28.3.2024 | Svátek má Soňa


ROZHLEDNÍK: Správné krmení psů a koček (5)

3.11.2008

Potraviny, které bychom neměli nikdy ve velkém množství (!) podávat psům a kočkám:

Čokoláda - obsahuje kofein a podobnou látku teobromin. Obě látky mohou mít za následek vážné problémy se srdcem. Symptomy otravy závisejí na množství a druhu snědené čokolády. Obzvlášť nebezpečná je čokoláda vysoce kvalitní s vysokým obsahem kakaa, hořká nebo na vaření. Malí psi mohou zemřít, u větších mohou vzniknout žaludeční a střevní problémy.

Hrozny vína a hrozinky - Dle britského institutu Veterinary Poisons Information a amerického centra Animal Poisons Control Center (ASPCA) může prý podáváním hroznů vína vzniknout těžká otrava, žaludeční křeče a střevní potíže, či selhání ledvin. Rozinky jsou prý ještě nebezpečnější pro svou koncentraci jedovaté látky. Zdroje ovšem neuvádějí, jaké látky obsažené v hroznech jsou škodlivé. Například můj pes hroznové víno miluje, taky ho občas dostává :)

Cibule (syrová, sušená i vařená) - obsahuje N-propyldisulfid a alylpropylsulfid, které jsou pro psy jedovaté. Toxické látky v cibuli mají za následek hemolýzu (narušení červených krvinek). Už středně velká cibule může být pro psa nebezpečná. K symptomům patří průjem a zvracení, později anémie (chudokrevnost, bledé sliznice), anorexie (odmítání vody a krmení) a zrychlená tepová a dechová frekvence.

Česnek Rovněž obsahuje N-propyldisulfid. Při snědení většího množství má za následek anémii (chudokrevnost).

Banán - u koček může způsobit zažívací problémy z důvodu obsahu škrobových uhlohydrátů se kterými si kočka neumí poradit (stejně tak syrové brambory). U psů problém nevidím, opět příklad: náš pes kvůli banánu i tančí :)

Avokádo Obsahuje toxickou látku persin. Otrava většinou končí smrtí, symptomy jsou poškození srdečního svalu, dýchavičnost, kašel.

Syrové vejce i se skořápkou - syrové vejce může být pro psa příjemným a hodnotným zpestřením stravy pro své nemalé množství vitamínu E. Pozor však na syrový vaječný bílek, který obsahuje advidin a ovomucoid (může působit alergie). Jsou to termolabilní proteiny (varem se ničí). První způsobuje při nadměrném podávání nemožnost využití biotinu v organismu, čili avitaminózu H, druhý narušuje trávení proteinů. Takže raději podávejte jen syrový žloutek, nejvýše 1-2x za týden, případně vejce vařené. Jednorázové podání syrového bílku však avitaminózu biotinu nezpůsobí. Pozor na vaječnou skořápku, je ostrá a mohla by způsobit poranění v trávicím traktu. Když už chcete skořápku podávat kvůli obsahu vápníku, tak mletou.

Mléko - kravské (a z něj vyrobená náhradní dětská strava) a kozí mléko je sice zdrojem proteinů a vápníku, jenže pro psa a kočku není vhodné. Obsahuje totiž laktózu (mléčný cukr), na který není organismus psů a koček enzymaticky vybaven, čili nedisponuje takovým množstvím laktázy, (enzymu nezbytného ke štěpení laktózy) v zažívacím traktu, aby si s ním dokázal poradit. Nestrávená laktóza je pak příčinou průjmu. Proto je vhodné podávat jak mláďatům, tak dospělým jen speciálně vyrobené delaktozované mléko pro psy a kočky určené. Mláďata ještě mají ve střevě enzym, který dokáže laktózu štěpit, ale dospělý jedinec tuto schopnost ztrácí, proto se někdy mláďatům podává ředěná Tatra mléko.

Tvaroh - je bohatým zdrojem proteinů živočišného původu. S obsahem vápníku, pro něž je doporučován, je to však horší. Sice se nějaký vápník v tvarohu vyskytuje, ale současně je v něm také podstatně větší množství fosforu. Poměr vápníku a fosforu ve tvarohu je přesně opačný, než pes potřebuje. Takže vzhledem k nevhodnému poměru Ca:P by neměl být podáván častěji než 1-2x týdně.

Fazole - a jiné luštěniny ve větším množství nepodáváme, protože obsahují toxiny, zejména pokud jsou nedokonale uvařené.

