Barokní divadlo ve Valticích je jedním ze tří dochovaných zámeckých divadel z 18. století – vedle českokrumlovského z roku 1766 a litomyšlského, které je o dvacet let mladší. Divadlo v Českém Krumlově s kompletním původním vybavením už rekonstrukci prožilo, v Litomyšli se zachoval kromě divadla i cenný soubor dekorací. Jak na tom bylo a nyní je divadlo ve Valticích, jež vzniklo v roce 1791, vysvětlují autoři projektu jeho obnovy architekti Mikuláš Hulec a Daniel Špička.

Divadlo ve Valticích - jeviště v roce 1947

(DŠ) Původní klasicistní, typologicky však ještě „barokní“, lichtenštejnské divadlo stálo ve Valticích do šedesátých let 20. století, kdy jej komunisté prostě vybourali. Plánovali tam zřízení kina, ale nakonec ve zdevastované budově vznikla traktorová stanice. Naštěstí projektanti před demolicí dochovaný prostor jeviště a hlediště pečlivě zaměřili! Jejich plány se staly jedním z nejcennějších podkladů pro náš projekt. Ještě krátce po sametové revoluci se uvažovalo, že zde místo divadla bude diskotéka. V místě bývalého jeviště vznikl prostor pro plánovanou kotelnu, místo hlediště pak betonové estrádní pódium. Betonem a ocelí se nešetřilo. Velkorysé plány již tehdy naštěstí pomohli zvrátit pražští památkáři. Záchranou divadla se začala zabývat nadace „Památky jižní Moravy“, která zajistila architektonickou studii od našeho ateliéru.

Ale bylo třeba sehnat peníze – odkud?

(MH) Zásadní přínos pro projekt obnovy barokního divadla měl americký grant udělený v roce 2005 „Centru pro ochranu a restaurování architektury“ (CORA), na jehož základě bylo možné shromáždit dobové dokumenty a připravit podklady pro projekt. A protože štěstí přeje připraveným, tak díky rychlé reakci generální ředitelky NPÚ, kterou jsme tehdy seznámili s našimi materiály, a díky přípravě dalších podkladů na brněnském pracovišti NPÚ byla památkovému ústavu přidělena dotace z evropských fondů IOP. Ta kromě divadla zahrnuje navíc i obnovu rozlehlé zámecké jízdárny podle návrhu brněnských kolegů. Nakonec se muselo v šibeničních termínech zajistit stavební povolení a připravit zadávací dokumentaci, stavba začala na jaře 2014, hotovo má být v létě tohoto roku.

Divadlo ve Valticích - hlediště v roce 1949

V případě takovýchto historických objektů je vždy otázka, do jaké míry je možné, respektive potřebné obnovit je věrně. Jaký je váš koncept a z jakých podkladů vychází? Je vytvoření funkční repliky divadla reálné?

(DŠ) To je pro architekta asi zásadní otázka. Z původní divadelní budovy zbyly doslova jen čtyři obvodové stěny a pár stavebních detailů. Dochovaná dokumentace umožňuje podobu budovy i jejího vybavení do určité míry rekonstruovat, například při virtuální obnově jeviště došlo i na deskriptivní porovnání historických fotografií se stavebními plány, aby bylo možno určit původní rozmístění kulis a navazujících prvků mašinerie. V tomto výjimečném případě může tedy vzniknout soudobá replika barokního divadla, navíc v autentickém historickém prostředí. Na rozdíl od originálního divadla krumlovského nebo drottningholmského zde, v moderním studiu, bude však možno zkoušet a experimentovat bez obav, že by došlo k poškození historického světového unikátu.

Jak konkrétně?

(MH) Bude vytvořena funkční replika barokní mašinerie a prostorová rekonstrukce původního divadelního hlediště. To proto, abychom měli jistotu, že obnovíme akustické vlastnosti původního divadla i optiku a vnímání prostoru tak, jak jej zažívali někdejší diváci. Rozhodně však neplánujeme obnovovat například dávno zaniklou štukovou či malířskou výzdobu divadla, doloženou – navíc po řadě prodělaných dobových modernizací - jen několika černobílými fotografiemi. To už bychom považovali za podvod na návštěvníkovi, takřka za falsifikát či Disneyland. Věříme, že inteligentní divák ocení to, že se ocitá v nově vzniklém, noblesním prostoru, který mu má umožnit autentický umělecký zážitek z experimentálních představení, nikoli vytvářet fikci originálního památkového artefaktu.

Divadlo ve Valticích - rekonstrukce 1

Po létech příprav projektu, diskusí s památkáři, schvalování a shánění prostředků se tedy rekonstrukce barokního divadla ve Valticích opravdu děje. Jaké překážky bylo třeba překonat a v jaké je nyní fázi?

(MH) Upřímně – s náročnějším projektem jsme se asi zatím ve své praxi nesetkali, přestože mu předcházely, mimo jiné, i roky konzultací s českokrumlovskými a britskými divadelními odborníky.

Kdyby šlo „jen“ o technické problémy projektu a jeho realizace, byla by to paráda! Vážíme si spolupráce se specialisty-projektanty i se stavaři a řemeslníky přímo na stavbě. Většina z nich odvádí obdivuhodnou a profesionální práci, pořád ještě se máme navzájem co učit a čím se inspirovat.

Horší už je zákulisní dění kolem takového díla: nepokryté vydírání od konkurence během soutěže na projekt; nekonečné a vyčerpávající řízení na výběr zhotovitele stavby, které dnes zabere víc času než její samotná realizace; zbytečné byrokratické obstrukce od některých zakomplexovaných úředníků během schvalováni dokumentace, výběrových řízení i během realizace stavby; zažehnané pokusy o zastavení celého projektu… Na náročnou obnovu památky, realizaci jejího interiéru, divadelní technologie a na další tvůrčí činnosti pak zbývá zoufale málo času, všichni nakonec pracují ve stresu. Přesto je vidět, že projekt pokračuje, v současné době se dostává z fáze hrubé stavby do řemeslné etapy a všichni věříme, že bude v daném termínu dokončen. Pokud se to podaří, půjde o výjimečný projekt svého druhu v celé Evropě!

Máte představu, jak bude po obnově toto divadlo fungovat? Má být vyhrazeno striktně „historicky poučené“ divadelní praxi, nebo se tu otevře nový prostor pro moderní dramaturgii s občasnými exkursy do doby vzniku divadla na konci 18. století?

(DŠ) Svým vybavením má divadlo umožňovat jak provozování autentické „barokní“ scény, včetně experimentování s živými svícemi nebo lojovými kahany, s dobovými kostýmy a s barokní mašinérií i choreografií, s akustikou, tak také plně soudobá představení. V zadání projektu je dokonce podmínka poskytovatele dotace, že Národní centrum divadla a tance (NCDT) musí umožňovat provozování právě soudobého umění. Věříme, že tato univerzálnost umožní zkoušet i dramaturgicky a režijně atraktivní, progresivní formy, třeba vstupy soudobého divadelního svícení do barokního představení, nebo naopak – co třeba kombinace autentické historické scény s černým divadlem? Ale to už bude věcí divadelníků a hudebníků, fantazii by se rozhodně neměly klást meze! Pravda je, že s některými památkáři zatím bojujeme takřka o každý moderní reflektor…

Divadlo ve Valticích - rekonstrukce 2

Kdo bude zrekonstruovanou scénu provozovat?

(MH) Státní zámek včetně divadla má ve správě Národní památkový ústav, který je na základě udělené dotace vázán alespoň pětiletou udržitelností projektu bez dalších veřejných dotací. Provozování takto specifické scény bude však samozřejmě velmi náročné, odborně i manažersky. Bude důležité, aby Rada projektu i památkáři využili zkušenosti s provozováním jiných obdobných staveb, v tomto unikátním případě asi jedině ze zahraničí. Valtický projekt by rozhodně neměl dopadnout jako nedaleké jízdárny a konírny u zámku v Lednici, které doposud zejí prázdnotou, hledají těžko využití a po jejichž předražené památkové rekonstrukci se již navíc objevují závažné technologické a stavební problémy.

O budoucnost a projekt divadla však naštěstí již v minulosti, během valtických barokních festivalů, projevovali zájem mnozí odborníci, soubory i instituce nejen od nás, ale také ze zahraniční, například z blízkého Rakouska. Přeshraniční spolupráce v jiných oblastech funguje příkladně a do Vídně je to z Valtic přece čtyřikrát blíž než do Prahy! Stačí tedy připravený potenciál nepromrhat.

(Autoři projektu: Hulec&Špička; Architekti: prof. akad. arch. Mikuláš Hulec, Ing. arch. Daniel Špička, Ing. arch. Matěj Boháč; Generální projektant: Satra, spol. s.r.o.; Dodavatel stavby: PSJ, a.s.)

Vyšlo ve zkráceném znění v LN, 2.3.2015