18.6.2018 | Svátek má Milan


ROZHOVOR: Radar - musíme zastrašit nepřítele

10.5.2007

Petr RobejšekŘeditel Mezinárodního institutu pro ekonomiku a politiku v Hamburku Petr Robejšek je důrazným zastáncem vybudování americké radarové základny na našem území. Všem odpůrcům radaru vzkazuje: Kdo si myslí, že je přiměřené připravovat se na nebezpečí, až když se objeví, by měl místo o bezpečnostní politice diskutovat o poezii.

Vy jste jednoznačným příznivcem toho, aby se Česká republika podílela na systému americké protiraketové obrany. Proč?

NATO přijalo nové členy, a tím ztratilo část své vojenské věrohodnosti. Přibyly organizační, finanční a koordinační náklady a poklesla akceschopnost obranného spolku. Tam, kde NATO ustupuje do pozadí, vzniká bezpečnostně politická mezera. Evropská unie nemá funkční bezpečnostní politiku. Evropané jsou jednotní především ve snaze snižovat obranné rozpočty. Je proto nejisté, v jaké míře by byli západoevropští spojenci v případě nouze schopni a ochotni se pro nás bezpečnostně politicky angažovat. Nevypočitatelné režimy jako Severní Korea porušily rovnováhu strachu a je třeba ji znovu nastolit. To je bezpečnostně politický cíl globální americké obranné sítě. Tím, že by na našem a polském území vzniklo její věrohodné doplnění, snížila by se pravděpodobnost, že by americké rakety musely být použity.

Jaké bezpečnostní či diplomatické výhody nám to přinese?

Výše popsanou bezpečnostní mezeru nemůže vyplnit úsilí desetimilionového národa. Proto jsem již před pěti lety navrhl výstavbu americké základny na našem území. Velmi důležitý přínos by základna znamenala v politickém smyslu. Ve středoevropském regionu hrozí nebezpečí, že se Rusko a Německo dohodnou nejenom o dodávkách plynu a ropy, ale i o všech ostatních otázkách týkajících se středoevropského prostoru. Říká se tomu regionální hegemonie. Americká základna je pro nás bezpečnostně-politické téma a také politické zabezpečení před nadvládou jiných. Dvě mocné země se vždy shodnou snáze než tři. Čím více hráčů v regionu, tím větší šance pro zájmy malých států.

Nejsilnější argument odpůrců umístění amerického radaru u nás je, že je to nefunkční systém, který ohrožuje českou i evropskou bezpečnost a že celý plán může rozdělit mezinárodní společenství a ohrozit tak snahu o nešíření zbraní hromadného ničení a v nejhorším případě vyústit v nové závody ve zbrojení. Můžete to dementovat? Že je americký systém nefunkční, bych se neodvážil tak bujaře tvrdit. Zdá se, že Američané mají jiný názor, neboť jej zřejmě považují za součást zabezpečení vlastní země a jejich spojenců. Že celý plán může rozdělit mezinárodní společenství? Ten, kdo tento názor zastává, žije buď na jiné planetě, nebo mu chybí základní analytické schopnosti. Mezinárodní společenství je ze své podstaty zájmově rozdělené. Základny jsou důsledkem, nikoliv příčinou tohoto rozdělení.

Jak bude naše území chráněno před útokem, když se jedná o program Národní raketové obrany USA, který má chránit území Spojených států tím, že bude likvidovat rakety nad evropským teritoriem než dopadnou na USA?

Politika je vždy v první řadě otázka psychologie. Americký program má možné útočníky odstrašit a případně odrazit. Jeho sdělení na adresu (i našich) možných nepřátel je spojenectví s nejsilnější světovou mocností. To snižuje pravděpodobnost útoku samotného.

Uvádí se, že pokud by balistická raketa byla odpálena s cílem zasáhnout naši oblast, tak by nás systém stejně neochránil, protože protiraketa musí být vystřelena v dostatečné vzdálenosti jak od místa startu, tak od cíle… Odpověď jsem předejmul v předchozí otázce. Především je třeba vytvořit věrohodnou zastrašovací kapacitu. To fungovalo po desetiletí studené války. Technické otázky se dají postupně vyřešit.

Co si myslíte o varování, že by se antiraketový radar v případě balistického konfliktu stal cílem preventivního jaderného útoku protivníka a naše bezpečnost by tak byla ohrožena? Jestliže zastánci argumentu obsaženého ve vaší otázce míní Irán nebo Severní Koreu, tak nemám starost, protože proti jejich málo raketám je americký systém poměrně spolehlivý. Jestliže posuzujeme obrannou hodnotu antiraketového systému v možném konfliktu s Ruskem, je třeba myslet v úplně jiných rozměrech. V takovém případě bychom nezůstali ušetřeni, ani kdybychom zítra vystoupili z NATO a vyhlásili neutralitu. Nežijeme na ostrově.

Je pravda, že radar je potenciálním cílem útoku a v případě konfliktu mezi státy vlastnícími balistické střely velkého doletu je terčem prvním v pořadí? Radarová základna u nás by představovala pouze jeden malý dílek obranného systému. Jako taková by samozřejmě byla i možným cílem útoku. V případě napadení by záleželo na tom, která technologie by byla lepší – obranná, nebo útočná. Ale i zde platí, že s radarem nebo bez něj, nežijeme na bezpečném ostrově, ale díky radaru aspoň spoludisponujeme určitou odstrašovací a obrannou kapacitou.

Oponenti tvrdí, že antiraketový systém zvýší mezinárodní napětí. Není tedy v současné době, kdy ČR nemá nepřítele, pro nás zbytečné na něm participovat?

Za prvé, je v povaze moderních bezpečnostně-politických ohrožení, že se o tom, zda-li máme nepřítele, většinou dozvíme, až když nás napadne. Za druhé, ohrožení, o kterých musí zodpovědná bezpečnostní politika přemýšlet, jsou tak hrozná, že je třeba udělat předem, právě v čase míru a pokoje, všechno proto, abychom je vyloučili. Za třetí, jestliže se nám v současné době jeví naše bezpečnostní situace příznivě, neznamená to pro budoucnost vůbec nic. A konečně, kdo si myslí, že je přiměřené připravovat se na nebezpečí, až když se objeví, by měl místo o bezpečnostní politice diskutovat o poezii. Podstatu problému nepochopil ani ten, kdo si myslí, že nás nějaké obranné seskupení přijme s otevřenou náručí, když přijdeme až tehdy, když jej budeme potřebovat.

Z jakého důvodu jsou podle vás k americkému protiraketovému systému zdrženliví západoevropští členové Severoatlantické aliance? Pokud vím, tak jen Velká Británie program hodlá podporovat, ale vlastními vojenskými prostředky… NATO již není akceschopný obranný spolek, nýbrž spíše pakt o neutočení. O svojí bezpečnost se musí členské země starat ve stále větší míře samy. To právě dělá Velká Británie. Případnou zdrženlivost aparátu NATO vůči americké iniciativě lze snadno vysvětlit. Američané a jejich spojenci ukazují, že Alianci nedůvěřují a dále tak snižují její význam.

Jaký je váš názor na výhružky ze strany ruského prezidenta Putina a z jakého důvodu tak podle vás Rusko jedná? Vladimir Putin ví, že americký systém jeho zemi neohrožuje. Fakticky má Rusko přesně stejné a svým rozsahem ještě větší problémy než USA. Ohrožují je nevypočitatelné státy na Blízkém Východě a v Asii. Druhý důvod je ten, že Rusko je zaostalá země. V zájmu vlastní stability se musí snažit ovlivňovat své předpolí. Rusku vadí, že tam, kde dříve byly jeho základny, mají vzniknout americké. Jde o ztrátu politického vlivu Ruska v Evropě.

Co se týče terorismu, mohly by mezikontinentálními raketovými střelami disponovat teroristické organizace? Je představitelné, že teroristické organizace vlastní rakety krátkého a středního doletu.

Jaký je hlavní důvod vytvoření programu Národní raketové obrany USA, když severní Korea a Írán mají jen rakety středního doletu a na území USA by nedolétly? Zodpovědná bezpečnostní politika počítá s nejhorším možným ohrožením, tzv. worst case. Je zaměřena na možný další vývoj a má na zřeteli zájmy partnerů. Evropa je v akčním radiu raket středního doletu. A konečně stvrzují Spojené státy stavbou základen na území bývalého socialistického tábora územní zisk západního světa.

