růstu jsou v zásadě inflační, u valorizace důchodů je to zčásti dané i vývojem mezd. Ten se ale v krizi zastavil, takže nárůst bude i v tomto případě dán v zásadě inflačním vývojem. Pokud ministerstvo financí očekává zhruba dvouprocentní růst inflace, lze hovořit o stejném růstu mandatorních výdajů.

EURO: Pro letošní rok z příjmů státního rozpočtu vypadlo 160 miliard korun na daních a pojistném. Příští rok se tento výpadek prohloubí. Spolu s růstem mandatorních výdajů a ceny dluhové služby tyto faktory mohou brzy vymazat manipulační prostor vlády ve státním rozpočtu. To by znamenalo bankrot země. Neobáváte se tohoto scénáře?
SOBOTKA: Nárůst dluhové služby je indikován na 80 miliard v roce 2011. Má jistou dynamiku, ale nepřekročil by pravidelné příjmy státního rozpočtu. Jistě, bude vytěsňovat prostor pro vládní politiku v jiných oblastech, a proto je třeba realisticky počítat. Dokud bude trvat recese, nebudeme schopni stlačit schodky příliš hluboko pod 200 miliard korun. Já bych byl rád, kdyby v příštím roce byl deficit pod pěti procenty HDP.

EURO: Pokud by krize skončila v příštím roce ve světě, nás se to nedotkne. Budeme čekat ještě zhruba rok, až se oživení projeví u našeho nejsilnějšího partnera, tedy v Německu. Ani poté veřejné rozpočty nic pěkného nečeká, protože firmy budou uplatňovat odpočty ztrát. Přinejlepším nás čekají další tři roky fiskálních problémů...
SOBOTKA: Jistě. Je důležité, aby byla vláda aktivní na příjmové straně. Tím se lišíme od pravice. Když budu mluvit o příjmech, je nutné mobilizovat evropské prostředky. Musíme čerpat ročně ne šedesát, ale sto miliard korun, v oblasti infrastruktury je nutné spustit PPP, ideálním příkladem je dálnice D3, najít možnosti substituce národních prostředků tak, abychom udrželi rozpočtové stimuly. Čerpání pomůže i v zaměstnanosti. Dalším zdrojem je fond globalizace, který jsme zatím vůbec nezkoušeli čerpat.
Souhlasím, že riziko, které jste popsal, tady existuje, a proto my jako ČSSD jsme náš program zrevidovali. Poté, co se v prvním pololetí letošního roku krize projevila, říkáme, že během recese si nemůžeme dovolit zvyšování sociálních standardů, a tvrdíme, že v době recese je pro nás klíčové tyto sociální standardy udržet.

EURO: Zmínil jste čerpání z evropských fondů. K tomu je ale potřeba spolufinancování, což povede k dalšímu zvýšení deficitu.
SOBOTKA: Regiony a obce mají velké peněžní zůstatky z minulých let. I když jejich hospodaření je už letos zasaženo krizí, na konci minulého roku měly kraje a obce na účtech 70 miliard korun, právě na kofinancování evropských projektů. V minulosti bylo předmětem debaty, jestli je dobře nastavený podíl mezi operačními programy a regionálními operačními programy, a dnes se to ukazuje jako výhoda. Navíc v důsledku recese některé projekty přestávají dávat smysl, některé firmy nebudou splňovat podmínky, jaké splňovaly a slíbily plnit v záměru projektu, takže hrozí spíše nečerpání. Bude hodně těžké, pokud budeme muset hledat způsoby přenastavení pravidel v operačních programech, pokud se ukáže, že je nejsme v důsledku recese schopni čerpat.
Růst zadlužení vlivem kofinancování možná bude nutný. Dnes už se hlavní politické strany shodují v tom, že úvěr od Evropské investiční banky má smysl a že tato banka by mohla být zapojena i do PPP projektů, což by je – pokud by byla na straně dodavatele – mohlo zlevnit.

EURO: V Evropě jsou nízké sazby, koruna vůči euru sílí. Nebylo tomu tak ale vždy a tento vývoj nelze zaručit. Vsadíte na současný pozitivní trend úvěr na infrastrukturu, tedy úvěr s dlouhou dobou splatnosti?
SOBOTKA: Všichni vědí, že budoucnost je spojená s velkými riziky a dlouhodobější plánování je obtížné. Máme k dispozici výhled ministerstva financí, který říká, že recese poznamená veřejné rozpočty na několik let dopředu. Všechny strany s tím musejí počítat. Doufám, že volební kampaň se nezvrhne na nerealistické a populistické sliby.

EURO: Skutečně?
SOBOTKA: Uvidíme, kdo se pustí první na cestu nějakého prvoplánového populismu. Jsem rád, že nejsme v pozici Maďarska. Všechny naše vlády z posledních let měly větší fiskální zodpovědnost, to přiznají i zástupci pravice. Doufám také, že nebudeme v pozici Maďarska ani během příštího volebního období.

EURO: Vraťme se ještě k příjmům veřejných rozpočtů. Týdeník EURO provedl průzkum mezi manažery, kteří reagovali na vámi avizované daňové změny. Počítáte s variantou, že plánovaný výnos pěti miliard se změní v nulu, nebo dokonce vlivem optimalizace klesne do minusu?
SOBOTKA: Jsem přesvědčený, že každý, kdo má možnost optimalizovat, se zajímá o nejnižší sazbu. Ano, řada podnikatelů bude optimalizovat tímto směrem. Byli bychom naivní, kdybychom si mysleli, že to nebude. Vždy je to nějaký kompromis mezi sazbou státu a ochotou poplatníka platit. Na druhé straně musíme udržet stát v chodu. Uvidíme po volbách, do jaké míry se nám naše záměry podaří naplnit.

EURO: Druhým výrazným výstupem z ankety je matematická úprava počtu zaměstnanců tak, aby zvýšení odvodů bylo kompenzováno poklesem počtu zaměstnanců. To je snadnější, než zakládání offshore. Považujete to za reálné riziko?
SOBOTKA: Navrhované zvýšení daňové progrese není tak dramatické, aby mělo tyto efekty. Nebavíme se o 55 procentech jako ve Velké Británii. Navíc daňová sazba v roce 2007, tedy 32 procent, se platila z mnohem nižšího základu, než navrhujeme my. Pro lidi mezi 50 až 100 tisíci měsíčně bude tato situace stále výhodnější než v roce 2007.

Bohuslav Sobotka(38) Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1996 byl poprvé za ČSSD zvolen do Poslanecké sněmovny, v níž zasedá dodnes. V letech 2002 až 2006 byl ministrem financí, mezitím střídavě i vicepremiérem. Od září 2006 je předsedou rozpočtového výboru sněmovny. Sobotka je ženatý a má jednoho syna.

Týdeník EURO 27/2009