22.4.2018 | Svátek má Evženie


ROZHOVOR: Ekologické hnutí zavrhlo vědu i logiku (2)

28.3.2018

Uhlík je oběživem (měnou) života. CO2 a klima

Rozhovor P. Moora, bývalého ředitele Greenpeace, s francouzským novinářem G. Canlorbem.

G.C.: President Trump se ke svému klimatickému skepticismu přihlásil veřejně. Tím následoval příklad svého kolegy z Ruska. Ukazuje se, že skepticismus pana Putina začal krátce po nástupu nového tisíceletí, když jeho štáb extenzivně pracoval na prozkoumání všech aspektů údajného globálního oteplování. Věřil byste, že Kreml a Trumpova vláda společně vytvoří frontovou linii v boji proti totalitarismu klimatické změny?

P.M.: Ano, je velmi zřetelné, že Rusové, především ruští vědci, nevěří, že lidmi způsobená klimatická změna je nějakou formou katastrofy. Myslím, že většina vědců řekne: ano, přirozeně, existuje sedm miliard lidí a naše emise a aktivity, především urbanizace, mají nějaký vliv na svět, ale jestli máme nějaký obrovský vliv na klima, je poněkud pochybné a já na něj také nevěřím. V případě mikroklimatu -ano, ve městech probíhají procesy, které je oteplují a to se jmenuje „efekt teplotních ostrovů“. Kde všude člověk přijde s městy s jejich masou betonu a topení, je vidět, že tam je tepleji než v okolí.

Vliv na teplotu, klima a podobně tedy máme, ale říct, že to je katastrofou - tak to je rozdíl. Neexistuje žádná katastrofa, nic se dnes neděje, neprožíváme jediný zážitek, který by tu již nebyl, jedno jde-li o počasí nebo klima - nic neleží mimo pásma klimatu posledních 10 000 let, od doby, kdy jsme přešli z doby ledové do současného ledového mezičasu. Klima bylo relativně stabilní, teplota kolísala v rozmezí desetin stupně a bouře byly vždycky. Ve skutečnosti bylo předpovídáno, že bouří bude méně a budou slabší v případě, že se svět oteplí, pokud se tak skutečně stane. Doposud jsme nic takového nezažili, oteplilo se o jeden stupeň a to má být domnělá katastrofa této planety.

Rusko bylo tedy již delší dobu skeptické a k tomu jsou zde Čína a Indie, o nichž je známo, že sice nominálně sledují politiku záchrany klimatu, ale ve skutečnosti nedělají na politické frontě skoro nic, aby se s tímto problémem poprali. Oni pracují dále na svém rozvoji a jednoduše nevěří - na rozdíl od lidí v západní Evropě či v Severní Americe - na lidmi zaviněnou, nebezpečnou klimatickou změnu. Proto jsem velmi potěšen, že president Trump zaujal postoj, který teď prokazuje, protože jsme doposud byli vedeni cestou ke katastrofě, ale nikoli skrze používání fosilních paliv, nýbrž skrze hysterii ve vztahu k fosilním palivům a oxidu uhličitému.

Co tím míním, je, že já jsem již přes 30 let skeptikem, a to od roku 1989, kdy se toto téma ve velkém objevilo v médiích. Mně bylo každý moment jasné, že se tímto tématem musíme důkladne zaobírat, jestli je oxid uhličitý skutečně nějakým znečišťovatelem či jestli bude svět zničen. Ale protože oxid uhličitý tvoří základy všeho života, napsal jsem v roce 1991 článek s nadpisem „ Uhlík je oběživem života“. V tomto článku jsem v tom smyslu argumentoval, ale už brzy tyto argumenty zmizly v mohutném přílivu hysterie klimatické změny. Argumentoval jsem, že nejdříve musíme uznat, že uhlík a oxid uhličitý jsou stavebními kameny všeho života na Zemi. Všechen uhlík v mém a vašem těle, jakož i v tělech ostatních lidí, zrovna tak ve všech rostlinách a tělech zvířat pochází z oxidu uhličitého ve vzduchu. Tudíž jsem byl od samého počátku skeptický; zpochybňoval jsem – maje sám pouze ponětí o tom - schopnost vědy určit, co je správné a co špatné v některém z těchto aspektů.

Neexistuje žádný vědecký důkaz, že CO2 je hlavním důvodem té trochy oteplení, ke kterému v posledních několika stoletích došlo. Před 300 lety vládla Malá doba ledová, asi před 200 lety Moderní minimum jako důsledek slabé sluneční aktivity, o které někteří lidé říkají, že se právě teď opakuje. Uvidíme. Ale relevantním faktorem je, že se svět již 300 let pozvolna otepluje, tudíž déle, než spalujeme fosilní paliva. Sám IPCC říká, že lidstvo je odpovědno za největší díl oteplování od půlky minulého století, to jest od roku 1950, tedy pouhých 75 let. Oni tedy říkají, že se klima během prvních 4,6 miliardy let historie Země měnilo výlučně z přirozených důvodů. Zmíněny byly sluneční cykly jako ty Milankovičovy, zrovna tak mořské proudy. Existuje mnoho přirozených faktorů ovlivňujících klima, ale od roku 1950, tedy 67 let, máme najednou my mít dominantní vliv na měnící se klima na Zemi?

Již zde lze poznat, jak směšný je argument klimaalarmistů, jako by přirozené síly , které o řády měnily klima Země, především s ohledem na větší změny teploty, přestaly působit a najednou my jediní jsme hlavní důvod klimatické změny. Sledujete-li toto skrze brýle propouštějící pouze fakta, je směšnost tohoto tvrzení očividná. Není žádný důkaz, pokud ovšem nějaký vůbec je, že lidské emise CO2 jsou příčinou oteplování klimatu. Mohl byste takovýto důkaz napsat na stránku papíru, abychom ho mohli posoudit, ale vy žádný takový důkaz nemáte. Všechno, co máte, je hypotéza, že CO2 je skleníkovým plynem jako vodní pára, jenže vodní pára je asi 100x závažnější než CO2. Řeknete tudíž, že CO2 je skleníkový plyn, a proto musí být příčinou oteplování klimatu. Nemáte žádné důkazy k podpoře této hypotézy, a proto je v určitém smyslu velmi frustrující, když na tomto punktu ustrnete a říkáte: „Nu což, to je jednoduchá fyzika, věda se na tom shodla, debata skončila.“

Co lze na to říct? V zásadě říkáte: “Neobtěžujte mě svými dětinskostmi! Já jsem pravda, i když pro to nemám žádný skutečný důkaz.“ Proto si tolik lidí myslí, že téma klimatické změny se proměnilo v jakýsi nový druh náboženství, přece i v Římě servíruje papež svou encykliku, ve které dělá z lidí zloduchy. Je strašné, co on v ní o lidském druhu říká. On řekl, že jsme ze Země udělali hromádku lejna. Ovšemže existují na světě nějaké haldy odpadků, ale čím jsou naplněny? Papírem, plastem, starými kovy a podobně. To není to nejhorší, co se může stát, ostatně jiné druhy také produkují odpad. A časem bude tento odpad Zemí recyklován. U velkého náboženství, jako je katolické, jednoduše neakceptuji, že lidský druh je chakterizován jako škůdce. Nenaslouchám tomu, protože vím, že tím je apelováno na lidi, kteří věří na zánik, Apokalypsu a katastrofu.

Od počátku člověčenství se vždy vyskytovali všelijací lidé hlásající zánik, „konec se blíží“, a pro mne to není nic jiného, než reflexe na krátkost jejich vlastního života; oni mají strach ze smrti a promítají to na celý svět, to znamená, že mají strach, že umře celý svět. To se nestane, Země vydrží ještě spoustu času a přitom zůstane zelená a nádherná. Nebude ovšem tak zelená a nádherná, dojde-li jí oxid uhličitý, jinými slovy když bude všechen oxid uhličitý spotřebován. Teprve před dvěma lety jsem všechny tyto díly skládačky dal ve své analýze na klimatické téma dohromady, k tématu CO2, života na Zemi, přičemž jsem se vrátil ke skutečnosti, že oxid uhličitý je primární živinou všeho života, spolu s vodou. Voda a oxid uhličitý jsou fotosyntézou proměněny na cukr, který je základem energie všeho života na Zemi, včetně našeho vlastního života. Tudíž se musí začít s tímto základním faktorem.

Ale když se posuzují naše znalosti o historii podílu oxidu uhličitého v globální atmosféře během posledních 500 milionů let, tam skoro neexistují reálná čísla, ale my máme proxys a sedimenty, které podávají informace o koncentracích CO2 v atmosféře a které sahají půl miliardy let nazpět. Co lze z toho vyvodit, je sice nepravidelný, ale stoupající úbytek CO2 z minimálně 5 000 ppm nebo 0,5 % před 500 milony let až po nejnižší úroveň někdy během posledního zalednění před 20 000 lety, když podíl CO2 činil pohých 180 ppm. Tento podíl leží pouhých 30 ppm nad úrovní, pod kterou většina rostlin uhyne.

Rostliny nepotřebují oxid uhličitý pouze k přežití, ony ho potřebují i na určité úrovni, zrovna tak jako my k přežití potřebujeme kyslík. Ale pětiprocentní podíl kyslíku v atmosféře by nestačil k našemu přežití, my potřebujeme současnou úroveň, tedy něco kolem 20 %. U rostlin a CO2 je to to samé a CO2 se vždy přibližoval úrovni, pod kterou rostliny zhynou. Tím si Země prošla doby ledovými pleistocénu, jedním zaledněním za druhým – minimálně 22 z toho během tohoto časového úseku 2,5 milionů let. Je zřejmé, že v případě, kdybychom my neintervenovali a nevnesli něco málo CO2 do atmosféry, byla by tato základní úrověň ohrožena. CO2 byl rostlinami z atmosféry odstraněn a vznikla fosilní paliva, zelenými organismy, které se staly fosilním palivem. A byl odstraněn mořskými organismy s jejich skořápkami, z čehož vznikl uhličitan vápenatý... Ten je v zemské kůře zastoupen daleko více, než fosilní paliva, tisíckrát více a všechen uhlík v uhličitanu vápenatém pochází z oxidu uhličitého rozpuštěného v mořské vodě. Tento uhlík je nyní uzavřen v kameni zvaném vápenec. Také jsou zde mramor a křída, například bílé doverské útesy v Anglii sestávají z vápníku, který byl kdysi vytvořen mořským planktonem.

Mramor, křída a vápenec, pravděpodobně nejbohatší forma uhličitanu vápenatého, ale také hornina Dolomitů ve Švýcarsku z toho sestává. Ale tyto formy vápníku mají svůj původ v živých tvorech. Ony byly vytvořeny skořápkami živočichů až po rostlinný plankton v moři, základnou potravinového řetězu v oceáně. Ale také velké skořápky korálových rifů sestávají z uhličitanu vápenatého. Tyto skořápky sedimentovaly a a nyní je 100 milionů miliard tun vápencové horniny v zemské kůře, na mořském dně a na pevnině, která se vztyčila z moře. To všechno byl původně ve vodě rozpuštěný oxid uhličitý. To je důvod, proč CO2 během milionů let stále ubývalo - až na život ohrožující úroveň -, než jsme my začali spalovat fosilní paliva – pouhý okamžik historie Země.

V celém příběho je i něco ironie. Totiž když se mořské organismy naučily vytvářet kolem sebe ochranné štíty z uhličitanu vápenatého - lastury, pancíř krabů i samotné korálové rify -, aby chránily malé, měkké organismy před predátory, sloužily tyto slupky k ochraně života, ale ve skutečnosti je nečekaným výsledkem této sebeobrany, že tím byl atmosféře a mořím odnímán oxid uhličitý v rozsahu, který byl pro život nebezpečný. Bez intervence lidí s jejich používáním fosilních paliv a výrobou cementu z vápence, které tvoří 5 % lidských emisí, by CO2 nadále ubýval, až by život mohl zaniknot. To je má hypotéza. Lidé to mohou považovat za přehnané, ale jednou uvidí, že to sedí, protože to sedí. My jsme jediným druhem, který je schopen hrabat se v zemi za uhlím, ropou a plynem a tyto látky spalovat při získávání energie. To přináší rovnováhu v uhlíkovém koloběhu v globálním měřítku.

My jsme nevědomky zachránili život na Zemi. My jsme pokračováním života a nikoli jeho ničitelé. A já vím, že mnozí na toto nazírají skepticky, ale jestliže to vezmou přesně pod lupu a přečtou mé studie, jestliže se podívají na moji přednášku před GWPF na YouTube, pak poznají, že má argumentace je správná. Ve skutečnosti doposud nikdo tyto argumenty nezpochybnil. Všechno, co alarmisté činí, je napadání protivníků, protože nejsou schopni sprovodit ze světa skutečnost, že CO2 klesl na úroveň ohrožující přežití života na Zemi. Může se to stát za milion či dva miliony let, to ale není nic proti třiapůlmiliardové historii života na Zemi. Dva miliony let jsou v očích přírody okamžikem. To by se mohlo stát, kdyby to pokračovalo, ale pak nastoupili lidé spalují fosilní paliva k získání energie, vyrábějí cement z vápence a tím vrací CO2 zpátky do atmosféry. Tím lidé koloběh uhlíku stabilizovali.

To je má argumentace a za ní si stojím, protože vím, že mám pravdu.

Rozhovor pokračuje na téma „Energie a společnost“.

Z eike.de přeložil P. Zinga

Patrick Moore


Diskuse


P. Zinga
17:32
28.3.2018

M. Šejna
15:00
28.3.2018

P. Rada
18:46
28.3.2018

J. Ráž
18:58
28.3.2018

P. Zinga
14:51
28.3.2018

A. Alda
12:44
28.3.2018

J. Kavalír
10:11
28.3.2018

J. Schwarz
10:42
28.3.2018

V. Braun
11:58
28.3.2018

J. Kavalír
12:00
28.3.2018

P. Rada
11:59
28.3.2018

J. Kavalír
12:08
28.3.2018

P. Rada
18:55
28.3.2018

K. Drábek
15:39
28.3.2018

L. Novák 475
20:05
28.3.2018

J. Kavalír
13:04
28.3.2018

P. Skála 874
8:34
28.3.2018

počet příspěvků: 25, poslední 28.3.2018 08:05









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.