18.11.2018 | Svátek má Romana


ROZHOVOR: S Milošem mě spojil havlistický režim

22.1.2018

Před prvním kolem prezidentské volby jste jen Miloše Zemana s Mirkem Topolánkem označil za „Nemarťany“. Z logiky věci tedy vyplývá, že Jiřího Drahoše pokládáte tak trochu za Marťana. V čem jeho marťanství spočívá?

Vy jste to zjemnil, řekl jste „tak trochu“. Já ho považuji za Marťana absolutně. V každém případě je prezidentování vážná odbornost, o tom nemůže být sebemenších pochyb. To není jen tak nějaké sezení na Hradě. Vyžaduje to mít nějaké znalosti a zkušenosti na straně jedné, na straně druhé mít jasné názorové zakotvení. Mít na spoustu věcí jasné názory a svým spoluobčanům je vyjevit, aby mohli rozhodnout, jestli je ten člověk má, anebo ne. Ve všech těchto hlediscích vypadá pan kandidát Drahoš evidentně jako někdo se znaménkem minusovým.

Jako Marťan?

Jako Marťan. Ta nadsázka je jako všechny nadsázky kulhající, ale je to trošku tak. Teď po internetu běhá citát Václava Havla. („Byl bych nerad, aby se příštím prezidentem stal nějaký zasloužilý profesor egyptologie, který nakonec bude zvolen jen proto, že nikdy nikomu nevadil a nikdy nikoho nenaštval.“ – pozn. red.) Je z roku 1997, možná jste ho viděl.

Viděl, ale vůbec si nejsem jistý, jestli je autentický…

My jsme zase objevili, že ano, že ten výrok je ze Senátu a tak dále. Ty jeho úvahy, že se prezidentem nesmí stát žádný profesor egyptologie, překvapivě souzní s mými názory.

Jiřího Drahoše jste dvakrát jmenoval do čela Akademie věd a v roce 2012 jste mu dokonce udělil státní vyznamenání Za zásluhy. Tehdy vám jeho marťanství nevadilo?

Do čela Akademie věd byl zvolen. Jen si vzpomeňte, jaké byly spory, jestli slova „prezident jmenuje“ dávají šanci se zdráhat, nebo ne. Zadruhé, já vyšel z Akademie věd, pro mě to bylo mé první zaměstnání. Strávil jsem tam prvních šest let profesního života po vysoké škole, než mě po roce 1968 vyhodili. V tomto smyslu mám pro Akademii věd jistou slabost, ač jsem si vědom otazníků, které nad touto institucí vznikají. V mé prezidentské kariéře jsem vyznamenával i bývalé či končící předsedy Akademie věd jako symboliku, že tuto instituci respektuji. To jsem udělal s panem Drahošem. Nic specificky osobního v tom nebylo.

Když jste tedy vzešel z Akademie věd a stal se z vás velice úspěšný politik, proč by Jiří Drahoš nemohl zažít to samé?

Zaprvé je trošku rozdíl mezi společenskými a přírodními vědami. Protože společenské vědy – ekonomií počínaje – jsou úžasná příprava na rozhodování o společnosti, o ekonomice. Zadruhé mezi mým vyhozením z Akademie věd v roce 1970 a nástupem do politických funkcí bylo dvacet let, což v případě pana Drahoše nebylo. Během těch dvaceti let jsem prošel obřími životními zkouškami a myslím, že to mě předurčilo k tomu, abych do politiky vstoupil. Doplňme ještě, že jsem do politiky nevstoupil rovnou do role prezidenta či předsedy vlády, ale jako ekonom do funkce ministra financí. To je velikánský rozdíl.

S Milošem Zemanem o sobě neustále mluvíte jako o soupeřích, ale dnes už je to snad jen ryzí přátelství. Kdy vlastně přesně začalo? Když se vás v roce 1997 zastal v době takzvaného sarajevského atentátu? Nebo o rok později při uzavření opoziční smlouvy?

Ne, ne, ne. Myslím, že to bylo daleko dříve. S Milošem Zemanem jsme se znali od 60. let. Oba jsme v jistém smyslu vyčnívali v prostředí, kde jsme žili. Já tehdy založil odbojnou skupinu mladých ekonomů KMEN a stal jsem se jejím prezidentem, to bylo poprvé, kdy mě tak titulovali. Miloš Zeman ve stejné době založil Československou futurologickou společnost, už tehdy to bylo ekonomové versus prognostici. První vášnivou debatu jsme spolu měli v Praze ve Vinohradské ulici před tisícovkou diváků v květnu 1968. Na veřejnosti jsme spolu tedy vedli zásadní spor.

Jak váš vztah pokračoval?

Oba jsme byli po roce 1968 vyloučeni jako nepřátelé socialistické společnosti. Já z Akademie věd, Miloš Zeman z vysoké školy. To je také naše nekonečná velikánská odlišnost od pana Drahoše. Proto jsme nikdy neměli šanci se v akademickém světě nějak evidentně projevovat. Na rozdíl od pana Drahoše. S Milošem Zemanem jsme si vždycky byli blíž, když proti nám jakkoli definovaný režim přitvrdil, a naše velikánské odlišnosti se projevovaly ve chvílích, kdy byla svoboda nebo relativní svoboda. Takže jsme si byli blízko v 70. a na začátku 80. let. Chodili jsme si vzájemně na semináře a tam jsme byli na stejné straně barikády proti komunistickému režimu. První zdůraznění rozdílů bylo v éře perestrojky, kdy bylo jasné, že on chce reformovat socialismus a já ho chci odmítnout. Tam mezi námi vznikl výrazný rozpor a trval i v 90. letech. V momentu „Sarajeva“ a všeho, co následovalo, najednou zase ten režim, byť jinak definovaný, proti nám výrazně přitvrdil. Takže jsme zase zjistili, že máme mnoho společného.

Jaký režim máte na mysli? Byla tu přece svobodná společnost.

No, tak byla to svobodná společnost. Kdybych nemluvil, ale psal to, napíšu slovo režim v uvozovkách. Byl to politický systém a garnitura, která tehdy vládla. Ano, byl to v jistém slova smyslu – ale chtělo by to podrobnější a jemnější definici – Havlův nebo havlistický režim, který v té době dominoval. A my jsme do něj ani jeden nepatřili.

Dnes je podle vás tím „režimem“ co? Takzvaná pražská kavárna, kterou jste zmínil ve své podpoře Zemanovi hned po vyhlášení výsledků prvního kola?

Myslím, že dnes máme dva režimy. Stejně jako za komunismu jsme měli náš režim domácí husákovsko-biľakovský, tak jsme současně měli i režim internacionální – brežněvovský. V 90. letech jsme žili ve šťastné době, kdy byl ten režim – opakuji, že to slovo používáme s jistou nadsázkou jako zkratku – jenom jeden. To byl ten náš, vlastní. Dneska je bohužel opět režim nejen pražskokavárenská entita, ale je tu i režim evropský, bruselský. To jsou paralelní věci, které na nás působí. Na rozdíl od pana Drahoše se oba s Milošem Zemanem nejen tomu domácímu, ale i evropskému režimu trochu vzpíráme. Byť každý po svém a každý s trochu jinými argumenty. Symbolem toho je takzvaný Dublin IV. Totální změna azylového řízení, která by znamenala kvalitativní posun ve směru totálního snížení suverenity České republiky. Považuji to za naprosto fundamentální. Potřebujeme prezidenta, který má v těchto věcech totálně jasno a nebojí se toto jasno předvést jak doma, tak v EU. To je hlavní nedostatek druhého z prezidentských kandidátů.

Rozdíl mezi prvním Zemanem a druhým Drahošem byl v prvním kole asi 600 tisíc hlasů. Jen voliči pánů Horáčka, Hilšera a Fischera, kteří Drahoše podpořili a vyzvali k jeho volbě, dají dohromady asi milion tři sta tisíc hlasů. Dá se to podle vás takto počítat? Má Zeman šanci?

Kdyby tato otázka mířila do černého, tak by bylo zbytečné dělat druhé kolo. Pak by bylo jasné, že má Miloš Zeman 39 procent a proti němu je 61 procent. Druhé kolo se ale dělat bude, což znamená, že tato jednoduchá aritmetika nefunguje. Zaprvé si nemyslím, že lidé bezhlavě poslouchají jimi volené kandidáty, srazí podpatky a budou hlasovat podle jejich doporučení. Řada z nich hlasovala pro ty či ony kandidáty ze specifických důvodů. Třeba kvůli pohledu pana Horáčka, který by se tak hodil do amerického filmu Podraz. Pokud tam ten pohled nebude, tak řada milovníků ostrého zraku pana Horáčka neuvidí důvod, proč by dala svůj hlas někomu, kdo má schválně umělé a prázdné brýle, aby jeho oči pokud možno vůbec nebyly vidět.

Přesto je to na rozdíl od volby před pěti lety – kdy Zemana podpořili Jan Fischer a Vladimír Franz – tentokrát Zeman proti všem, což jeho šance snižuje, ne?

Volba ve druhém kole skutečně není interpretována jako Zeman proti Drahošovi, mohl to být Horáček nebo Hilšer. Od začátku je to Zeman proti Nezemanovi nebo Antizemanovi. Tam je skoro úplně jedno, kdo je na druhé straně. Je tady totiž zavilá nenávist určité skupiny velmi aktivních politickokulturních a mediálních celebrit, která dělá vše pro to, aby Zeman nebyl zvolen, ať už by proti němu stál téměř kdokoliv.

Miloš Zeman dlouho odmítal s protikandidáty chodit do debat. Po prvním kole však otočil, takže asi sám chápe, že to bude důležité.

Z toho, že kývnul na účast v debatách, když tam má jednoho kandidáta a nemusí jako stávající prezident stát na bidýlku a čekat, až se jednou za patnáct minut dostane ke slovu, bych žádné velké závěry nedělal. Druhou věcí je, že jsem minulou sobotu náhodou sledoval televizi. Jsem autentickým svědkem toho, že pan Drahoš Miloše Zemana k debatám explicitně vyzval. Že to Miloš Zeman přijal, se mi zdálo naprosto logické, protože je evidentní, že jako ostřílený politický harcovník bude mít v těchto debatách naprosto nesporně výhodu a převahu.

Myslíte, že ty debaty mají šanci něco změnit, ovlivnit?

Určitě ano, o tom nemůže být sporu. Teď jde jen o to, jestli v kategorii dvou míst před desetinnou čárkou, nebo jednoho. O tom se každý můžeme jen dohadovat.

V úterý podle očekávání nezískala důvěru menšinová vláda Andreje Babiše. Co je podle vás příčinou, že k tomuto pokusu dopředu odsouzenému k neúspěchu vůbec došlo?

Nebyla snaha se dohodnout, politické strany ve Sněmovně se zkrátka nechtěly umazat s touto první menšinovou vládou. Od počátku jsem si myslel, že byla od pana Babiše chyba se snažit takto snadně dobrat k menšinové vládě. Vím, že mohou existovat menšinové vlády, ale k tomu se může dojít, až když se vyčerpají všechny možnosti vlády nemenšinové. Zdá se mi, že to pan Babiš vyhlásil příliš brzy, čímž možná ještě víc popudil některé potenciální koaliční partnery. Na druhé straně se mi zdá, že ti potenciální koaliční partneři nyní prožívají velmi složitá vnitřní období. Například sociální demokracie se nachází v tak zlomové situaci, že když se poprvé začalo hovořit o Babišových koaličních partnerech, tak byla v takovém vnitřním chaosu, že nemohla nahlas vůbec nic vyslovit. Jestli takovým může být nyní, kdy je čeká volební sjezd, to teprve uvidíme.

Neudělal chybu i Miloš Zeman, když Andreji Babišovi vystavením bianko šeku takový postup umožnil? Vy byste postupoval stejně?

Nevím. Myslím si, že to bylo všechno urychlené. Nicméně jsem nebyl ani u jednání pana Babiše s představiteli ostatních stran, ani u jednání prezidenta Zemana s předsedy ostatních politických stran. Nevím tedy, jestli mu tam odpřisáhli, že dají, či nedají vládě podporu. On určitě jednal na základě nějakých informací, o kterých se mohu pouze dohadovat.

Před námi je druhé kolo jednání o vládě. Zeman avizoval, že dá i napodruhé šanci Babišovi, ale bude od něj požadovat, aby si pro jmenování premiérem přišel s vyjednanou většinou ve Sněmovně. Je to podle vás správný postup, nebo byste to udělal jinak?

