29.6.2017 | Svátek má Petr, Pavel








REPORTÁŽ: Marina Sirtis v Praze na Czech Treku 2

1.10.2007 0:05

Troi 1VTOPlist sobotu 22. září 2007 v rámci Czech Treku 2, tedy akce zaměřené na Star Trek se naskytla příležitost potkat dalšího z řady herců z tohoto seriálu. V očekávání úžasného zážitku jsem se na něj vypravila s Honzou a Helčou se kterými jezdím téměř na všechny cony, zejména pak na ty trekofilní.

Co naděláte, já na tom vyrostla. Při Picardových proslovech jsem si dělávala domácí úkoly. Sisko mě naučil vidět černou stranu reality a Janewayová, ačkoli se to nezdá, mi pomohla dostat se přes pubertu (skoro). A Kirk s Archerem můžou být rádi, že v době, kdy mi všechno lezlo na mozek, jejich série ještě nevysílali. Nebo můžu být ráda já? Kdo to má vědět. Jen se teď nechytejte za hlavu, protože když si to tak vezmete, někdo šanci vyrůst ani nedostane (to byla jen taková hloubavá vsuvka).

A opět šup do reality, tedy na Czech Trek.

Po řadě herců ze sérií Star Trek Voyager (Garett Wang, Robert Picardo, Etan Philips, Alice Krige), Star Trek Deep Space Nine (Andrew J. Robinson, Chase Masterson) a Star Trek Enterprise (Dominic Keating), k nám tentokrát zavítala Marina Sirtis – představitelka betazoidské poradkyně Deanny Troi ze série Star Trek The Next Generation.

Jejímu příchodu předcházela řada zajímavých programů conu, o jehož pořádání se i tentokráte podělily kluby Trekkies TNG, CZ Kontinuum a UPKB Dominion.

Letošní Czech Trek se opět konal v prostorách KD Ládví v Praze 8, tedy tam, kde jsme se sešli vloni na prvním Czech Treku.

Počínaje pátkem con doprovázelo několik projekcí jak jinak, než Star Trek filmu, tentokráte ST Vlll s podtitulem První kontakt. Nutno podotknout, že premiéru provázely zmatky související s časem začátku samotného filmu. Tedy poté, co jsme byli skálopevně přesvědčeni, že projekce začne v půl deváté, jsme přišli v půl deváté a pět minut, přičemž film už téměř dvacet minut běžel. Sice jsme přišli o skvělou scénu s holodoktorem, ale dorazili jsme tak akorát včas na Deannin alkoholový dýchánek, což jsme shledali vhodným začátkem filmu.

Je zajímavé, jak se vám některé věci prostě neomrzí.

Troi 2Sobota:

Program sice začínal už v deset, ale v té době jsme se teprve chystali. Dorazili jsme o dvě hodny později, tak akorát na Star Trek: €uroprise s podtitulem Nejnovější dobrodružství kapitána Picarda v podání Oktan Teamu, která nás zavedla do nově integrovaných světů s novými formami byrokracie a novými institucemi, v nichž Enterprise odvážně putuje tam, kam dosud žádný úřednický šiml nepronikl.

Prostě od té doby si zkratku EU budu vykládat trochu jinak. Odteď až navždy a dá se říct, že se ani tak moc neseknu. Konec konců, i Emzáci mohou mít svou Unii.

Od jedné odpoledne se na nás chystalo vyhlášení výsledků soutěže O nejlepší TNG music video. Bylo nám promítnuto devět ST music videí od českých autorů, z nichž byla krátce před koncem akce vyhlášena čtyři vítězná. Rozhodně vtipně působila například ta na motivy známých písní Včelka Mája Karla Gotta (jak jinak, než o borgské královně), Holky z naší školky Kotvalda a Hložka, nebo Landova Touha, která to nakonec vyhrála. Zajímavý sestřih ze zákulisí na remake Limalova NeverEnding Story, byl čtvrtý.

Od dvou program conu pokračoval další částí. Přišli nás navštívit tři z dabérů Nové Generace: Pavel Soukup (Picard), Bohdan Tůma (Dat) a Magda Rychlíková (Deanna Troi).

Pan Soukup splnil slib, který dal při minulém Czech Treku, kdy se dostavit nemohl a přišel, i se svou dcerkou, která se bála osvětlit některé pravdy ze života otce ze strachu, že nedostane večeři (tedy, to řekl on a určitě to nemyslel vážně). Kdyby dostala víc prostoru, řekla bych, že by se slušně rozpovídala. Ale asi proto ho nedostala.