Dále nepodáváme: alkohol, makadamové ořechy, sůl, potraviny slazené xylitolem (umělým sladidlem), kořeněné potraviny, kávu, čaj a kokakolu pro obsah kofeinu, i když v čaji je ho asi 10x méně, než v kávě, kynuté těsto, tučné potraviny, nápoje sycené CO2.

Významné doplňkové látky ve výživě koček a psů

Specializace psa a kočky a jejich divokých předků na živočišná krmiva způsobilo, že tato zvířata ztratila schopnost ve svém těle syntetizovat pro život důležité látky, protože je přijímali na rozdíl od ostatních, například býložravých savců, běžně svou přirozenou potravou. Změnou výživových zvyklostí, zejména přechodem od přirozených krmiv na krmiva doma připravovaná a na průmyslově vyráběná krmiva nastala potřeba doplňovat krmení a krmiva dalšími specificky účinnými látkami - látkami doplňkovými.

Esenciální aminokyseliny - aminokyseliny jsou součástí bílkovin a jsou nezbytné pro život zvířete, pro výstavbu a obnovu tkání. Jejich přísun do organismu je nejdůležitější v období růstu, u zvířat mladých, březích a kojících. U dospělých a starých zvířat se potřeba aminokyselin snižuje, ani při zvýšeném výkonu se potřeba aminokyselin výrazně nezvyšuje. Esenciální aminokyseliny (lysin, tryptofan, histidin, fenylalanin, leucin, isoleucin, threonin, methionin, valin, arginin - u kočky ještě taurin) musí mít zvířata v krmivu v dostatečném množství a vzájemném poměru.

Esenciální mastné kyseliny - mastné kyseliny (nasycené, nenasycené) jsou organické kyseliny, které jsou součástí rostlinných a živočišných tuků. Rozdíly mezi jednotlivými tuky a oleji (rostlinné tuky) jsou dány právě rozdílným zastoupením jednotlivých mastných kyselin. Rozdělujeme je na skupinu Omega 9, Omega 6, Omega 3. Esenciální mastné kyseliny mají podpůrný vliv na kožní problémy, problémy s ledvinami, záněty zažívacího traktu a kloubů, možná i na nádorová onemocnění. Obsaženy jsou například v těchto olejích: světlicový, slunečnicový, kukuřičný, sójový, brutnákový, pupalkový, konopný, lněný, olej z mořských ryb.

L-karnitin - vyskytuje se ve všech živočišných tkáních, nejvíce je obsažen ve tkáni svalové. Do určité míry je schopen organismus masožravců syntetizovat karnitin omezeně v játrech, ale jeho určitý přísun do potravy je potřebný, především u psů v zátěži, seniorům, při obezitě v dietách a březím a kojícím zvířatům. Zdrojem L-karnitinu jsou živočišné produkty, především červené maso a vnitřnosti. Dlouhodobý nedostatek může vyvolat srdeční poruchy, vyčerpání, poruchy růstu, svalovou ochablost.

Lecitin - jeho zdrojem jsou především rostlinné oleje, ale i živočišné tuky (žloutek). Představuje ochranu nervů, vede ke zlepšení kondice, má antioxidační účinek, posiluje imunitní systém, zlepšuje využitelnost tuků, má pozitivní vliv na srst a zlepšuje stav cév.

Antioxidanty - jejich biologická funkce spočívá v tom, že tzv. "zhášejí" volné radikály (UV záření, radiace, některé léky - způsobují poškození buněčných membrán a tím narušují funkci buněk) v organismu zvířat, ale i člověka. Při výrobě krmiv se používají antioxidanty ke stabilizaci tuků. Je to například Etoxyquin, vitamin E a C, karotenoidy, dále tokoferoly (provitamin E) spolu s lecitinem, vitaminem C a kyselinou citrónovou a rozmarýnovým extraktem.

Chondroprotektiva - komplex přírodních látek, které pomáhají zajišťovat fyziologickou funkci kostry, zejména kloubů. Chondroprotektiva podávaná v krmivu lze využít z hlediska prevence ale i terapie řady ortopedických onemocnění. Nejvýznamnější je glukosamin a chondroitinsulfát. U zdravého psa není důvod podávat preventivně glukosamin, pokud se vyskytuje v deklaraci některého krmiva jako přísada, jeho přidané množství je však minimální.

Probiotika - pozitivně ovlivňují trávicí aparát a mikrobiální skladbu střeva. Potlačují růst patogenních mikroorganismů a zamezují uchycení a průnik patogenních mikroorganismů. Nejčastěji používaná jsou Lactobacillus, Bacillus, Streptococcus a Bifidobacterium. Ke krmení používáme především probiotika jogurtového typu.

Rostlinná aditiva - V současné době jsou předmětem velkého zájmu ve výživě hospodářských, ale i domácích zvířat nejrůznější rostlinné doplňkové látky ze skupiny nižších (řasy) i vyšších rostlin (léčivé rostliny). Do krmiv se přidávají v podobě sušených rostlin nebo jejich částí (celá rostlina, list, květ, plod, oddenek, kořen) nebo výtažků (extrakt, výluh).

Vláknina - Výzkumy ukazují, že kvalitní a přitom lehce fermentovaným zdrojem vlákniny je dřeň z červené řepy. Řepná dřeň nemá pro psa žádnou výživovou hodnotu, je ale výborným zdrojem živin pro probiotické bakterie a povzbuzuje peristaltiku (pohyb) střeva. Proto se doporučuje červenou řepou obohacovat jídelníček jak ve formě povařené (syrová zelenina je hůře stravitelná, než povařená), tak se přidává do granulí průmyslově.

Závěrem

Kočky potřebují vyšší množství bílkovin a tuků ve stravě v porovnání se psy a proto nekrmte psy kočičím a kočky psím krmivem.

Jak už jsme si řekli, a z jednotlivých dílů seriálu o krmení vyplynulo, strava domácích masožravců by měla být pestrá a nejednotvárná. Krmení pouze syrovým masem vede k nedostatku vápníku (pro nesprávný poměr vápníku a fosforu v syrovém mase). Tuto disproporci je možné kompenzovat podáváním doplňkových krmiv. Psu a kočce výhradně krmeným přírodní stravou chybí odpovídající množství rostlinné složky a v ní obsažených látek, které jsou sice nestravitelné, ale pro normální průběh trávení nezbytné.

BARF je nesporně pochopitelnou, i když poněkud extrémní reakcí na fakt, že průmyslově vyráběná krmiva nejsou schopna dokonale uspokojit výživové nároky všech jedinců. Má však také svá úskalí. Vycházejí-li stoupenci z předpokladu, že je návratem k přírodě a k přirozené stravě šelmy, měli by vzít v úvahu nejméně dva fakty. Zaprvé, že domácí pes není už po mnoho tisíciletí totéž, co vlk, tedy že není volně žijící šelmou psovitou a že domácími plemeny psů jsou jak čivava, tak irský vlkodav, což nelze zohlednit pouhým množstvím předložené stravy.

Zadruhé, že potravou vlka není jen maso zabitých zvířat, že do ní patří také spousta drobných savců a hlodavců s nimiž, protože je požírá vcelku, pozře i množství natrávených a tudíž fermentovaných semen, různých plodů a množství bezobratlých živočichů, především hmyzu, larev, měkkýšů, kteří jsou cenným zdrojem proteinů a dalších látek. Přesto by návrat k přirozenější stravě, i když by asi nemohla být zahrnuta do systému BARF, mohl vést ke zlepšení výživy i zdravotního stavu mnoha psů a koček.

Několik posledních let roste zejména v USA zájem o tzv. nekompletní krmiva. Systém krmení na nich založený v sobě spojuje do značné míry výhody krmení čerstvě připravenou stravou a potravou průmyslově vyrobenou. Nekompletní krmiva obsahují suroviny rostlinného původu vhodným způsobem průmyslově zpracované do krmné směsi obohacené o vitamíny, neobsahují však žádné proteiny živočišného původu.

Ty se do krmné dávky dodávají ve formě vařeného (případně syrového, dobře promrzlého a před krmením prohřátého) masa vhodného druhu. Poměr obou složek - granulí a masa se dá aktuálně měnit. Takové krmivo je pro masožravce chuťově atraktivní, v podstatě blízké přirozené stravě a je-li správně připravené, podle aktuální potřeby doplněné o některé specifické látky, dokáže v plném rozsahu pružně vyhovět výživovým nárokům jeho organismu.

Milí čtenáři, ocitli jsme se na konci seriálu o krmení. Doufám, že obsah článků byl podnětem k zamyšlení jak co nejlépe připravit krmení pro naše kočičí a psí kamarády.

Tento seriál o krmení masožravců vznikl s laskavým svolením www.mackysos.sk.

Poměrně obsáhlé informace o výživě vyšly v časopisu Svět psů č. 9/2008.

Konzultaci k tématu mi poskytla EvaŽ.

Přeložila, upravila a doplnila:

Lenka Blažková

www.krejg.estranky.cz

Lenka Blažková (Bláža)



KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !