20.9.2018 | Svátek má Oleg


ROZHOVOR: Dvě hlavní témata

15.9.2018

Než jste oznámil kandidaturu, mluvilo se o vás nejvíc v souvislosti s vystoupením v Událostech, komentářích ČT. Při debatě o politice Donalda Trumpa tam na vaši adresu bostonský profesor Igor Lukeš řekl, že vůbec neví, proč má diskutovat s někým, kdo nosí „koňský ohon“. Koukám, že máte rozpuštěné vlasy. Vzal jste si to k srdci?

Nikdy v životě jsem žádný ohon nenosil. Někdy před deseti lety jsem se při nějaké debatě potkal s páterem Halíkem, který také říkal, že jsem změnil image. Jen jsem vyvalil oči. Nikdy jsem ohon nenosil, už asi pětačtyřicet let chodím tak, jako teď. S naprostou výjimkou: když jsem byl na půdě nějaké instituce ve státních službách a k obleku a kravatě. Už když jsem ale byl při cestě z práce na schodech, tak jsem si gumičku sundal. Kdybych ale byl politik, asi bych se na to vykašlal.

Co jste si vlastně přímo ve vysílání o Lukešově argumentu s ohonem pomyslel?

Zaujalo mě několik věcí. Už když pan Lukeš řekl, že ačkoli 63 až 73 procent republikánského elektorátu Trumpovu politiku okolo summitu v Helsinkách (Trump se tam setkal s Vladimirem Putinem – pozn. red.) podporuje, seriózní lidi si myslí něco jiného. To jsem vyvalil oči, že se podle toho pána dělí lidi na voliče republikánů a na ty seriózní. Pokračovalo to tím, že se nezabýval samotnou agendou summitu, o tom nepadlo ani slovo.

No, a pak nezvládl ohromné překvapení, že byl konfrontován s člověkem, který politiku Donalda Trumpa podporuje. Pan Lukeš a jemu podobní žijí v uzavřenosti akademických kruhů a svého okolí a žádné takové lidi neznají. Nutně si myslí, že takoví lidé musí být buď zlí, nebo hloupí. On si je zjevně představuje jako nějaké slizké červy, nebo hejkaly z pohádek. Takže byl překvapen, konsternován, nebyl to schopen strávit. Proto ta jeho emotivní reakce. Nejsem z cukru, při té debatě jsem nereagoval jediným slovem, byla to pro mě spíš sranda.

Před chvílí jste říkal, že jako politik byste si už na hlavě „ohon“ neudělal. Rozpuštěné vlasy byste tedy mohl nosit i­ v Senátu, kam kandidujete za SPD Tomia Okamury. Proč zrovna za něj?

Nabídek kandidovat do Senátu jsem měl víc, stejně jako v minulých letech. Upřímně řečeno, nijak jsem se do toho nehrnul. Uměl jsem si spočítat, že mě to taky bude něco stát, že nějakou daň za exponovanost zaplatím. Nicméně letos byl zájem z různých stran i mého okolí o mnoho větší. A proč jsem přijal zrovna nabídku SPD? Myslím, že v čase se hierarchie našich priorit mění. Pro mě aktuálně téměř vše překrývají otázky bruselské centralizace a masově řízené migrace. Už dříve jsem řekl, že na referendu o odchodu z EU bych byl ochoten spolupracovat s kdekým.

Mám pocit, že v těchto tématech je SPD nejsrozumitelnější, nejdůslednější a nejvýraznější. Samozřejmě, že mezi námi existují zásadní a podstatné rozdíly. Ale proč v momentě, kdy se o nich zrovna nerozhoduje, činit příkopy i v tématech, kde si rozumíme a můžeme spolu efektivně spolupracovat. Ostatní věci prostě tolik neřeším. Fanoušci Sparty a Slavie spolu asi také nikdy nebudou nijak zvlášť vycházet, ale když jim někdo zvenčí bude chtít ukrást hřiště, asi se také domluví na nějaké spolupráci. Aby si to hřiště vzali zpět a na něm si to mezi sebou mohli rozdat.

Nálada směrem k migraci se ve společnosti za poslední dobu obrátila. Dnes používá protimigrační rétoriku kdekdo. V Česku třeba ODS, premiér Andrej Babiš se dokonce nazval „lídr protimigrantské agendy“. Proč zrovna SPD?

Zaprvé, ODS vůbec nebojuje proti migraci, to je takový mírný pokrok v mezích zákona. Jejich eurohujerství je takové, že překrývá úplně všechno. Je to odpor jen proto, aby nepřišli o část svého elektorátu. Co se týká Babiše, tomu já v této věci nevěřím skoro nic. Je člověkem, který velmi dobře vnímá atmosféru ve společnosti a ví, že lidé mají oprávněné obavy. Ale vždy bude dělat, co je pro něj výhodné. Když mu ale někdo z mocných zahraničních kolegů vysvětlí, že by na tento postoj mohl doplatit například ve svých obchodních zájmech, tak jsem přesvědčen, že je klidně schopen otočit. Neotočí pouze v případě, kdy bude cítit tlak zevnitř – od nás. Pokud by ten tlak nebyl dostatečně hrozivý, tak myslím, že nás prodá.

Není to stejné s Tomiem Okamurou, který má SPD v podstatě jako výnosný podnikatelský projekt a pochopil, že toto téma zkrátka „funguje“? Přičemž kdyby tady lidi uprchlíky vítali, nejspíš je sem bude osobně vozit na gumových člunech, ne?

Já tento pocit nemám. Četl jsem několik jeho rozhovorů na toto téma a myslím, že mu nejde o to, zda někdo má či nemá rád jinak vypadající lidi. Několikrát se zamýšlel i­ nad tím, jak to funguje v EU, a sdílí názor, že evropská integrace ohrožuje demokracii i svobodu u nás. Že migrace nespadla z Marsu, ale je produktem stejných struktur, které se starají o utahování šroubů bruselské integrace, což kritizoval vždy. Proto mu tuto problematiku věřím podstatně víc než Babišovi. No, a pak jsem tady ještě já. A já říkám věci, o nichž jsem přesvědčen, aniž bych čekal, že mě za ně někdo pochválí. Využívám této konstelace, abych tato témata prodal na veřejnosti a vzbudil o ně větší zájem.

Ještě minulý týden jste ani nevěděl, co zkratka SPD znamená. S řadou Okamurových programových tezí – třeba prvky přímé demokracie – máte léta silný ideologický problém. Takže prostě zavřete oči kvůli těm dvěma věcem, protože jste dostal nejlepší nabídku do Senátu?

Zajímalo mě, jestli jsou ta dvě hlavní témata artikulována dostatečně výrazně, srozumitelně a nealibisticky.

Vám celé hnutí SPD nepřipadá trochu eklhaft? Se všemi Roznery, kteří rozbrušují, Koteny, kteří se zabývají škodlivostí mikrovlnných trub, poslankyněmi Hyťhovými, které se zastávají rasistů, anebo tajemníky Staníky, kteří posílají lidi do plynu přímo ve Sněmovně?

Musím říct, že o tom všem vím asi tak desetkrát méně než vy. Tato jména téměř vůbec neznám, stejně jako jejich výroky. Můj krok se někomu může zdát až trochu donkichotský, bláhový, nebo idealistický. Ale já tím chci říct něco důležitého. Že právě navzdory tomu, že má někdo v některých věcech třeba i nepřekonatelné odlišnosti, tak pojďme napříč politickou scénou spolupracovat ve věcech, ve kterých máme společná prioritní východiska a postoje. A to bez ohledu na ostatní témata, o kterých momentálně není řeč. Proto jsem se ani pořádně nezajímal o to, jak se ta strana jmenuje a co ve svém programu má. Pro mě všechno překryla autentičnost protibruselského a protimigračního postoje.

Podle této argumentace byste v roce 1933 klidně mohl v Německu kandidovat za NSDAP a říkat, že vás prioritně zajímá tvrdý postup Adolfa Hitlera proti reparacím vycházejícím z versailleské smlouvy a všechny ostatní věci z jeho programu jsou vám fuk. Nepřipadá vám to podobné?

