29.9.2016 | Svátek má Michal






ROZHOVOR: Nebezpečné tendence i humorné situace

28.3.2016

S mluvčím prezidenta Jiřím Ovčáčkem o AfD, nenávistných útocích nebo třeba o Číně

Co si myslíte o nálepkování AfD jako populistické strany a to dokonce nejen v komentářích, ale dokonce i ve zprávách?

Tento trend poslední doby, kdy jsou některé politické strany různým způsobem nálepkovány, pokud možno dehonestujícím způsobem, já beru pozitivně. Jestliže někdo napíše o nějaké politické straně, že je populistická, tak vlastně říká, že naslouchá lidem. Tuto stranu zajímají názory lidí. Berme to tedy pozitivně, možná tím novináři té straně dělají pozitivní reklamu, protože vlastně říkají – ano, oni se zajímají o názor lidí, ptají se, co si lidé myslí a snaží se politiku i takto artikulovat.

Pan prezident Václav Klaus popisoval předvolební setkání AfD, která jsou napadána, dále jsou rozbíjeny výlohy, strhávány plakáty a podobně. Nepřipomíná vám to skoro až nástup fašizmu – tenkrát se také rozbíjely cizí shromáždění?

Tak samozřejmě, nabízí se taková historická paralela, ale je potřeba si uvědomit, že se jedná o různé anarchistické organizace. Já ty zprávy z Německa samozřejmě sleduji – napadají třeba kanceláře AfD a snaží se napadat i setkání Pegidy v Drážďanech.

Nedávno jsem četl v MF Dnes rozhovor s česko-německou podnikatelkou, která hovořila, že dokonce zapalují automobily těch, kteří přijíždějí na setkání Pegidy, a to samé se dozvídám stran mítinků AfD. Prezident Klaus byl svědkem takových záležitostí.

Je to velmi nebezpečná tendence a úkolem politiků v ČR je, aby taková situace nenastala tady, to znamená – je potřeba si uvědomit, že existuje nejenom pravicový extremismus, který můžeme zjednodušit na ty holé lebky, ale existuje tady i extremismus levicový, který ve jménu dobra páchá násilí. To je případ známé restaurace Řízkárna, kde hořely vozy, dokonce i policejní vozy. A je dobře, že policie případu věnuje svou pozornost. Ale je především na politicích, aby takové aktivity nepodporovali. Aby hodnotili extremismus en bloc, nikoliv aby si vybírali hezký a ošklivý extremismus, oba dva extremismy jsou špatné.

Nepřekvapilo vás v tomto případě (Řízkárna – Klinika), že tito levicově anarchističtí extrémisté mají podporu KDU-ČSL?

Klinika je speciální případ, protože tam došlo k politické akci v její prospěch, kdy se ti aktivisté nastěhovali do této budovy. Já se jen mohu divit, jako občan ČR, že je možné fungovat bez smluvního základu. To by měla řešit radnice a hlavně stát. Buď nabídnout novou smlouvu, aby (Autonomní centrum) Klinika mohla fungovat na smluvním podkladě, nic proti tomu. Hlavně tak, aby tam nebyly žádné závady, nebo aby se našlo nové místo.

Nejsem člověk, který by a priori vyžadoval nějaký policejní zásah, ale myslím, že věc ustrnula na jednom místě. Stát jako dobrý hospodář by měl případ vyřešit. Pokud by budova nebyla využívána a pokud se nabízí tato možnost, tak dobře. Ale důležité je ošetřit tuto záležitost smluvně na právním základě. Jinými slovy řečeno, čas kvapí a je zbytečné ještě vyčkávat.

Mne překvapuje, že když státu chybí prostředky na léčení nemocných dětí, tak proč tuto budovu stát neprodá a získané prostředky nepoužije na nemocné děti.

Nikdy jsem tu budovu neviděl, nevím, v jakém je stavu. Podle Matěje Stropnického nebyla nikdy zkolaudována - ani ke zdravotnickým účelům. Nevím, jestli je to pravda nebo ne. Nyní je potřeba situaci smluvně ošetřit nebo ukončit její činnost, ten mezičas není možné takto prodlužovat.

Dále jsem se chtěl zeptat ohledně vašeho facebookového účtu, mně se zobrazuje, že buď nemáte vůbec žádné příspěvky, nebo poslední je z ledna, jindy se příspěvky zobrazí. Navíc není možné vás přidat do přátel, protože jich máte již 5000.

Já již mám dva Facebook účty, jeden soukromý a druhý veřejný (Jiří Ovčáček, Veřejně známá osobnost), který vypadá úplně stejně, ale to je stránka, takže ta je k dispozici, tam přidávám věci týkající se pana prezidenta.

Neuvažujete, že byste použil další sociální síť?

Používám také síť Twitter, před chvilkou jsem přidával informaci o českých policistech v Makedonii, kteří mají jednoznačnou podporu pana prezidenta. Ale jak jsem říkal, v lednu jsem vytvořil stránku, na kterou se každý může podívat, samozřejmě je potřeba nejdříve se prodrat těmi falešnými stránkami.

Dočetl jsem se, že jste studoval na Arcibiskupském gymnáziu, rád bych se zeptal, proč jste si jej vybral?

Protože to je gymnázium kvalitní zaměřené na humanitní vědy, dříve tam bylo gymnázium W. Piecka. Byl jsem tam rád, i když jsem jej nedokončil.

Ano, četl jsem, že jste si nabarvil vlasy.

To bylo shledáno jako nevhodné, takže jsem si sepsal na psacím stroji vlastní rezignaci a odešel jsem na ekologické gymnázium, což s těmi zelenými vlasy trošku souvisí.

Jaký je váš názor na vzestup Číny, které se daří velice rychle zvyšovat životní úroveň obyvatel, a to již několik desetiletí? Nesouvisí to s přísným postihem korupce nebo neakceptací elitářství, když se například u nás někteří lidé tváří, že oni jsou něco více než ostatní? (Často to jsou právě ty dotační „neziskové“ pijavice páchající „dobro“ za naše peníze a vyplácející si vzájemně štědré dotace za povýšené moralizování, případně prosazování zájmů cizích „elit“ a korporací.)

Po pravdě řečeno, ten boj proti korupci vygradoval až v poslední době. Když se podíváme na první ekonomické zóny v sedmdesátých letech, tak Čína musela přistoupit k budování právního řádu a s tím souvisí boj s korupcí. Samozřejmě Čína je dnes velkým výrobcem, řada západních společností zde působí a ten vývoj je velmi dynamický. Pokud jste v Číně, tak vidíte, že z hlediska obyvatel dochází k postupnému zvyšování životní úrovně obyvatel, vzniká velmi silná střední třída.

Já myslím, že klasickým příkladem rozvoje Číny je taková drobnost. Velká města, ve fázi překotného vývoje, většinou neakcentují veřejnou dopravu. Nyní vznikají v Číně tramvajové tratě, to už je ta péče o veřejný prostor, zajištění dopravy obyvatelstva. Je to i péče o životní prostředí, protože tím se snižuje počet automobilů.

Čína se velice rychle rozvíjí, ale pokud se jedná o boj s korupcí, tak ten graduje za současného pana prezidenta, který navštíví ČR a bylo to i jeho krédem, které vyjádřil: „Budování právního státu.“

Nemyslíte, že právě v boji proti korupci bychom se mohli poučit? Jsou tu takové případy jako OKD.

Samozřejmě je stále co zlepšovat. Je důležité, že na státním zastupitelství jsou lidé, kteří jdou mnohdy do rizika, protože když se snaží stíhat korupci, je to velice obtížné. Ale ta tendence tu je a to je dobře. Už jsme v jiné situaci, než jsme byli před dvaceti lety.

Jak se vám daří čelit útokům v médiích, které jsou někdy velice soustředěné a tvrdé? Humorem nebo sportem?

Sport to určitě ne, to v žádném případě. Naopak mně ty situace vyhovují, protože jsou velmi tvůrčí. Já bych se strašně nudil, kdyby média nepřicházela každý den se svými příběhy, mnohdy vymyšlenými. Někdy je holé neštěstí sledovat, když nemohou nic najít, tak přijdou například s tím, že se snížil prodej oficiálních portrétů prezidenta. Mně to přišlo tak směšné, že jsem se smál a přemýšlel jsem nad nějakou reakcí, protože jsem si říkal, že to nemohou myslet vážně. Já jsem to dal do kontextu, proboha, přece je mnohem důležitější, a vy jste toho byl svědkem, kolik lidí přichází na setkání s panem prezidentem, reálných lidí, kteří žijí reálné životy. Podpora prezidenta se neodvíjí od toho, kolik se prodá jeho oficiálních portrétů. To potom vidíte, že média se dostávají do trapných situací, že když nic v ruce není, tak přijdou s takovouto hloupostí.

Přijde mi to – kdo chce psa bít, ten si hůl najde, ale moc se to nedaří.

Ona to není hůl, ale je to stéblo trávy, kterým se média snaží mávat, a vypadá to velmi komicky. V poslední době, vzhledem k tomu, že došlo střelivo, jsou to mnohdy velmi legrační situace. Takže není důvod, aby mi to nějakým způsobem vadilo, mnohdy mne to pobaví.

Jak vnímáte zvyšující se popularitu prezidenta?

Není to jen o počtu lidí, ale také o atmosféře. Ta se velmi výrazně proměňuje, po tom podzimním a zimním období roku 2014. Je to tím, že lidé hledají odpověď na mnohé otázky a nikdo jim neodpovídá. Pan prezident, který jezdí do krajů, je jediný, který jim na jejich otázky odpovídá. Ostatní politici se vymlouvají, že nemohou jezdit - například proto, že mají tolik povinností. Myslím si, že jednou z prvořadých povinností každého politika je hovořit s občany, ne jenom sedět na různých politických jednáních. Uznávám, že jsou důležitá, ale každý politik by si měl vyhradit čas, neříkám jako pan prezident, třeba jednou měsíčně nebo dvakrát měsíčně, alespoň jednou za čtvrt roku přijít mezi lidi a zeptat se jich. Nikoliv jim jen kázat prostřednictvím tiskových konferencí. Taková prohlášení nejsou odpovědí na věci, které lidi trápí. Zajímají je sociální otázky, zaměstnanost, migrace nebo otázka budoucnosti ČR – lidé vyslovují obavy a je dobře, že pan prezident s lidmi hovoří.

Tady se stále mluví o extrémismu, ale aby neměly vzestup extrémní strany, myslím opravdu extrémní politické strany, tak by měli demokratičtí politici s lidmi hovořit, protože jinak voliče nechají právě těm extrémistickým stranám.

Nepřekvapuje vás někdy negativní ohlas na výroky pana prezidenta na západ od nás? Přitom právě Miloš Zeman, jako premiér, privatizoval české banky do rukou bank ze západu, podporuje naše vojenské mise po boku západních armád, dokonce je osobně navštěvuje, například v Afghánistánu?

Já bych k tomu přidal podporu Státu Izrael, to je také jeden z klíčových bodů zahraniční politiky pana prezidenta. Já bych tyto věci rozdělil, jsem velice příjemně překvapen odezvou pana prezidenta v Polsku. Dokonce pozitivní mediální odezvou v polských médiích a i tím, jak reagují lidé, jeden z členů polské delegace mi řekl, že lidé mají našeho pana prezidenta v Polsku velice rádi, protože brání občany své země a naslouchá jim. To ostatně polský prezident zdůraznil, že prezident Zeman brání suverenitu své země a brání i suverenitu ostatních. A když se podíváte třeba na – já vím, že to není vzorek reprezentativní – některé diskuze pod články, které zmiňují pana prezidenta v Německu nebo ve Velké Británii, tak jsou to velmi pozitivní odezvy.

To, že některé nezisková sdružení v zahraničí nemají pana prezidenta ráda, je logické. Tato sdružení nemají ráda pana prezidenta ani tady v ČR a oni spolu velice rádi a úzce spolupracují, ale to není důležité, důležitá je odezva od normálních lidí, a to nejen tady v ČR, ale i v zahraničí.

Ohledně neziskových organizací, nemyslíte, že termín pražská kavárna by bylo lépe nahradit termínem – dotační pijavice, jánabráchisté, neziskové štěkny nebo mne zaujal termín čekanky na samce? Podle mne nemají nyní návštěvníci pražských kaváren k panu prezidentovi negativní vztah.

Ten termín pražská kavárna se nevztahuje k návštěvníkům kaváren, to je spíše termín sociologický, zahrnuje trošku širší, i když malý okruh lidí. Já jsem nedávno říkal, a vím to z vlastní zkušenosti, protože bydlím v Praze, že i Pražané začínají panu prezidentovi rozumět, takže to neplatí pro Pražany, v žádném případě, ale je to okruh lidí, který nezahrnuje jen pracovníky neziskových organizací, ale i část lidí z umělecké sféry, ten klasický okruh, který je zhrzen z výsledku přímé volby, že si lidé, proboha, vybrali svého prezidenta. Nelíbí se jim to a je to velmi antidemokratický postoj.

Pokud jde o neziskové organizace, tak tam by bylo záhodno učinit jenom jednu jedinou věc – to prostředí by mělo být transparentnější. A to v případě, kdy se jedná o prostředky státu, tedy od občanů republiky, jestliže zde máme registr smluv pro obce a města, myslím si, že u neziskových organizací, které také pobírají finanční prostředky od státu, by první věcí měl být transparentní účet a samozřejmě druhým krokem by byl registr smluv. Ale povinností by měl být transparentní účet, kde by se veřejnost mohla seznámit s tím, jakým způsobem jsou prostředky vynakládány.

Stran novinářů, kteří jsou proti panu prezidentovi, nemyslíte si, že by to mohlo souviset s panem Bakalou, s jeho rolí v privatizaci OKD a s tím, že on tato média vlastní (HN, Aktuálně, Respekt atd.)? A dále, nevíte, z jakého důvodu jsou jím placení novináři neustále zváni do veřejnoprávního rozhlasu a televize?

To je samozřejmě věc, která je poněkud zarážející zvláště u veřejnoprávní televize, která upřednostňuje novináře z Bakalova mediálního impéria. Myslím, že je to na škodu. Ta debata má být živější, mnohdy je monotématická. Když se dívám na Českou televizi, tak zjišťuji, že tam jsou jen dvě záporná témata - Zeman a Babiš, to se tak nějak střídá v různých pořadech. Někdy se děsím, že si pustím Večerníčka a tam bude anti-Zeman a bude mít deset dílů. Ale po pravdě řečeno, z tohoto mediálního prostoru se laskavosti pan prezident nedočká, ale ono, upřímně řečeno, dnes již to není tak důležité, jak se k vám staví média, důležití jsou lidé a tady je mocnou zbraní pana prezidenta právě osobní setkávání.

Oni vlastně novináři vytváří určité předpolí, které je výhodné. V televizi vidíte pět reportáží, jak je pan prezident hrozný, a pan prezident potom přijede do nějakého města, kde se setká s občany a ti nejednou vidí, že pan prezident je úplně jiný, než to média prezentují. A to je strategická výhoda překvapení, pozitivního překvapení, takže bych touto formou chtěl poděkovat médiím, které bez jakýchkoliv argumentů takto činí, protože to je účinnou strategickou zbraní v situaci, kdy pan prezident přijede na jakékoliv setkání a lidé vidí, že pan prezident je zcela jiný. A mimochodem ta zpětná vazba, je taková, že lidé přestávají médiím věřit, a to je nebezpečné. Přirovnávám to k sedmdesátým letům, kdy se lidé snažili číst mezi řádky. Mnozí se diví, že lidé potom čtou různé spekulativní weby nebo weby, které přinášejí různé konspirativní teorie. Je to důsledek toho, že média, která by měla přinášet určité rozvrstvení názorů, začínají být jednonázorová. Lidé si potom ty názory hledají jinde, kdyby byly artikulovány, lidé by se k těm médiím vrátili.

Zaujalo mne, že jste některé tweety z návštěvy prezidenta psal polsky.

