23.7.2018 | Svátek má Libor


ROZHOVOR: Máme se připravit na ilegální migranty?

5.7.2018

Německý ministr vnitra Horst Seehofer a kancléřka Angela Merkelová se v pondělí pozdě večer dohodli na jednotném postupu v otázce uprchlíků. Na hranicích s Rakouskem mají vzniknout záchytná centra, žadatelé o azyl budou vraceni do prvních zemí v rámci EU. Tedy patrně hlavně do Itálie a Řecka. Co k této dohodě říkáte?

Jak chce Angela Merkelová dosáhnout skutečné dohody, která bude řešit migraci v zájmu všech 28 členských zemí EU, když není schopna najít společnou řeč ani s hlavním koaličním partnerem, bavorskou CSU, s kterou vytváří vládní koalici - pokud jsou u vlády - už sedmdesát let? Je evidentně vidět, že pozice Seehofera je silně ovlivněná tím, že se chystají volby v Bavorsku. Bavorsko dokonce prohlásilo, že největším problémem Bavorska je CDU. Ti pánové dobře vědí, že to, co se stalo v roce 2015 vlivem Angely Merkelové, která narušila všechny dohody Unie o tom, že čekatel je povinen žádat o azyl v první bezpečné zemi, způsobilo v Německu velký chaos.

Nejsem si úplně jist, jestli tato dohoda bude nějak dlouho trvat. Jde proti duchu toho, co chce Angela Merkelová, a to je zachránit Schengen. To znamená zrušení ochrany vnitřních hranic. To, co se teď dohodlo, je, že se částečně budou těmi tranzitními centry blokovat migranti. Zároveň Bavorsko ustanovilo v Pasově pohraniční stráž, která má bránit značnému pašování pervitinu z Česka, převážně Vietnamci. Zda to postihne české občany v rozsáhlejším módu, to teprve uvidíme.

Jak zareaguje Rakousko?

Obdobná centra zavádí na své jižní hranici. Je otázka, jak se podobná opatření dají multiplikovat těmi, co se cítí ohroženi těmito rozhodnutími, která zásadně hodně narušují systém Schengenu. Je vidět, že ač jsme před pár dny slyšeli mohutné výkřiky o úspěchu na summitu EU, není to takto vnímáno některými stranami, jako je bavorská CSU. Ale nemyslím si, že by podobné ovace byly v Rakousku, které navíc teď předsedá Unii a chce skutečně migrační krizi vyřešit.

Schengen se patrně dá zachránit hlavně tím, když se dostatečně bude hlídat jeho vnější hranice. Což se ovšem neděje. Český premiér Andrej Babiš uvedl v reakci na dohodu Merkelová - Seehofer, že Německo dalo jasně najevo, že kdo se vylodí v Řecku a Itálii, nemá právo žít v Německu a snad to donutí Italy a Řeky uzavřít hranice. Opravdu to ale dokážou? Je to reálná naděje po těch třech letech?

Víme, že italský ministr vnitra, který má podporu celé vlády a vzrůstajícího počtu obyvatel, rozhodl, že žádná loď s migranty nebude vpuštěna do italských přístavů. To je jednoznačné stanovisko nové italské vlády. Je otázkou, do jaké míry Řecko, které má složitější situaci pokud jde o jeho jižní hranici, je toto schopno udělat. Principielně je jasné, že je potřeba chránit jižní hranici a zároveň vytvořením a hlavně uvedením do praxe těch center rychlé selekce migrantů dát jasně najevo těm, kteří tu chtějí mít lepší život - nemluvíme o uprchlících, ale o ekonomických migrantech -, že se jim prostě nevyplatí dát mnohdy celoživotní úspory pašerákům, kteří je převezou do některého státu EU a následně budou rychle vyhoštěni.

Problém je jako vždycky v tom, že když se Evropa na něčem shodne, je potíž v praktické realizaci. Shodnout se, že vytvoříme centra rychlé selekce, je fajn. Ale že také budeme vyjednávat se zeměmi v severní Africe, aby taková obdobná centra byla zřízena i tam, vidím jako velký problém. Na něčem jsme se v tomto bolestivém kompromisu dohodli, ale jak ho budeme prakticky realizovat, je otázka, v níž bych tak optimistický nebyl. Na druhou stranu je třeba říci, že počet migrantů nyní neodpovídá tomu, jakou má téma migrace vážnost. Není rok 2015 ani 2016. Počty migrantů jsou podstatně menší a velká většina z nich je odmítnuta. Teď jde o to, jak jsou jednotlivé země schopné je poslat ze svého území zpátky. A jestli země, odkud přišli, je vezmou zpět.

To jsou další praktické problémy, které ukážou, zda to, na čem se lídři osmadvacítky nějakým způsobem dohodli, jsou schopni v praxi realizovat. A tady vidím největší problém. Pozitivní je, že padly kvóty. A je dobře, že ostatní členské země, které nejsou součástí jižní hranice EU, mohou dobrovolně přebírat migranty od zemí, jako je Itálie, Malta či Řecko. A nikoliv povinně, jak to žádala nová italská vláda. Je dobře, že česká vláda spolu s kolegy z V4 dokázala tomuto tlaku čelit a obhájit náš zájem, kterým samozřejmě nejsou kvóty a podobně.

Co znamená tato dohoda Merkelová - Seehofer a případná podobná opatření ze strany Rakouska pro nás? Dosud nejsme pro migraci tranzitní zemí, nemůžeme se jí stát? Máme také udělat nějaká opatření?

Pokud vím, tak za celý rok bylo něco přes sto migrantů, kteří tu byli zachyceni. Nemyslím, že by situace teď byla nějak vážná. Je potřeba sledovat, co bude všechno pohraniční stráž v Pasově vůči Čechům organizovat. Předpokládejme ale, že bude-li držet balkánská cesta, Rakousko účinně hájit svoji jižní hranici, tak by problém v konečném důsledku případné migrace nemusel být. Uvidíme však, co ukáže čas. Jedna věc jsou prohlášení, co se bude nebo nebude dělat, ale uvidíme, jak to bude v praxi.

Jak jsem však už uvedl, toto téma nabývá na vážnosti, aniž by dramaticky narůstal počet migrantů, kteří se snaží dostat do Evropy. Spíše je tu evidentní tlak nové italské vlády, aby byl tento problém řešen, protože na druhou stranu nechat to všechno na Italech je situace trošku bizarní a ukazuje, že Evropská unie není solidární. Problém je, že Evropská unie je příliš velká na to, aby byla schopna shodnout se na tom, co by pro ni jako celek bylo nejideálnější. Mnohdy postoje vůči řešení migrační krize jsou možná ve stejném směru, ale vycházejí z úplně jiných předpokladů a z jiných zájmů.

Toto je teprve začátek. Uvidíme, jak se podaří vyjednávat s africkými státy, stabilizovat především Libyi, částečně Tunisko, jak bude vypadat Blízký východ. Migrují k nám lidé z dvaceti zemí světa. Nesnižujme problematiku migrace jen na severní Afriku a především na Libyi. Byť je Libye velmi klíčová země vzhledem k tomu, co dneska vidíme, to znamená migraci přes Středozemní moře, především na Maltu, do Itálie a Španělska.

Ptal se Oldřich Szaban, PL, 3.7.2018



Diskuse


P. Zinga
18:45
5.7.2018

P. Vaňura
10:50
5.7.2018

M. Mikulec
9:56
5.7.2018

P. Vaňura
10:51
5.7.2018

Š. Hašek
12:11
5.7.2018

F. Navr8til
9:51
5.7.2018

K. Janyška
9:33
5.7.2018

A. Reček
9:03
5.7.2018

F. Svoboda
9:23
5.7.2018

P. Grigar
10:15
5.7.2018

S. Netzer
11:33
5.7.2018

P. Grigar
18:15
5.7.2018

M. Těhanová
19:09
5.7.2018

J. Kanioková
20:55
5.7.2018

J. Dostál
8:01
5.7.2018

P. Grigar
10:10
5.7.2018

Z. Vydra
2:23
5.7.2018

Š. Hašek
12:14
5.7.2018

P. Grigar
18:18
5.7.2018

M. Těhanová
19:24
5.7.2018

O. Kadlec
1:19
5.7.2018

P. Dvořák
3:59
5.7.2018

M. Moravcová
7:28
5.7.2018

počet příspěvků: 25, poslední 5.7.2018 08:55









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.