17.1.2019 | Svátek má Drahoslav


AUSTRÁLIE: Advent mezi klokany.

8.1.2019

Nebudu popisovat zdejší předvánoční komerční třeštěni, které zde v obchodech probíhá už od září, ani nějaké spirituální zážitky členů různých křesťanských církví, kterých zde je aspoň půl tuctu, ale to, kterak toto letní roční období oslavuje zdejší příroda. A to nedaleko, přímo v naší předzahrádce.

Vánoční keř

Vánoční keř

První nám hlásí nástup „Vánoční keř“ – Christmas Bush. Tento keř již před Adventem nasadí hafo drobných, krémových květů, jejichž barva se s blížícími vánoci mění na oranžovo červenou až temně rudou, aby týden před Vánoci byl obsypán už jen květy této barvy. Je spolehlivější než kalendář. Když začne nasazovat ty červené, tak jeden ví, že je nejvyšší čas nakupovat vánoční dárky.

Také počasí se mění. Začínají teplé, dusné dny, kdy relativní vlhkost vzduchu dosahuje 100 %, vše je navlhlé a jaksi „ulepené”, a co je mokré, tak neschne. Protože žijeme v horách, tak většinou bývají po ránu mlhy, to jsme ponořeni do mraků, aby po desáté dopolední hodině prorazilo vydatně zatápějící sluníčko, které v tuto dobu vychází čtvrt hodiny před šestou ráno, a teplotu z 25 vyhnalo na 35 i více °C.

O Adventu jsme jako obvykle v mraku

O Adventu jsme jako obvykle v mraku

Odpoledne, k večeru, se podobně jako v tropech obvykle přižene nějaká ta bouřka, o které víme i o hodinu dříve, než dorazí k nám. Máme spolehlivý systém předběžného varování – „Early Warning System”, tedy našeho Maxe, který tu bouřku slyší snad na 50 km. Při divoké, tropické bouřce, kdy nejen vydatně bouří, až z toho má Max kopřivku, ale leje jako z konve, kdy voda nepadá v kapkách, ale „čůrá z nebe”, nezřídka padají i kroupy a to potom během několika minut spadne teplota venkovního vzduchu o 10 – 15 °C. Kroupy to jsou macaté kolem 2 cm v průměru a někdy i více. Vůkol na zahrádkách i v buši vše roste jako zběsilé, ovšem nejúspěšněji kde jaká plevel. Trávu nutno stříhat 2x týdně, abychom se vůbec dostali do domečku a nezarostli jak Šípková Růženka v hradu. Ještě že tráva a růže nejsou to samé.

Ovšem to vše jen za předpokladu, že máme normální rok a nikoliv suchý a horký, kdy v tuto dobu je vše suché na padrť, tráva hnědá, spálená ostrým sluncem chřestí pod nohama jako suché, spadlé listí na podzim v pro nás exotické Evropě. To potom krajinou vládnou požáry buše, vzduch je plný kouře, zní sirény hasičů, kteří jezdí sem a tam, kde je zrovna potřeba hasit.

Blahovičník.

Blahovičník.

Blahovičníků, tedy eukalyptů máme v Klokánii přes 600 druhů a rostou snad v každém ekosystému. Patří mezi kvetoucí stromy a tak slouží jako krmná základna četnému hmyzu a ptákům. Jejich pyl a nektar je ovšem atraktivní i pro včely, které jejich květy houfně navštěvují. Tuším ale, že zdejší se od české včely medonosné liší, připomínají mně spíš včelu medonosnou – syrskou. Nedivil bych se, mně by se teď v Sýrii taky nelíbilo.

Mívali jsme před domečkem velikánský „grey gum”, tedy šedý eukalypt – Eucalyptus cypellocarpa, který měl kmen kolem metru v průměru, ale tento začal shazovat větvičky zvíci vzrostlého stromu, a tak z bezpečnostních důvodů jsme se ho museli zbavit. Kamarád má doposud několik kubických metrů krásných fošen 400x80x5 cm tohoto vysoce kvalitního a neobyčejně tvrdého „ironwood”, jak se toto dřevo zde jmenuje. Místo stromu poraženého jsme zasadili 2 eukalypty, ale velkokvěté, importované ze západu Klokánie, kde jsou doma. „Mini Red” a „Baby Orange” – Corymbia ficifolia. Tedy blahovičník rudokvětý.

Včely na blahovičníku.

Včely na blahovičníku.

Tyto už pěkně povyrostly, zdobí předzahrádku a při tom poskytují spousty pylu a nektaru hmyzu a ptákům. Hlavně papoušci „rainbow lorikeet” se do korun slétají v hejnech, furt štěbetají a svými masitými jazyky vylizují sladký a voňavý nektar z kalíšků květů. Baby Orange kvete najednou před vánoci, aby Mini Red – karmínově červený až do růžova, rozkvétal postupně, někdy i v zimě.

Skoro polovinu předzahrádky okupuje velká plumérie, tedy Frangipani. Tato se po zimě obalila listy, které na toto roční období shazuje, a začíná kvést svými krásnými a omamně vonícími květy.

Takže dnes nám do vánoc schází už jen 4 dny, vzduch je jako v sauně, avšak provoněný a plný křiku a štěbetání ptactva na stromech. Asi udělám něco, co ti ptáci, a půjdu si něčeho smlsnout.

Psáno 20/12/2018

P.S. Kdyby někoho zajímalo co se zde kolem vánoc děje, tak o tom bylo už jedno moje povídání. Najdete je tady na tomto odkazu.

Blahovičník a lípa. Austrálie, Blue Mountains

Blahovičník a lípa. Austrálie, Blue Mountains

Foto: autor. Další obrázky si můžete prohlédnout přímo zde na Rajčeti.



Diskuse


Z. Matylda
18:47
8.1.2019

M. Crossette
18:34
8.1.2019

M. Crossette
18:44
8.1.2019

M. Beda
22:20
8.1.2019

M. Crossette
2:45
9.1.2019

M. Crossette
2:48
9.1.2019

Z. Lika
14:50
9.1.2019

Š. Matyášová
12:02
8.1.2019

Z. Jitur
11:58
8.1.2019

Z. Lika
10:30
8.1.2019

T. Zana
10:16
8.1.2019

Z. Yga
8:10
8.1.2019

Z. Xerxová
6:41
8.1.2019

Z. Jitur
11:59
8.1.2019

počet příspěvků: 15, poslední 9.1.2019 02:50









KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více...
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !