25.4.2024 | Svátek má Marek


ROZHOVOR: Hájit národní zájmy a suverenitu

11.9.2010

Je třeba hájit národní zájmy, suverenitu a získat pravomoci od Bruselu zpět, říká předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová

Jak hodnotíte vývoj v ODS po odchodu Mirka Topolánka. Posouvá se ODS správným směrem?

Dosavadní vývoj hodnotím dobře. Potřebovali jsme tu vnitřní sebereflexi, tedy zamyslet se v ODS nad tím, co se s ODS stalo. Byli jsme čím dál tím méně volitelní a mnoho lidí mělo výhrady k našemu stylu i k naší politice a také někteří odešli k TOP 09. Tento návrat je určitě v našem zájmu a vracíme se někam, odkud jsme nikdy neměli odejít. Je to návrat k tomu, na čem byla ODS vystavěna za Václava Klause, tedy k obhajobě individuální svobody, nedotknutelnosti soukromého majetku a ze svobody plynoucí odpovědnosti. Vracíme se zpět k obhajobě idejí.

Kdybyste měla srovnat Petra Nečase s Mirkem Topolánkem, k čemu byste došla?

Nebudu tím, kdo na bývalé vedení a na bývalého předsedu teď snese lavinu kritiky. Nicméně oprávnění k tomu mám v tom, že jsem uplynulé čtyři roky nemlčela a své výhrady jsem říkala nahlas, i když mě to někdy osobně dostávalo do zrovna ne jednoduchých situací a dokonce to vedlo k tomu, že byly činěny kroky z pozice tehdejšího vedení strany, abych se vůbec neocitla na kandidátní listině pro tyto sněmovní volby. Pokud jde o rozdíly mezi Petrem Nečasem a Mirkem Topolánkem, tak jsou jednak ideové, jednak osobnostní. Vidím vnitřní ideovou pevnost u Petra Nečase, který navazuje na to, čím byla ODS v prvopočátcích. U Mirka Topolánka jsem měla pocit, že chce ODS přeměnit ve středopravicovou stranu a posunout ji doleva, čímž napravo vyklidil prostor pro TOP 09 a to byla velká chyba. Petr Nečas a nové vedení ODS se bude snažit vrátit se do původních pozic. Pokud jde o tu osobnostní rovinu, tak mi více vyhovuje jeho konzervativní styl, zatímco u Mirka Topolánka byl styl více liberální, ale liberální bez hranic a já mám raději, pokud člověk, který má odpovědnost za chod státu, nějaké hranice má.

Tím myslíte tedy zdrženlivější a klidnější vystupování Nečase ve srovnání s bouřlivým Topolánkem?

Ano, také. On je i rozdíl v tom, že Petr Nečas je chodící encyklopedie, člověk který má obrovský přehled. Tím neříkám, že Mirek Topolánek neměl. V průběhu své funkce hlubší vhled získal. V mnoha oblastech si vedl velmi dobře, to se mu nesmí upírat. Ale takové to hluboké konzervativní přesvědčení je vlastní Petru Nečasovi.

Nová vláda získala důvěru. Jste spokojená s koaliční smlouvou a složením vlády. Myslíte, že prosadila ODS maximum?

Dívám se na roli ODS z pohledu toho, co potřebuje naše země, a ne z pohledu toho, co by si přála ODS. Co by si ODS přála, je také jednoznačně limitováno tím, jak uspěla ve volbách a žádná sláva to nebyla. Na začátku května by asi nikdo nevsadil, že ODS bude lídrem koalice a že vůbec bude ve vládě. Nám náleží pokora, nikoli přetahování se o to, o kolik křesel bychom mohli mít více. Složení vlády považuji za adekvátní k našemu volebnímu výsledku. A koaliční smlouva je kompromisem a v poměrném volebním systému to jinak nejde. Obecně jsem spokojená.

Co vás nejvíc zaujalo na projevu prezidenta k vládě při jejím jmenování?

Zaujaly mě dvě teze. První byla o tom, že nová vládní koalice má silný mandát. Se 118 hlasy se již reformní kroky dají podniknout. Druhou tezí bylo, aby tato vláda byla schopna hájit zájmy občanů České republiky nejen doma, ale i v zahraničí a ve strukturách EU.

Když jsme u obrany českých zájmů v zahraničí, nebylo poněkud nešťastné, že ministr zahraničí Schwarzenberg v Rakousku řekl, že sice Benešovy dekrety zrušit nelze, ale považuje je za nelegální?

Já v tom výroku považuji za klíčové to, že zrušit dekrety nelze. Z toho pro mě plyne jistota trvání právního stavu, který je nyní. Individuální názor pana Schwarzenberga pak považuji za jeho osobní postoj, nikoli pozici České republiky.

Nicméně ten výrok nepovažujete asi za šťastný…

Já bych to takhle jako on určitě neřekla.

Čeho byste chtěla ve svém funkčním období dokázat jako předsedkyně sněmovny?

Chtěla bych nastolit jiný politický styl a myslím, že souhlas s tím dala veřejnost najevo ve volbách tak, že nedala preferenční hlasy těm, jejichž projev a chování ve sněmovně se jim nelíbilo. Z ohlasů, která dostavám, se lidem nelíbí ta vyhrocená konfrontační atmosféra, která tu byla. Sněmovna má být kolbištěm názorů, ale lidem vadí, že zde docházelo k útokům a urážkám vedeným ne ve věcné a ideové, nýbrž v osobní rovině. Mou ambicí je takovéto jednání nepřipustit. Samozřejmě, že se to snadno řekne a hůře dělá. Jedná se o 200 poslanců a 200 individualit. Každý má svou představu o tom, co je ještě v mezích nějaké korektnosti, slušnosti a zdvořilosti, a každý má tu hranici někde jinde. Druhou věcí, kterou bych chtěla dokázat, je uvést sněmovnu do lepšího povědomí u české veřejnosti, aby navenek nevypadalo, že se tu jen hádáme, ale aby zde vznikaly kvalitní zákony, které se nebudou každou chvíli novelizovat, nebudou vzbuzovat chaos a z kterých občanům bude plynout právní jistota.

Už víte, jak ukočírujete třeba projevy Davida Ratha?

Žádnou zvláštní metodu si nepřipravuji. Pravidla nejlépe nastavím tím, jak se tady sama budu chovat, svým příkladem. Jak se chovám druhým, očekávám, že oni se budou chovat i ke mně. Jsou to dospělí lidé a pokud se nebudou umět chovat, tak jim to voliči spočítají ve volbách. Rovněž budu žádat místopředsedy sněmovny Zaorálka, Parkanovou a Klasnovou, aby v rámci svých poslaneckých klubů dbali o to, aby diskuse ve sněmovně probíhala na lepší úrovni než dosud.

Na posledním kongresu ODS jste byla zvolena první místopředsedkyní. Čeho byste chtěla dokázat ve straně?

Nás čeká ještě spousta práce a vůbec to nebude jednoduché. Já jsem ráda, že poslední kongres nás vymanil z toho skoro začarovaného kruhu zákulisních dohod a výměnných obchodů. Bohužel platí, že podobné praktiky stále existují na řadě radnic, v regionech a oblastech. Pokud nepochopíme květnový vzkaz voličů, tak nás česká ještě druhá lekce od voličů v komunálních volbách. Měli bychom nabídnout důvěryhodné lidi, kteří nebudou zatahovat své obchodní praktiky a zájmy do rozhodování obcí, krajů či republiky. Na řadě míst nás bohužel podobná lekce od voličů čeká a teprve po této lekci se ODS na mnoha místech pesonálně obrodí.

Kdo by měl být podle vás příštím českým prezidentem? Přemysl Sobotka?

Záleží na tom, jakým způsobem bude volen prezident. Pokud bude volen přímo, tak se dá velmi těžko odhadnout, kdo by to mohl být. V případě parlamentní volby záleží na tom, jak bude vypadat Senát, který se do té doby dvakrát obmění. To velmi zamíchá politickými kartami. Konkrétní jména teď vystřelovat asi nemá smysl.

Dle některých odhadů po vstupu ČR do unie pochází přes 80 procent českých zákonů z Bruselu formou implementace směrnic. Po přijetí Lisabonské smlouvy to je ještě více. Nestává se pak český parlament určitou loutkou Bruselu a poslanci hlasovacími mašinkami, kteří jen povinně schvalují to, co přijde z EU?

Už jsem se toho dotkla u projevu pana prezidenta k vládě, kdy říkal, že by měla hájit zájmy českých občanů ve vztahu k EU. Česká reprezentace by se měla postarat o to, aby Česká republika byla suverénním státem, který v zásadních otázkách rozhoduje sám za sebe a není pasivním příjemcem doporučení, směrnic a rozhodnutí Bruselu. Na to, jak funguje či nefunguje rozhodování v EU, ukazuje pakt stability, kdy ho velké státy mohou porušovat bez sankcí a de facto platí, že existují rovní a ještě rovnější. O možnosti kontrolovat české ministry na hlasování Rady EU byla ve sněmovně velká debata. Byly zde i návrhy, aby to nebylo pouze prostou většinou, ale ústavní většinou. Otázka není uzavřena. Vrátí se k ní určitě nová sněmovna a určitě to bude téma. Za sebe říkám, že máme usilovat o to, aby co nejvíce kompetencí zůstalo v našich rukou.

Měla by se pak reprezentace ČR pokusit získat v duchu oboustranné flexibility obsažené v Lisabonské smlouvě, která slibuje možnost návratu některých pravomocí na národní úroveň, získat pravomoci ČR zpět? Ve svém programu to sliboval i například ODS blízký David Cameron z Konzervativní strany.

Se zneklidněním sleduji snahu utvořit diplomatickou službu EU, protože definovat jednohlasný zájem EU, který by mohli členové tohoto sboru hájit, podle mě téměř neexistuje. Jsou tu příliš velké odlišnosti mezi národy ekonomické, histrorické i kulturní. Pokud David Cameron hovoří o možnosti návratu národních pravomocí, tak já bych byla pro, aby ČR začala tuto debatu vážně vést s těmi, kteří budou shodného názoru, a pokoušela se tu cestu k návratu některých pravomocí nalézt. Může k tomu pomoci i ekonomické krize. EU si totiž vzala mnohem větší sousto, než dokáže zvládnout, a myslela si, že to sousto zvládne nárůstem byrokracie, ale ukazuje se, že sama sebe dostala do slepé uličky a že ten moloch je již neufinancovatelný. Snažit se reformovat EU bychom měli, ale jsem skeptická v tom, jestli se tato možnost blíží.

S ekonomickou krizí souvisí i otázka přijetí eura. Jste pro referendum o euru, jak ho prosazuje například váš kolega Hynek Fajmon?

Líbí se mi, že vláda odmítla stanovit nějaké přesné datum vstupu ČR do eurozóny a chrání se před negativními ekonomickými vlivy včetně financování problémových států. Euforie Slováků se změnila v naštvanost, když zjistili, že by měli platit dluhy za rozhazovačné Řeky. Kloním se k tomu, že by zde referendum být mělo. Složitost té otázky sice komplikuje vypsání referenda, ale nepodceňovala bych naše občany při rozhodování o tak důležité věci. Já bych hlasovala proti přijetí eura. Já nevidím žádný důvod, proč vstupovat do eurozóny. Pakt stability a pravidla se tam nedodržují a současné fungování eurozóny pro mě není důkazem, že by tato měna byla silná a stabilní.

Teď pár obecně ideových otázek. Věříte teorii globálního oteplování způsobeného člověkem?

Na teorii globálního oteplení způsobeného člověkem nevěřím. Pod dnes existujícími ledovci byla nalezena lidská obydlí, takže je vidět že výkyvy teplot neovlivnil dnešní člověk. Příroda prochází nějakými cykly, které nejsou v krátkém období deseti či dvaceti let vyhodnotitelné. Navíc unikly údaje, že Mezivládní panel pro klimatické změny falšoval své zprávy. I to by nám mělo trochu otevřít oči a zachovat chladný rozum. Mně to celé připomíná trochu komunisty, kteří chtěli poručit větru dešti. Člověk není nepřítelem přírody, je její součástí a není třeba aplikovat taková razantní opatření, která zaváděl například ministr Bursík.

ODS se od svého počátku hlásí k obhajobě národních zájmů. Co pro vás znamená vlastenectví?

To je velký pojem. Je to věc, u které cítíte, že se dotýká přímo vaší podstaty. Vlastenec podle mě není pouze uzavřen uvnitř své vlastní země, nežije s klapkami na očích a dokáže se podívat i do ostatních zemí, ale v žádném případě nezavírá oči před tím, co před ním vytvořily všechny generace předků a na tom základě staví. Nehledá jiný základ kolem sebe, nevytváří si nějaký falešný nový svět, ale staví na tom, co miliony lidí učinily dobrého pro naši vlast. Je to spojeno s odpovědností, protože když mám někde svůj domov, tak chci, aby ten domov k něčemu vypadal, aby se v něm dobře žilo a abych ho v pořádku předala i dalším generacím. Z tohoto důvodu se dá říct, že i rozpočtová odpovědnost je projevem vlastenectví.

Byla jste na pohřbu Milana Paumera. Jaký je váš pohled na kauzu bratří Mašínů?

V této otázce si nikdy nebudou rozumět příznivci komunistů a odpůrci komunistů, protože příznivci komunistů vidí v Milanu Paumerovi a Mašínech příklad gangsterství. Odpůrci komunistů říkají, že nechtěli být otroky a nechtěli otroctví přijmout. Proto já jsem na jejich straně, i když vím, že názor veřejnosti je rozpolcený.

Kdo jsou vaše politické vzory?

Kdybych měla říct jedno jediné jméno, tak je to Margaret Thatcherová.

Co na ní nejvíce oceňujete?

Vyrůstala jsem v době, kdy byla Železná lady českými komunistickými médii označována za monstrum. Stále znělo, jak horníkům nechce dát najíst, napít a jejich rodiny umírají hlady. Byla to žena hlubokých zásad, kterým hluboce věřila. Měla vizi ze zaostávající Británie znovu udělat prosperující svobodnou zemi. A to se jí během jejích vlád povedlo, přestože jí to dodnes mnozí nedokázali odpustit. Před časem mě dojalo, když jsem viděla přenos slavnosti z britského parlamentu, kdy jí byla odhalena bronzová socha, a tato dáma, která svým věkem neztratila svůj šmrnc, tam řekla: "Stačilo by mi, kdyby ta socha byla železná."

Parlamentní listy srpen/září 2010, EUportal.cz