5.12.2016 | Svátek má Jitka






ROZHOVOR: O klimatickém absolutismu

25.7.2011

Prezident republiky pro deník The Australian o globálním oteplování

The Australian: Jste výrazným hlasem v debatě o ideologických stránkách klimatické změny. Jak moc jsou současné, politicky motivované snahy o omezení emisí skleníkových plynů inspirovány spíše snahou poškodit současné industriální ekonomiky a liberální demokracie, než snahou napomoci životnímu prostředí? Stal se boj s klimatem náhradou za komunismus a je pro aktivistické politické levičáctví pokračováním boje proti svobodnému trhu?

VK: Nevěřím v naivnost alarmistů globálního oteplování. Je nezajímá životní prostředí, pouze ho zneužívají ve svém úsilí omezit naši svobodu a prosperitu. Nechci dělat laciné komparace jejich ideologie s komunismem, ale vidím mezi environmentalismem a komunismem mnoho podobného. Environmentalismus je – jak říkáte – novou variantou „aktivistického politického levičáctví“, což je ideologie, se kterou jsem se utkával po celý svůj život. Žil jsem dlouho v takovém politickém systému.

Klimatičtí aktivisté se v Austrálii snaží bránit debatě o klimatických otázkách. Jsou úspěšní ve znemožňování toho, aby skeptici klimatických změn dostali prostor k diskusi. Jeden z prominentních australských obhájců boje s klimatem Clive Hamilton zašel dokonce tak daleko, že navrhuje, aby si klimatická změna vynutila „nouzové řešení v podobě dočasného omezení demokratických procesů.“ Ohrožuje debata o klimatu a klimatický absolutismus svobodu slova a svobodnou výměnu názorů?

Líbí se mi Váš termín „klimatický absolutismus“ a – s Vaším dovolením – ho budu používat. V minulosti, zejména v tragických okamžicích 20. století, jsme mnohokráte slyšeli názory typu „dočasné omezení demokratických procesů“ ve jménu „vyšších hodnot, cílů, idejí.“ Komunismus toho byl jako celek typickým příkladem. Musíme trvat na tom, že není možné volit mezi demokracií a konkrétními věcnými cíly. Můžeme volit mezi různými cíly, ale demokracie stojí nad nimi.

Domníváte se, že debata o klimatické změně zpolitizovala vědeckou komunitu? Vytvářejí vědci, tvůrci ekonomických modelů a další zainteresovaní ve výzkumu klimatické změny alarmistické závěry s cílem zajistit si větší fondy pro svůj výzkum?

Debata o klimatické změně je dnes nejviditelnějším příkladem politizace vědy. O tom nemůže být pochyb. Metody používané k získávání větších fondů na tento výzkum jsou nepřijatelné. Moje zkušenost s tím, jak byla zneužívána věda za komunismu, mi říká, že se dnes dostáváme do blízkosti podobných metod. To ale neznamená, že to dělají skuteční vědci – je to spíše aktivita lidí kolem vědy, těch, kteří vědu řídí, ale kteří vědu sami nedělají.

Australští politici, kteří podporují klimatická opatření odkazují na evropský program obchodování s emisními povolenkami. Jak opravdové je snížení emisí, které bylo údajně provedeno v rámci tohoto programu? Jak spolehlivá je uhlíková kalkulace? Reflektuje nedávný kolaps cen CO2 v EU obavy ze situace v zemích eurozóny nebo nedostatek důvěry evropských vlád při snaze dosáhnout svého přemrštěného cíle v redukci skleníkových plynů a to, že oceňování skleníkových plynů je nahrazováno opatřeními ke zvyšování energetické efektivnosti jako hlavního nástroje boje EU s klimatickou změnou?

Vliv evropského systému emisních povolenek, zejména proto, že nebyl plně aplikován, se dá jen těžko izolovat od dalších vlivů. Určitě však bylo zpomalení růstového trendu emisí CO2 daleko více způsobeno zpomalením ekonomiky díky nedávné finanční a ekonomické krizi. Ta byla silnějším vlivem, protože vztah ekonomické aktivity a emisí CO2 je velmi silný a velmi stabilní. Totéž se týká Vaší otázky o úloze opatření ke zvýšení energetické efektivnosti. Žádné takové opatření nebylo aplikováno jako vědomá státní politika – politici o efektivnosti pouze mluví, nemají žádné nástroje, jak ji zvyšovat.

Jste ekonom. Jiný prominentní ekonom aktivní v debatě o klimatické změně, bývalý britský ministr financí Nigel Lawson, navštíví Austrálii začátkem příštího měsíce. Souhlasíte s jeho tezí, že náklady boje s klimatem převýší náklady toho, kdybychom nedělali nic.

Nigela Lawsona znám velmi dobře a k českému vydání jeho knihy „Vraťme se k rozumu“ jsem napsal předmluvu. Naše názory jsou v mnoha ohledech velmi podobné. Jako každý racionálně uvažující ekonom musím vždy zdůrazňovat standardní analýzu nákladů a výnosů a nikoli princip předběžné opatrnosti používaný alarmisty globálního oteplování. Souhlasím s Nigelem Lawsonem, že náklady boje s klimatem budou daleko vyšší, než by byly náklady potenciálního globálního oteplování (bude-li nějaké).

The Australian, 21. července 2011

(Překlad z angličtiny)



Diskuse


J. Kanioková
21:33
25.7.2011

Š. Hašek
12:04
25.7.2011

M. Prokop
10:47
25.7.2011

S. Mas
8:05
25.7.2011

F. Matousek
8:37
25.7.2011

M. Kosik
5:44
25.7.2011

J. Skotnica
11:07
25.7.2011

B. Rybák
14:40
25.7.2011

M. Trhlík
16:20
25.7.2011

J. Kanioková
21:30
25.7.2011

J. Slanina
22:57
25.7.2011

počet příspěvků: 12, poslední 25.7.2011 10:57









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.