Záludných otázek byla spousta, od jednotlivých rolí, oblíbených herců, kterým naši hosté propůjčili své hlasy, přes lehké zasvěcení do dabérské práce, až po možné budoucí plány a zajímavé zážitky nejen z dabování.

Nejmlčenlivěji působila paní Rychlíková, která prozradila jen to, že se jí postava Deanny zdála příliš upjatá, taková pořádná, přesto se jí líbila. Nevím, čím to bylo, ale nemohla jsem se pořádně uvolnit. Možná za to mohl počet lidí, povaha conu, večerní host, rozlehlost prostor, nebo docela něco jiného, ale ta beseda byla zpočátku taková, až skoro viditelně naplánovaná.

Pan Tůma na sebe prozradil, že jeho první dabérskou rolí byl funící horník. Mé pozornosti neušlo ani jeho nepublikovatelné zastávání se chudáka Data, kterému se někdy od půlky seriálu mělo říkat právě tak „Data“ a ne, klasicky, Dat. Pokud nemáte tušení, o čem mluvím, pak vězte, že někde na netu existuje stránka, ze které se dají stáhnout všemožná dabérské perličky, peprné přeřeky a komentáře hodné zamyšlení. Takže si nemyslete, že by šlo o sprosťárny v přímém přenosu, to ne.

Pavel Soukup na mě působil částečně opravdu jako Picard. Jednak má srdečný vztah k Francii, je upřímný (přiznal, že se mu mezi nás zpočátku nechtělo), toho si cením. A prostě… je to jen můj pocit, byl ze všech tří hostů, nevím čím to bylo, nejvíce sdílný.

Od pěti program pokračoval hudebním matine s mým vlastním malým podtitulem „Star Trek na klavír – úplně úžasně.“

Tento seriál má oproti konkurenčním projektům výhodu, že pro něj skládali mistři ve svém oboru, jako jsou Jerry Goldsmith a jeho syn Joel, Dennis McCarthy nebo James Horner. Ty nejlepší hudební kousky představili Little, který nám zahrál například Inner light, First contact, plus úvodní znělky Voyageru a DS9 a Samuel a pěvecký doprovod (odvážnější část obecenstva), která Samuela doprovodila při úvodní z Enterprise.

Tady jsem si nadávala, že jsem se ve čtvrté třídě na základní škole hře na klavír věnovala jen pár měsíců.

Od půl šesté do sedmi jsme zašli na večeři, abychom se připravili na sedmou hodinu – na příchod hlavní hvězdy večera. Bohužel se nedlouho poté Honzovi udělalo špatně a i s Helčou con opustili. Zanechali mi fotky k podpisu a podivný pocit, že jsem měla jít s nimi. V průběhu večera se ukázalo, že vše byl jen poplach, o to víc mi bylo líto, že přišli téměř o celou besedu. No jo, jenomže člověk nikdy neví a podceňovat zdraví je kolikrát docela průšvih.

Troi 3Od sedmi do devíti večer

Tak zaprvé, nebylo to do devíti, ale snad až do jedenácti. Fanoušků přišly dvě stovky a i když herečka vzkázala, že by se s ní měli fotit jen ti, kteří o to vážně stojí, my o to, tedy podle toho, jak jsem si všímala, stáli všichni. Na focení s herečkou jsem šla devětašedesátá zhruba ve třičtvrtě na deset, přičemž za mnou bylo určitě ještě přes sto lidí. Takže díky Marině Sirtis za to, že to s námi vydržela, protože ač se to nezdá, musela být příšerně utahaná.

Ale ještě předtím, než mezi nás přišla, slyšela jsem ze zákulisí, že… je prostě úžasná. O to víc jsem se těšila.

A když v sedm do sálu vtančila drobná brunetka, která rozhodně nevypadala na svůj střední věk, spadla mi čelist. S ní přišel i překladatel ST František Fuka, který nám nezdatnějším v angličtině dopomáhal k porozumění. A i jemu moc děkuji.

„Odpovím na všechny vaše otázky,“ řekla Marina a tak i udělala.

Veselá historka z natáčení, klasika, na kterou se fanoušek zeptá asi vždycky se nekonala, neboť to bychom byli na conu ještě teď. Ne, že by mi to vadilo. Možná by za jednu takovou mohla být považována „holící scéna ze Vzpoury,“ kdy poté, co šly dolů Rikerovy vousy, přišly na řadu chloupky na Deanniných nohách.

Konala se ale historka o kostýmech Deanny Troi, o těch, které měla ráda (klasická uniforma z posledních dvou sérií a filmů a takový ten vínový kostým, ve kterém vynikla její postava), které nenáviděla (uniforma z prvních dílů seriálu, zelenkavé šaty s výstřihem a taková ta pěkná – šedá s fialkovým lemem, ve kterém byla prý herečka příliš tlustá) a o svatebních šatech z Nemesis, které si Marina Sirtis částečně navrhovala.

Rozhodně sympatická by byla mé kamarádce Zdeně, která by se s ní shodla na podobě protějšku: hudebně založený, mladší, než ona, dlouhé světlé vlasy. To je stručný popis jejího manžela, který hrál například ve skupině Van Halen.

Naopak na dotaz týkající se přitažlivosti mužů na palubě jednoznačně odpověděla, že tam nikdo takový nebyl, neboť nikdo neměl tolik vlasů (vis manžel), který se ukázal být trochu vykutálený v tom smyslu, že si nahrával, analyzoval a se svou manželkou rozebíral jednotlivé líbací scény, zejména s Williamem Rikerem (Jonathan Frakes).

„Michael Dorn je můj nejlepší přítel,“ prozradila. A pak i to, že když Deanna začala chodit s Worfem, rozhodně to způsobilo problémek ve vztahu nejlepších přátel. Ale nakonec překonali i ty intimnosti.

Jak jistě víte, Deanna Troi zničila dvě Enterprise. Nedivte se, dostala se k tomu čirou náhodou a pořádně si to užila. Když herečka dostala scénář byla ráda, že bude trochu akční už proto, že postava poradkyně byla spíš taková usedlá a pro komediálně založenou herečku trochu výzvou k tomu, aby ji mírně ozvláštnila. A tak se i stalo (vis ST Vll – Generations a ST X – Nemesis). Co si budeme povídat, tuhle loď řídila všelijaká individua: slepec (Geordi LaForge), dítě (určitě víte kdo, já ho nemusím), spousta nepotřebných praporčíků, podporučíků a vůbec důstojníků v červených uniformách, tedy už předem předurčených do sbírky zubaté a několikrát i ti, kteří zemřít neměli. To všechno mohlo být předzvěstí toho, co mělo přijít. Jenomže varování prostě nikdo nebral vážně.

Předtím, než se z Mariny stala Deanna a pak i v průběhu toho, stala se Marina Sirtis možná tak trochu rozmazlovanou členkou rodiny Roddenberry a pak i rodiny, kterou utvořili herci seriálu, přičemž přiznala, že jsou i nadále takovou neucelenější skupinou, co se amerických seriálů týče. Budu jí to věřit, protože je to moc hezká představa.

S Lvaxanou Troi v podání Majel Barrett Roddenberry, v seriálu jednala zhruba tak, jako se svou skutečnou matkou. A pak, kde se berou charaktery postav. Podle mé matky by se dala napsat romanticky založená sadistka – milující vražedkyně, bezelstná čarodějka, nebo lstivá elfka.

Ale to jsem mimo.

Telepatické schopnosti je věc, kterou by herečka určitě nechtěla. Několikrát o nás v žertu řekla, že jsme stejně všichni blázni, takže je možná dobře, že telepatie nefunguje, protože kdo ví, co by si myslela pak.

Celá beseda se natáčela. Tedy ne celá, protože když jsme se ptali na názor na jedenáctý celovečerní ST film, musely se kamery vypnout. Má k němu podobný postoj, jako k americkému prezidentovi. Kdo z vás ho má rád, je větší cvok, než fanoušek Star Treku.

Ke konci prozradila, že v poslední době natočila tři filmy, z nichž jeden je určitě sci-fi. Omlouvám se, ale název si už nepamatuji. Tohle všechno tahám z hlavy a je to asi vidět.

Po konci besedy se mě zmocnilo podivné tušení, že herečka odejde a fotky nepodepíše. Důvod byl prostý – jakési individum s mobilem, které mělo dojem, že si ho nevšimne. Všimla si a prohlásila, že jestli se ten záznam objeví na internetu, fanouška si najde a zbije ho železnou tyčí. I to jsem jí věřila, dokonce bych jí šla fandit. Po tomhle se klidně mohla sebrat a odejít, což tomu jedinci asi nedošlo.

Dvě hodiny uběhly rychleji, než jsem chtěla. Na konec už jen obrovský potlesk, květiny. A všechno bylo pryč.

Co říct na závěr?

Czech třek 2 se mi líbil.

Těším se na třetí.

Díky.

Použité prameny:

anotace a fotky 

Jana Dvořáčková


Diskuse


Anděl
22:22
4.10.2007

Honza Pavlík
20:09
1.10.2007

Jana Dvořáčková
19:21
2.10.2007

Heinz Guderian
8:58
1.10.2007

počet příspěvků: 4, poslední 4.10.2007 10:22
















Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...