Víte, můžeme si zvolit jakýkoli tvrdý příměr. Protože v roce 1933 byly v programu NSDAP projekty obsahující násilí vůči různým skupinám lidí. Pro mě by odpor k reparacím nemohl překrýt plány na zrušení parlamentní demokracie a zrušení svobody. Čili mě to shodné nepřipadá. Ano, my si můžeme takové příměry vesele vymýšlet dál. Ale v podstatě vedou k tomu, že když má ten či onen jiný názor k nějaké věci, tak s ním nebudu komunikovat ani v tom, v čem máme názory úplně stejné. Nevybízím nikoho, aby zapomínal na nějaké programové odlišnosti, nuance a rozpory. Ale ať si uvědomí, zda jsou teď největší prioritou, anebo je jí snaha vzít si to hřiště zpátky.

Něco jiného je přece mít na nějakou konkrétní věc s někým stejný názor, a­ něco jiného za něj rovnou kandidovat, ne?

Já si myslím, že je absolutně na každém, jakou formu si zvolí. Možnosti jsou na stupních od jedničky do desítky různé. Bohužel, u většiny lidí ty možnosti zůstávají na stupních nula či jedna. Kandidovat jako nezávislý na kandidátce do Senátu je určitě víc než pět. Deset to ale není. To bych do té strany musel vstoupit a usilovat o nějaké členství ve vedení, nebo něco podobného. Takovou ambici nemám. Pro mě je to příležitost, jak nadřadit priority věcem, o kterých se pořád hádáme, a přitom prioritou nejsou. Hádat se na potápějící se lodi, co má být k večeři, může být pro někoho důležité, ale důležitější je určitě tu loď zachránit.

Mohl jste přece se stejnými tezemi kandidovat sám za sebe jako úplně nezávislý.

Jasně, i taková možnost byla. Nebo jsem mohl kandidovat za jiný subjekt, protože nabídek bylo víc. Ale upřímně řečeno tím, že jsem hned na začátku řekl, že jsem se do kandidatury nijak extra nehrnul, tak nemám natolik vysokou motivaci, abych si sháněl podpisy a vehementně o ni usiloval. Přijal jsem nabídku, k čemuž jsem míru motivace potřeboval výrazně nižší, než abych si ji vydupával na vlastní náklady. Ano, asi by mě to méně zavazovalo. Na druhé straně, témata, o nichž mluvím, by možná nikoho nezajímala. Protože by si třeba ani nevšiml, že kandiduji.

Všiml by si určitě. Nejste přeci „jen“ Ladislav Jakl, ale především dlouholetý blízký spojenec bývalého premiéra a prezidenta Václava Klause. On vás za kandidaturu v barvách SPD pochválil. Nemůže to být bráno i tak, že tak Klaus legitimizuje Okamurovu stranu, politický styl, rétoriku, program a také všechny ty občas obskurní lidi, kteří v SPD jsou?

Když se zamiluji do nějaké ženy a budu si ji chtít vzít, tak si budu chtít vzít ji. A nemyslím, že bych si tímto aktem zároveň bral její široké příbuzenstvo, kolegy v práci, sousedy v domě. Já se tímto hlásím ke dvěma hlavním prioritám a sousedi v domě či kolegové v práci mě opravdu moc nezajímají. Ty jsem si nevybral. Vybral jsem si tu pěknou sympatickou babu, ke které se hlásím.

Ta baba je Okamura?

Ta baba je boj s imigrací a s bruselskou centralizací. Když jste se ptal na pana prezidenta, tak myslím, že to má podobně. Oceňuje, že někdo tyto myšlenky veřejně zastává. Že třeba i já – bez ohledu na nějakou újmu, která mi z toho hrozí – se angažuji v těchto dvou důležitých věcech. Prezident Klaus je považuje za natolik důležité a vážné, že před jejich důležitostí blednou některé další věci, které pro něj nejsou tak podstatné. Dopodrobna jsem to s ním tedy nerozebíral, ale takto to čtu a myslím, že by to tak mohli číst i ostatní. Neznamená to, že by se tím hlásil úplně ke všemu.

Ptal se Petr Kolář, iDnes.cz, 17.8.2018

Převzato z LadislavJakl.cz



Diskuse


V. Klepetko
22:30
16.9.2018

S. Deringer
7:04
16.9.2018

S. Donát
12:13
16.9.2018

P. Han
14:53
16.9.2018

J. Urban 043
6:21
16.9.2018

P. Svobodný
8:28
16.9.2018

J. Kanioková
13:48
16.9.2018

J. Koroptvička
13:51
16.9.2018

P. Han
22:54
16.9.2018

J. Koroptvička
18:02
15.9.2018

P. Han
0:25
16.9.2018

J. Koroptvička
18:00
15.9.2018

J. Koroptvička
17:51
15.9.2018

J. Novak
18:00
15.9.2018

J. Richter
19:20
15.9.2018

P. Svobodný
8:29
16.9.2018

J. Koroptvička
13:50
16.9.2018

F. Navr8til
17:19
15.9.2018

J. Richter
19:22
15.9.2018

J. Koroptvička
14:22
15.9.2018

S. Donát
14:37
15.9.2018

S. Deringer
10:04
16.9.2018

P. Han
16:30
15.9.2018

P. Lenc
13:41
15.9.2018

M. Mařák
14:13
15.9.2018

P. Han
14:51
15.9.2018

M. Mařák
15:15
15.9.2018

B. Rybák
16:22
15.9.2018

M. Mařák
16:31
15.9.2018

P. Grigar
19:17
16.9.2018

J. Novak
18:07
15.9.2018

M. Mařák
18:32
15.9.2018

J. Jurax
18:45
15.9.2018

M. Mařák
18:56
15.9.2018

M. Mařák
1:13
16.9.2018

J. Jurax
18:33
15.9.2018

P. Han
0:29
16.9.2018

J. Jurax
1:24
16.9.2018

P. Grigar
20:13
16.9.2018

M. Mařák
11:17
15.9.2018

M. Mařák
11:37
15.9.2018

P. Han
12:45
15.9.2018

M. Mařák
12:53
15.9.2018

V. Čermák 376
13:12
15.9.2018

M. Mařák
13:30
15.9.2018

P. Han
14:52
15.9.2018

M. Mařák
15:29
15.9.2018

P. Han
13:18
15.9.2018

M. Mařák
13:28
15.9.2018

P. Han
14:53
15.9.2018

M. Mařák
15:17
15.9.2018

P. Svobodný
8:34
16.9.2018

M. Mařák
15:31
16.9.2018

M. Mařák
15:33
16.9.2018

V. Čermák 376
13:15
15.9.2018

M. Mařák
13:25
15.9.2018

J. Urban 043
10:27
15.9.2018

M. Bouček
10:04
15.9.2018

S. Netzer
9:42
15.9.2018

P. Han
12:50
15.9.2018

D. Polanský
9:39
15.9.2018

M. Prokop
9:50
15.9.2018

M. Mikulec
11:10
15.9.2018

J. Jurax
18:49
15.9.2018

J. Koroptvička
7:41
15.9.2018

J. Kozák 392
10:52
15.9.2018

J. Koroptvička
7:41
15.9.2018

J. Richter
8:08
15.9.2018

J. Richter
6:30
15.9.2018

V. Kotas
6:53
15.9.2018

J. Richter
7:28
15.9.2018

J. Kohoutek
9:24
15.9.2018

M. Bouček
10:01
15.9.2018

S. Deringer
10:19
15.9.2018

J. Kohoutek
11:01
15.9.2018

S. Donát
14:02
15.9.2018

S. Deringer
15:11
15.9.2018

J. Kombercová
19:05
15.9.2018

S. Donát
20:31
15.9.2018

S. Deringer
6:59
16.9.2018

J. Richter
11:59
15.9.2018

S. Donát
14:46
15.9.2018

J. Richter
13:20
15.9.2018

J. Jurax
18:59
15.9.2018

J. Kohoutek
19:25
15.9.2018

S. Deringer
10:15
15.9.2018

V. Čermák 376
11:32
15.9.2018

M. Prokop
9:51
15.9.2018

V. Kain
10:21
15.9.2018

V. Čermák 376
11:28
15.9.2018

J. Jurax
18:57
15.9.2018

M. Mařák
0:36
15.9.2018

P. Han
1:59
15.9.2018

počet příspěvků: 104, poslední 16.9.2018 10:54









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.