29.3.2024 | Svátek má Taťána


ROK 2017: V Izraeli a na palestinských územích

4.1.2018

Izrael se na rok 2017 nesmírně těšil, protože do Bílého domu nastupoval Donald Trump. Po osmi letech bouřlivých vztahů s Barackem Obamou si od něj sliboval vstřícnější politiku a větší pochopení pro své postoje. Skutečně se dočkal, a Trump dokonce izraelská očekávání překonal.

Americký prezident sebevědomě tvrdil, že nejen obnoví mírový proces, který se před skoro čtyřmi lety dostal do slepé uličky, ale dovede ho až ke konečné smlouvě o míru. Nadšení zpočátku projevovali Izraelci i Palestinci. Trump si však brzy uvědomil, že jednoduché není ani posadit obě strany k jednacímu stolu, natož pak najít shodu v dlouhodobě sporných otázkách. A zatímco Izraelci Trumpa milují stále víc, Palestinci prošli zásadní proměnou. V prvních měsících roku nepřestávali pět chválu na vnímavost jeho blízkovýchodního zmocněnce Jasona Greenblatta, po čase umlkli, a když Trump v prosinci uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele, předseda samosprávy Mahmúd Abbás prohlásil, že Američané už nejsou nestrannými prostředníky mírových jednání a Palestinci jejich případný plán nikdy nepřijmou.

V Izraeli ani v uplynulém roce neustal terorismus. Útoky „osamělých vlků“ sice trochu polevily, ale i tak mají za poslední dva roky 60 obětí. Bezpečnostní služba Šin Bet v roce 2017 dalších 1100 útoků zmařila, stejně jako 400 větších atentátů, včetně pokusů o únos a sebevražedných útoků. Kvůli Trumpovu uznání Jeruzaléma za izraelskou metropoli také teroristé v pásmu Gazy odpálili na Izrael více raket. Přestože nikoho nezranily, byly jich jen během dvou prosincových týdnů dvě desítky a situace v Gaze podle zpravodajských služeb zůstává nestabilní.

Izrael také častěji útočil v Sýrii – k úderům na vyspělé zbraně určené pro libanonský Hizballáh přibyly nově i nálety na objekty a zbrojní továrny Íránu, který si v Sýrii buduje stálé pozice a základny. I tam zůstává situace pro Izrael nebezpečná a sílí riziko přímého konfliktu.

Hlavní událostí roku na palestinské scéně byl nový pokus o usmíření znepřátelených hnutí Hamás a Fatah, který inicioval Egypt. Zpočátku se zdálo, že spěje ke zdárnému konci, a Gazané se těšili na ukončení egyptské blokády – Hamás rozpustil vládu a odevzdal samosprávě hraniční přechody i ministerstva; a resorty začali přebírat představitelé vlády premiéra Ramího Hamdalláha. Pak se však proces zadrhl – Hamás se jako vždy odmítl vzdát své mnohatisícové armády ozbrojenců a zbraní a Mahmúd Abbás nezrušil sankce vůči pásmu Gazy, jak slíbil. V současnosti se zdá, že smiřování zkrachovalo.

Také obnova mírového procesu nevypadá příliš nadějně. Proslýchá se, že Američanům došla s Abbásem trpělivost a hledají jiného vůdce. Podobné zvěsti přicházejí i od tradičních palestinských spojenců, především ze Saúdské Arábie, která s Bílým domem údajně spolupracuje a přesvědčuje Abbáse, aby projevil větší vstřícnost a ochotu k ústupkům. Trumpova vláda zatím rozhodně odsunula na neurčito plán předložit oběma stranám mírový návrh, na němž pracuje.

Izraelské vládě to nevadí, protože aspoň nemusí přijímat žádné ústupky. Raduje se z Trumpova uznání Jeruzaléma i oznámení Guatemaly, že do metropole přestěhuje velvyslanectví stejně, jako to slíbil americký prezident. Premiér Binjamin Netanjahu očekává, že guatemalského příkladu bude následovat i Honduras, a zmínil se i o Rumunsku, Slovensku, Maďarsku a dokonce i České republice. On sám však možná bude mít jiné starosti – policie ho už několik měsíců vyšetřuje pro podezření z korupce a ovlivňování médií a premiér se může dočkat oficiální obžaloby.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus