22.5.2019 | Svátek má Emil


ROZHOVOR: Sílu k práci mi dává křesťanská víra...

27.6.2009

... říká Katarína Klamková z IQRS Katarína Klamková

Slovence Kataríně Klamkové je téma lidských práv blízké řadu let. V současnosti pracuje jako ředitelka sdružení IQ Roma servis. Ve čtvrtek 4. června se v Muzeu romské kultury (MRK) konalo setkání zástupců nevládek včetně IQRS a části brněnských Romů. Týkalo se takzvaného „desatera pro boj s neplatiči“ starosty Brna-střed Libora Šťástky (ODS).

Jak vnímáte nejnovější Šťástkovu iniciativu?

Pološťastně. Mnoho návrhů zůstává v půli cesty buďto úspěšnými nebo zcela kontraproduktivními podle konkrétního provedení v praxi. To je ta velká neznámá. Obávám se, zda nešlo víc o silácký mediální nástroj než o začátek promyšleného řešení. Zcela neopodstatněným se mi pak jeví zaměření pouze na tzv. „Bronx“. Je prokazatelné, že dlužníci bydlí na území celé městské části Brno-střed.

Zazněly též obavy Romů, aby se nevládní organizace nestaly tzv. prodlouženou rukou radnice Brno-střed proti nim samotným. Z čeho plynou a jak je chcete rozptylovat?

Žel pan starosta bez předešlých konzultací uvedl, že součástí strategie bude i užší spolupráce s neziskovkami. Jeho návrh spolupráce v otázce zajišťování uznání dluhu odmítáme, protože odporuje principům sociální práce. Ta spočívá v individuální práci s klienty za účelem prevence nebo řešení vzniklé situace s cílem ji stabilizovat a zmírnit její nepříznivé dopady a to vždy na dobrovolném principu. Samotné uznání dluhu spadá do kompetencí bytového odboru nebo správy nemovitostí a jako takové nemůže být zajišťováno poskytovateli sociálních služeb! Vítáme však možnost navázat bližší spolupráci se správou nemovitostí kvůli včasnému řešení vzniklé zadluženosti. Sociální pracovníci neziskovek mohou obratem nabídnout asistenci při řešení zadluženosti, komunikaci s bytovým odborem či správou nemovitostí a poradenství těm nájemníkům, kteří o toto projeví sami zájem. Naše postoje a hranice jsou jasné a nepřekročitelné a tyto opakovaně sdělujeme jak klientům, tak městské části.

Co by pro tu samou věc mohly udělat noviny Romano hangos?

Větší zaměření a distribuce novin mezi běžnými Romy, občany, tj. „neprofesionály“ s cílem širší občanské informovanosti a aktivizace. Napadají mě regionální přílohy, např. jeden list k volné distribuci do rodin aj. Víc včasných praktických, regionálních informací, pozvánky, diskuse a besedy s čtenáři o potřebách, obavách, zájmech, rozhovory s místními politiky, občanské dotazníky na aktuální témata, stálá sběrná i distribuční místa v terénu atd. Ale netvrdím, že to situaci zásadně ovlivní a chápu, že není lehké tohle realizovat v praxi.

Na romské demonstraci 3. května část Romů vyjadřovala nespokojenost s činností neziskových organizací, zabývajících se Romy, ale i např. s novinami Romano hangos atd. Na rozdíl ode mne jako redaktora máte větší zkušenosti z terénu – jaké výhrady dlouhodobě tito lidé mají a v čem by se podle jejich mínění měla práce neziskovek změnit?

Dlouhodobě, v běžné individuální rovině spolupráce jsme ročně v kontaktu s asi 1600 klienty. Ti žádné zásadní výhrady nemají, naopak, spíše si organizaci, pracovníky i poskytované služby chválí a vyhledávají je.

Nejen majorita, politici, ale naprosto všichni, včetně Romů chtějí jednoduchá a rychlá řešení, která je uspokojí. Strach z extrémistů, nedostatek práce díky krizi, tvrdé postoje samospráv vůči dlužníkům či obava o budoucnost radikalizují skupinové emoce ve prospěch rázných okamžitých řešení. Samozřejmě, že ideálně by mnoho Romů, jejichž situace je velmi složitá až kritická, kteří se navíc cítí bezmocní vůči této situaci, okolí, systému, chtělo úplnou vydatnou pomoc, změnu. Od nás například 100% servis s minimem vlastního úsilí, vyřešení krizí na počkání, moc přidělit komfortní byt, zprostředkovat velmi dobře placenou práci v blízkosti bydliště, odpustit dluhy a penále, moc okamžitě změnit podmínky systému a chování lidí...

