Vyskytují se ve východní části klokaního kontinentu, od jihu až na sever do tropů. Ti, co žijí v chladnějším klimatu jsou větší, samci váží kolem 15 kg. Oproti těmto jejich sestřenky na tropickém severu vychýlí jazýček váhy na 5 kg. Končetiny mají zakončeny pěti prsty a palec mají podobně jako lidé nebo primáti oproti ostatním prstům, aby se jim snadněji uchopila větev při šplhání.

Také patří k několika málo savcům, kterým se dají sejmout otisky prstů jako lidem a mají je stejně unikátní pro toho kterého jedince. Dokonce i pod elektronovým mikroskopem je těžko rozlišit, jde li o koalí nebo lidskou papilární linii.

Chrup má koala plně adaptovaný k jeho býložravé dietě, podobně jako vombati a klokani. Mají ostré řezáky, které jim umožňují okusovat listy eukalyptů, kterými se výlučně živí. Stoličky jsou široké k úspěšnému rozžvýkání listů.

Sameček koaly, podobně jako mnoho vačnatců má rozdvojený penis. Samička má dvě, do stran směřující vagíny. Toto je unikátní pouze koalům. Také má dvě oddělené dělohy jako ostatní vačnatci.

Koala neoplývá přílišnou inteligencí. Je to jediné zvíře na světě s drasticky degenerovaným a zmenšeným mozkem. Předkové moderního koaly měli mozek daleko větší a zaplňoval celou mozkovnu. Současní výtečníci mají mozkovnu vyplněnou ze 40 % mozkomíšním mokem a mozeček je jako vlašský ořech na konci míchy, plující v moku, takže se nedotýká jak kosti, tak ani hemisféry samy sebe navzájem.

Jejich mozek představuje pouhé dvě desetiny procenta celkové váhy koaly. Jen pro porovnání u člověka to představuje něco přes 3 procenta celkové váhy. Tedy u průměrného, nikoliv obézního jedince. Vědci přičítají tento ojedinělý jev koalově jednostranné a na živiny a energii chudé stravě.

Koali jsou převážně tichá zvířata. Moc toho nenamluví. Pouze v době páření dovedou samci hlasitě vyvolávat svoje schopnosti. Bývají slyšet i více jak kilometr daleko. Pak ještě když je koala ve stresu, tak vydává hlasité naříkání podobné lidskému dítěti. Dožívají se kolem osmnácti let.

Samičky dospívají za dva až tři roky a samečci o rok později. Zdravá samička může mít každý rok jedno mládě po dobu asi dvanácti let. Těhotenství trvá 35 dnů. Dvojčata jsou velice vzácná. Páření probíhá ve zdejším létě, tedy mezi prosincem a březnem.

Koala se rodí holý, srstí nepokrytý, slepý a bez uší. Novorozený koala je jen 6 mm velký a sešplhá vlastní silou do vaku na břiše samičky, který však směřuje dolů, tedy opačným směrem než u klokanů. Okraj vaku koaly je opatřen svalem podobným zdrhovací šňůrce na pytlíku, takže mamina může vak buď otevřít, nebo zadrhnout.

Novorozené mládě se ve vaku přisaje k jedné ze dvou bradavek a zůstane tam po šest měsíců, kdy je jeho jedinou potravou mateřské mléko. Po tuto dobu se dále vyvíjí, narostou mu uši, oči a srst. Po půl roce na mateřském mléce ve vaku začne malý koala prozkoumávat svět mimo vak. Také počne konzumovat malá množství jakési hmoty, kterou matka vylučuje stejným otvorem jako exkrementy.

Také se dříve považovala za řídkou stolici, avšak od stolice má daleko. Je to směs strávených eukalyptových listů planá mikrobů potřebných k jejich úspěšnému trávení, vznikající ve zbytnělém slepém střevu. Takže se děje jakési očkování zažívacího traktu malého koaly potřebnými a k jeho životu nezbytnými mikroby.

Mládě zůstává s maminou dalšího půl roku, často se vozící na jejích zádech. V jeho stravě je nyní jak mateřské mléko, tak i eukalyptové listy a úplně je odstaveno až ve věku dvanácti měsíců. Mladé samičky se vydají do světa a kluci zůstávají s maminkou do věku dvou až tří let.

Eukalyptové listy jsou chudou stravou. Mají nízký obsah proteinů a většina obsahu je nestravitelná a obsahuje fenoly a hydrokarbony, které jsou pro většinu zvířat jedovaté. Podobně jako vombati, lenochodi a pandové má i koala na savce velice pomalý metabolismus.

Odpočívají bez pohybu 16 - 18 hodin denně, povětšinou v opojném spánku. Když jsou z tohoto stavu vyrušeni, tak jsou nevrlí a dovedou i nebezpečně zranit svými ostrými drápy a zuby. Denně koala stráví tři až pět hodin pořádáním eukalyptových listů, které svými silnými čelistmi a zuby před polknutím proměňuje v jakousi jemnou pastu.

Pase se zpravidla v noci a přes den spí. V trávení koalovi pomáhají střevní bakterie vyvolávající ve střevech fermentaci sežraných listů. Takže napapaný koala tráví většinu času ve slastném opojení. Koala vodu nepije, veškeré potřebné tekutiny získává z listů.

Které listy ve kterou roční dobu je vhodno spásat a které ne, to ví nejlépe sám koala. Dovede si neomylně vybrat ze 680 druhů eukalyptů ty, co mu nejvíce svědčí. V různých oblastech žerou koalové různé listy. Takže když je koala přemístěn, tak začne žrát jiné druhy listů než na původním místě. Ovšem ten nejhlavnější důvod k jeho sezónní vybíravosti je toxicita listů, tedy výše obsahu fenolů, hydrokarbonů a jiných jedovatých nechutností.

Koalové, i když tiší, se dovedou dorozumívat i na větší vzdálenosti mručením, bručením a někdy i řvaním. Stačí pouhé zamručení a vetřelec ví, že dál nesmí a na větev nevleze. Samečci místo boje v době páření raději zařvou. Je to energeticky daleko úspornější než se mydlit hlava nehlava a stejně účinné.

Maminy a mláďata se dorozumívají měkkým cvrkotem, pokvikáváním a pobroukáváním. Všichni koalové sdílejí společný zvuk, když jsou ve stresu nebo když se bojí. To řvou jako malé dítě a mnohdy se při tom i třepou strachy.

V divočině má nyní žít kolem 80 000 - 100 000 koalů. Počátkem dvacátého století byl koala téměř vyhuben pro jeho kožešinu. Miliony kožešin byly vyvezeny do Evropy a USA. Jen v roku 1919 bylo uloveno přes milion koalů. V roce 1927 bylo jen za jeden měsíc zabito 600 000 koalů.

Nyní je koala chráněn, ale jeho habitat se zmenšuje a navíc některé kolonie trpí bakteriální chlamydiální infekcí podobnou pohlavním infekcím u lidí.

Další fotky najdete zde