Jak vyvrátíte tvrzení, že pokud na našem území vznikne navrhovaná radarová stanice, Česká republika se tím podřídí globální politice Spojených států bez možnosti tuto politiku ovlivňovat a že v případné kritické situace nebude brán ohled na zájmy našeho obyvatelstva?

Jestliže někdo vážně používá tento argument, dává tak najevo, že neví, v jakém světě žije. Jednou ze základních daností naší situace je to, že jsme vždycky objekty regionální, kontinentální nebo globální politiky silnějších hráčů. Nemáme volbu jimi nebýt. Musíme se však neustále pokoušet nalézat příležitosti a prostředky k oslabení této nevýhodné predispozice. Jsme zřetelně objekty ruského a německého vlivu. Tuto skutečnost můžeme oslabit pomocí amerického vlivu.

Jak vytknete dedukci, že když bude radar umístěn na našem území, staneme se výhradně nástrojem americké zahraniční politiky, jejíž součástí je i válka proti terorismu, která jak se zdá zatím terorismus naopak posílila a vyvolává další konflikty? Malý stát je vždy objektem politiky jiných. K tomu, abychom nebyli výhradně nástrojem toho či onoho aktéra, je třeba provádět nápaditou a mnohorozměrnou politiku. S posuzováním úspěchů a důsledků války proti terorismu bych byl opatrný. Nikdo neví, jak by situace vypadala, kdybychom se vůči tomuto fenoménu nebránili vůbec. Tipnul bych, že podstatně horší. Hodnocení výsledků války proti terorismu bych přenechal budoucím historikům.

Území radaru Spojených států ani jeho personál by nepodléhalo pravomoci orgánů ČR, a to ani na území mimo základnu. Často slýcháme, že existence radaru by narušila principy právního státu a územní celistvost České republiky (na radarové základně by platila jurisdikce USA), porušila by tedy i Ústavu ČR… Právnické kličkování přesahuje moje intelektuální schopnosti. Mě spíše zajímá konkrétní politika, jako řešení problémů pomocí mocenských prostředků. Ve světě je celá řada států, které se s uvedenými důsledky smířily. Zřejmě jim to za to stojí. Mimochodem, možný agresor by naši Ústavu, o územní celistvosti ani nemluvě, porušil ještě masivněji než přítomnost spojenecké obranné základny.

Uveřejněno v 51 PRO 4/2007

Lenka Nedbálková


Diskuse


mik
21:03
14.5.2007

Karel ze Slovenska
8:54
13.5.2007

Cruton
20:32
12.5.2007

Kopřiva
16:41
13.5.2007

mik
21:12
14.5.2007

Mistr Jan Hus
18:27
12.5.2007

Cato
20:10
11.5.2007

Brindibár
12:03
12.5.2007

Brundibár
16:33
12.5.2007

Marie
16:21
11.5.2007

Lenka
20:09
11.5.2007

Brmboš
15:01
11.5.2007

Andrea
12:20
11.5.2007

BaJo
17:13
12.5.2007

Cruton
17:59
12.5.2007

Brundibár
18:18
12.5.2007

BaJo
18:39
12.5.2007

BaJo
18:42
12.5.2007

Brundibár
19:11
12.5.2007

ignorant
23:57
10.5.2007

jakchceš
23:27
10.5.2007

Brmboš
15:04
11.5.2007

Brundibár
13:09
12.5.2007

Hrouda
Je
22:32
10.5.2007

Cruton
22:37
10.5.2007

ps
22:50
10.5.2007

Sid
23:54
10.5.2007

Cruton
6:14
11.5.2007

Brundibár
12:46
11.5.2007

Cruton
15:15
11.5.2007

Mark Portnoy
21:43
10.5.2007

Sid
21:56
10.5.2007

Cruton
22:12
10.5.2007

Hrouda
22:27
10.5.2007

Kubeš
18:38
11.5.2007

hanka007
21:11
11.5.2007

Joska
0:05
11.5.2007

astraia
21:28
10.5.2007

Karel 22
21:56
10.5.2007

počet příspěvků: 403, poslední 14.5.2007 11:51









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.