Je to přirozená touha, avšak většina již ví, že toto v realitě není možné a cesta z těžkostí je tvrdá a často bolí. Nejsme ani nechceme být zázrační a dokonalí – to by pak teprve ostatní zůstali závislí a bezmocní. Chceme být spíše neviditelní, nenápadní prostředníci. Nebezpečí větších neziskových organizací i aktivnějších sociálních služeb tkví v tom, že mohou znesvéprávnit a zpasivizovat jednotlivce, kteří se na ně plně spolehnou. Odborně se chtějí spolehnout úřady, politici. Neziskovky a sociální služby jsou fajn, ale mají být jen podpůrný nástroj, jeden z mnoha. Nikdy nelze opomíjet dotčené lidi, jejich potenciál, možnosti.

Na zmíněné schůzce zástupců nevládek a části brněnských Romů ohledně Šťástkova „desatera“ bylo znát, že potřeba samostatné občanské aktivity, reprezentace obyvatel čtvrti, lokality je žádaná i potřebná. Snad i reálná. I zde však musí panovat demokracie, čili měli by zde být v zastoupeni i místní obyvatelé - Neromové. Avšak i toto je běh na dlouhou trať, můžeme občanské diskuse více podporovat, nemůžeme je však plně organizovat a iniciovat… Je to i na lidech samotných.

Máte tvrdou práci, jste tak říkajíc pod palbou z protichůdných stran. Je léto – kde a jak budete čerpat energii do dalších zápasů?

Mnohem horší musí být například sice klidná práce, ale nucená servilita. Nebo falešnost, nuda, nesmyslnost, obrovský kolos... Moje práce navíc není zas tak strašně složitá, protože všechny specializované a odborné věci za mě dělají kolegové a nebo mi v nich významně pomáhají. Takže se mám v Íkvéčku o koho opřít lidsky i odborně a to je pak vše spíše výzva, než zátěž. Ja mám navíc, i když někdy mi to taky leze na nervy, velmi ráda, když jsou lidé přímí, i ostře. Víte lépe a jasně na čem jste, navíc v hádkách a protichůdných názorech je též potenciál k různým, tvořivým argumentům a tak často k novým postojům, informacím, možnostem. Energii čerpám nejvíce z křesťanské víry. Když se cítím napojená na Boha, jsem zakotvená, vnitřně vyrovnanější, silnější, když se odpojím, respektive průběžně odpojuji - stává se mi to často - tak ji i sebe ztrácím. Takže se pak musím zpátky „napojit“. Ale jinak osobně miluju a též potřebuju odpočinek a volno, v srpnu se chystám na okružní jízdu do USA a za sestrou, která je na stáži ve Washingtonu v Holocaust Memorial Museum.

Text vyjde v Romano hangos č. 10-2009 



Diskuse


Jara London
23:45
1.7.2009

Ahasver
16:36
29.6.2009

JaS
23:15
28.6.2009

JanaB
23:21
27.6.2009

Minutus
20:25
27.6.2009

kandys
13:16
27.6.2009

Karel K
12:42
27.6.2009

Ludva
14:09
27.6.2009

zet
16:43
27.6.2009

Jenda
22:13
27.6.2009

Vogoun
9:52
28.6.2009

Fafa
0:53
29.6.2009

Duch poctivého Žida
11:22
27.6.2009

Vestor
11:22
27.6.2009

jirka.s.
12:03
27.6.2009

Alberto Kvěch
15:14
27.6.2009

arlon
11:04
27.6.2009

Forstmeister
10:13
27.6.2009

Josef
13:56
27.6.2009

Forstmeister
7:27
28.6.2009

mag
13:24
29.6.2009

Ludva
14:12
27.6.2009

honzak
5:49
27.6.2009

goodday
1:34
27.6.2009

Jenda
2:07
27.6.2009

Jan Vik
11:16
27.6.2009

počet příspěvků: 40, poslední 1.7.2009 11:45









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.