Chtěl jsem tím ukázat našim novinářům, jakou velkou, pozitivní odezvu má v Polsku tato návštěva, když ji srovnáte s pozorností, kterou návštěvě věnovali čeští novináři. Ti tomu věnovali minimální pozornost. A to jenom z jediného důvodu, bylo to příliš pozitivní.

Je hodně obtížné zadržovat smích, když říkáte některé legrační zprávy?

Není, je to součástí mé profese, já vždy musím hovořit vážně, nemohu přicházet se smíchem nebo humornými zkratkami, to by bylo nedůstojné pro sdělení. Spíše se někdy pobavím, co si přečtu.

Neuvažujete o pravidelném pořadu typu Hovory z Lán, třeba i pro menší médium, lidé by si pořad našli, aby se prolomila blokáda, které stále proti prezidentovi přetrvává?

Po pravdě řečeno, tam již není žádný časový prostor, protože pan prezident má čtyřikrát dvě média za rok, nyní přibyla ještě jedna televize a to jste na dvanácti pravidelných vysíláních a je mojí úlohou rozložit v čase jednotlivé rozhovory, aby se vzájemně nedublovaly, i to je úlohou tiskového mluvčího. Vytvořit mediální plán, zájem o rozhovor s panem prezidentem je enormní. Nyní jsem v situaci, kdy mám na stole zhruba čtyřicet žádostí o rozhovor a já jim nemohu vyhovět, to by rok musel mít 800 dnů. V takovém případě jsou možností jen tiskové konference.

Myslel jsem, právě když by byl pravidelný pořad typu Hovory z Lán, tak by bylo možné ošetřit, aby se otázky neopakovaly.

Vzhledem k tomu, že dochází k časové prodlevě mezi jednotlivými rozhovory, a také vzhledem k současné dynamické době je vždy o čem hovořit. Dnes jde o pravidelné rozhovory rozhlasové, televizní i webové, to znamená ta časová kapacita je ve své podstatě naplněna, protože pan prezident má také svůj velmi nabitý program. Například nyní, když spolu hovoříme, tak pan prezident jedná s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem, následovat bude další schůzka, potom přijde ministr financí Andrej Babiš, takže má skutečně velmi bohatý program.

Vrátil bych se k starší záležitosti. Vůbec jsem nepochopil, když se pan prezident sešel v Lánech s lidmi z ČSSD, byla z toho udělána strašná aféra. Přitom, co je špatné na tom, když se pan prezident s někým sejde?

Ta schůzka byla na žádost těch, kteří do Lán přijeli, patrně chtěli probrat povolební situaci. Mimochodem, ta žádost o schůzku byla ještě před tím, než proběhly volby. Samozřejmě to bylo pouze zneužito a vnitrostranická část není věcí pana prezidenta. Tam asi existovala obava, že by se těmto lidem mohlo podařit vyměnit předsedu strany, takže přišla logicky protireakce – to je záležitost politiky, byli jsme svědky demonstrací na podporu předsedy strany (poznámka VV: Bohuslava Sobotky), kterým se věnovala televize. Jinými slovy řečeno, došlo spíše k překroucení toho tématu. Ale na druhou stranu, abych byl spravedlivý, v tomto směru velmi tragicky komunikoval celou záležitost tehdejší místopředseda ČSSD, který v té známé televizní diskuzi zbytečně zapíral setkání s prezidentem, byla to velká politická chyba. Tady platí zlaté pravidlo, že když má pan prezident hosta, tak je jeho právem sdělit, že se schůzka uskutečnila a pan prezident se tomu nebrání, ani tehdy se tomu nebránil. Bylo to spíše překvapující.

Co vím, mlčení o schůzce bylo na žádost pana Milana Chovance, takže si myslím, že pan Hašek jen plnil svůj slib, on byl v těžké situaci... (nestačil jsem doříci, že schůzku – poté, co ostatní dodržovali slib vyžádaný panem Chovancem - potvrdil médiím právě budoucí ministr vnitra pan Chovanec).

Platí - vyšší bere a v tomto případě je to prezident republiky, který rozhodně není tím, kdo by zatajoval taková jednání. Ale ve své podstatě je to minulost, spíše nyní bude zajímavé sledovat, jak dopadnou krajské volby, to bude nové rozdání karet. A to nejdůležitější bude v příštím roce, kdy se bude hrát s vysokými kartami, budou volby, je samozřejmé, že jednotlivé politické strany se na tyto volby připravují už nyní.

Ještě bych se zeptal na podobný případ, kdy pan prezident pouze citoval výroky pana Schwarzenberga (myslím, aby přesně ukázal a dokázal pokrytectví novinářů vyčítajících prezidentovi jadrnější mluvu) a úplně nesmyslně byly tyto citace vyčítány panu prezidentovi a vůbec ne tomu, kdo je řekl – panu Schwarzenbergovi.

To je klasická mediální situace, tady není důležité, co pan prezident říká, ale že to říká pan prezident. To je klasická věc, se kterou se setkávám každý den, kdy není pro novináře důležitý obsah, ale to, kdo sděluje nějakou informaci, názor nebo prohlášení. Myslím, že je velmi pikantní, když TOP 09 vyvěšuje tibetské vlajky, když před dvěma lety Karel Schwarzenberg prohlásil pro server iDnes, že uznává politiku jednotné Číny a nikdy neuznával Tibet a Tchaj-wan. Potom se náhle, mávnutím kouzelného proutku, TOP 09 proměnila v bojovníka za Tibet. Tady je vidět ta účelovost takového politického jednání, v tom nejsou žádné hodnoty. A druhá věc je, že když novináři nyní o tomto píší, tak se nikdy nevrací k uvedenému výroku pana Schwarzenberga. Myslím, že by bylo dobré si jej ještě jednou přečíst a v tomto případě velká pochvala, protože tímto Karel Schwarzenberg již v době, kdy již nebyl ministrem, potvrdil kontinuitu československé a české zahraniční politiky. Je škoda, že slova čestného předsedy TOP 09 popírá předseda TOP 09.

Jaké máte koníčky a záliby?

Mým hlavním koníčkem je historie, to je prvotní záležitost, dále knihy, staré filmy a taková dvacetikilometrová túra, to je přesně něco pro mne, ale k tomu se dostanu opravdu málokdy. Nyní jsem si koupil v antikvariátu encyklopedii českých památek, tak si v ní čtu.

Jaký je váš oblíbený vtip?

Tak to jste mne nyní dostal, protože já nejsem příliš člověk, který by vyprávěl vtipy, to je doména pana prezidenta. Já rád vtipy poslouchám, ale nepamatuji si je. Já mám rád spíše různé hlášky z filmů, ty velmi rád používám. Občas nenápadně prokládám svá prohlášení větami z některých filmů, což novináři nepoznají.

Mne zaujalo, jak se říká, že migranty dodává do Evropy pan Putin, tak jeden známý na to reagoval: Ano, bylo potvrzeno tajnými službami, že je Putin posílá ropovodem Družba.

Tak to je pěkné (pobaveně). Když jsem slyšel toto sdělení ministra Zaorálka, tak mne první napadlo, že Aeroflot patrně otevřel linku Damašek–Berlín.

Mám spíše rád sarkasmus. Dříve, když časy byly uvolněnější – v devadesátých létech, dneska by většina těch věcí vůbec neprošla schvalovacím řízením v ČT, vzpomínám na Českou sodu, to je přesně ten můj šálek kávy, tento druh humoru, takový trošku štiplavější a cyničtější. To už je dneska pryč, dnes nám zbývá pořad 168 hodin a to opravdu moc humorné není.

Děkuji vám.

Já děkuji.

Videozáznam rozhovoru zde.

Viktor Vereš


Diskuse


J. Mrázek
19:01
28.3.2016

J. Bartoň
18:44
28.3.2016

I. Procházková
2:29
28.3.2016

M. Červeňák
4:57
28.3.2016

J. Frček
17:14
28.3.2016

J. Mrázek
19:01
28.3.2016

M. Prokop
0:55
28.3.2016

J. Mrázek
19:03
28.3.2016

počet příspěvků: 8, poslední 28.3.2016 07:03









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.