Pokaždé je to poprvé a prezident se musí rozhodovat ad hoc v konkrétní situaci. Tady je bezprecedentní volební výsledek, kdy první strana měla třicet procent a druhá jedenáct. To trošku znemožňuje princip, že když to nevyjde prvnímu, dám šanci druhému. To by platilo, kdyby to bylo třicet ku dvaceti šesti. Ale teď se mi to nezdá jasné. Nevidím také snadno vytvořitelnou koalici ze zbytku stran zastoupených ve Sněmovně bez hnutí ANO. Ta situace není jednoduchá. Možná jde o to, aby proběhl nějaký demokratický vývoj uvnitř dalších politických stran zastoupených ve Sněmovně. To může případně dát nějaký výsledek. Vezměme si analogii z Německa. Všichni jsme přece po tamních volbách slyšeli naprosto silácké výroky německé sociální demokracie, že nepadá v úvahu vstoupit do koalice s paní Merkelovou. Uplynuly tři měsíce a najednou v Německu, které je naším nedostižným vzorem v demokracii a všem – aspoň podle pražské kavárny se ani nechumelí a SPD vesele vede rozhovory s paní Merkelovou. Čili jestli je to v Německu povoleno, tak u nás je to zakázáno? Fakt nevím. Já bych teď hledal, jestli některé strany nemají přece jen zájem být spíš ve vládě nežli v opozici. V tomto smyslu se samozřejmě nejvíc nabízejí ty tři strany, které spolu vládly v posledních čtyřech letech. Lidovci přece chtějí do vlády vždy a za každou cenu. I v ČSSD je docela silný proud těch, kteří by něco takového chtěli. Tady bych viděl řešení. Ale není to mé doporučení, jen hlasitá úvaha.

U podobných úvah ale vždy zaznívá: Šlo by to, nicméně premiérem nesmí být obviněný člověk. Vy byste po očekávaném obvinění Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo a zprávě Evropského úřadu pro boj proti podvodům OLAF šéfa ANO premiérem jmenoval?

Zaprvé natolik odmítám EU a mračím se na její celkové chování, že nevidím důvod, abych před ní poklonkoval s nějakým OLAF. To po mně nemůžete chtít. Co řekl nějaký OLAF, nebo ne-OLAF, není podstatné. O těchto věcech to je naše rozhodnutí, nikoli evropské rozhodnutí. Co se týče českého vyšetřování, nejsem soudce a nechci to posuzovat. Ale že jsou evropské dotace zlo a 90 procent žadatelů o evropskou dotaci neuvěřitelným způsobem zkresluje informace jen proto, aby dotaci dostalo, je nesporné. Mám pocit, že by se mělo přehodnotit 90 procent všech dotací a vyvodit z toho zásadní závěry. Pro mě je řešení jiné: odškrtnout to, zrušit všechny evropské dotace, zakázat, abychom si o ně říkali. Pak bychom se dostali do úplně jiné situace, i politické.

Pokud by Miloš Zeman nevyhrál a prezidentem se stal Jiří Drahoš, měl by podle vás mít Zeman právo ještě do 7. března – kdy mu vyprší mandát – jmenovat premiéra či vládu? Anebo už by jako případný poražený kandidát neměl tak zásadní krok činit?

Mám pocit, že prezident Zeman je prezidentem přinejmenším do 7. března. Nechal bych ho tedy prezidentovat.

O víkendu proběhl kongres ODS v Ostravě. Nic moc zajímavého se na něm nestalo. S výjimkou toho, že si občanští demokraté odhlasovali podporu Jiřího Drahoše a že tam většinově odmítali vládnutí s Babišem. Co výsledkům kongresu své někdejší strany říkáte?

Nejde mi ani o tato dvě jednoznačná stanoviska. Můj smutný pocit z kongresu ODS je tak absolutní, že se zdráhám cokoli k této věci říkat. Pokud jsem informován, odchází po tom kongresu ze strany řada lidí. To je také o něčem výpověď. Nevyžadujte ode mě další věty. Kdybych tam neměl syna, který se snaží nějak politicky uspět, tak bych říkal soudy výrazně silnější.

Začali jsme u Marťanů a Nemarťanů. Podle mých informací jste „Nemarťanovi“ Mirku Topolánkovi poté, co utržil volební debakl a vzápětí podpořil Jiřího Drahoše, napsal textovou zprávu, v níž stálo něco jako: „Mirku, udělal jsem to už jednou, tentokrát je to podruhé a definitivně. Mažu si vás z mobilu.“ Je to pravda?

Vy máte nějaké tajné informace, to mě překvapuje. Místo, aby tento kandidát říkal, že šel s plnou vážností do kandidatury, protože měl pocit, že v tom, tom či onom má rezolutní, razantní a unikátní postoje, zkušenost, kterou nikdo nemá, ale celé to propásl a je velmi smutný, že nedosáhl jiného výsledku, tak jsem slyšel jedinou větu. Že chce Nemarťan Topolánek podpořit Marťana Drahoše. Mě to skutečně zděsilo.

Ptal se Petr Kolář, MfD, 19.1.2018

www.klaus.cz



Diskuse


Z. Pešek
23:54
22.1.2018

P. Rudolf
19:15
22.1.2018

J. Ševčík 106
1:55
23.1.2018

P. Klíma
18:42
22.1.2018

A. Alda
14:05
22.1.2018

I. Vermis
14:13
22.1.2018

J. Jelínek
15:07
22.1.2018

M. Krátký
15:10
22.1.2018

I. Vermis
17:27
22.1.2018

J. Farda
15:15
22.1.2018

V. Kobetič
18:08
22.1.2018

J. Kanioková
18:32
22.1.2018

J. Farda
18:49
22.1.2018

J. Farda
18:50
22.1.2018

I. Vermis
13:32
22.1.2018

P. Khail
16:13
22.1.2018

M. Pesat
12:41
22.1.2018

S. Donát
12:47
22.1.2018

V. Pokorný
12:23
22.1.2018

D. Stirský
12:13
22.1.2018

P. Papež
12:10
22.1.2018

Z. Mikulášek
12:07
22.1.2018

M. Krátký
15:12
22.1.2018

P. Lenc
10:50
22.1.2018

E. Erat
11:07
22.1.2018

Š. Hašek
11:08
22.1.2018

M. Moravcová
14:06
22.1.2018

H. Lukešová
16:08
22.1.2018

D. Stirský
10:46
22.1.2018

E. Erat
11:06
22.1.2018

J. Kanioková
12:22
22.1.2018

S. Netzer
10:25
22.1.2018

H. Lukešová
14:31
22.1.2018

P. Harabaska
14:50
22.1.2018

S. Netzer
15:01
22.1.2018

H. Lukešová
15:47
22.1.2018

S. Netzer
15:59
22.1.2018

H. Lukešová
16:02
22.1.2018

S. Donát
15:08
22.1.2018

S. Netzer
15:14
22.1.2018

S. Donát
15:21
22.1.2018

I. Mertl
15:22
22.1.2018

M. Krátký
15:13
22.1.2018

S. Netzer
15:16
22.1.2018

H. Lukešová
15:49
22.1.2018

M. Gavlák
10:14
22.1.2018

S. Donát
10:49
22.1.2018

E. Erat
11:09
22.1.2018

S. Donát
11:13
22.1.2018

E. Erat
20:11
22.1.2018

Š. Hašek
11:13
22.1.2018

P. Harabaska
14:52
22.1.2018

S. Donát
15:08
22.1.2018

D. Stirský
9:32
22.1.2018

P. Zinga
9:57
22.1.2018

P. Zinga
10:00
22.1.2018

E. Erat
11:04
22.1.2018

J. Hanzal
10:02
22.1.2018

M. Prokop
11:12
22.1.2018

O. Prokop
9:29
22.1.2018

F. Houžňák
9:32
22.1.2018

Š. Hašek
11:19
22.1.2018

M. Moravcová
14:09
22.1.2018

D. Stirský
8:02
22.1.2018

M. Moravcová
14:12
22.1.2018

D. Polanský
7:30
22.1.2018

P. Zinga
10:03
22.1.2018

V. Lunák
1:30
22.1.2018

M. Jandáková
2:20
22.1.2018

M. Moravcová
14:13
22.1.2018

V. Lunák
16:03
22.1.2018

M. Moravcová
17:19
22.1.2018

L. Němec
0:49
22.1.2018

J. Ševčík 106
5:27
22.1.2018

A. Richter
7:17
22.1.2018

počet příspěvků: 92, poslední 23.1.2018 01:55









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.