Jakmile odbila hodina anglického čaje, slétly se dne 14. listopadu 2009 na Žižkov temné stíny. Stojánek na košťata byl připraven při stěně jinak pustého průchodu. Za bytelnými dveřmi, na které nějací výtržnici přibili plakát s provokativní otázkou „Kdo zradil Prahu?“, se rozlévá zlatavé světlo a chrčí stařičká deska. Hostinský nemá mroží knír, ba dokonce ani vlasy, zato se poměrně mile usmívá a nedává najevo zděšení nad společností, která si pro onu památnou noc udělala z jeho baru své doupě. Doprovázen dvěma krásnými vampýrkami se blížím k místu určení. Ze stínů se vynořuje zarostlý profil pevnostního šéfredaktora, v závěsu za ním se drží krásný Martin Šust a jeho krásnější polovička. Probíhá nezbytná výměna tajných gest.

„Zdravím tě, černokněžníku.“

„Temný večer přeji, kolego.“

Vcházíme, a jakmile vedle zmíněného majitele/barmana spatříme další holou lebku, tentokrát náležící slovutnému českému záhadologovi, pochybujeme, jestli jsme tu správně. Vzápětí se ale ze spletence fanouškovských rukou vynoří usměvavá tvář s modrýma očima, blonďatými vlasy a červenýma botama a my víme, že k chybě na straně přijímače tentokrát nedošlo. Čtvrtý LabyrintCon je již v plném proudu.

Žižkovský podnik Bar-randov navozuje atmosféru doby, kdy se český film mohl směle psát s velkým F, dosti zdařile. Sedět můžete na vyřazených sedadlech z kina, stěny zdobí výstřižky z novin, podobizny filmových hvězd, podezřelé kubistické obrazy, či veselá tabulka, hlásající „Politische Gespräche verboten!“. Hudba to všechno dokresluje, a pokud se odvážíte sestoupit po krajně nebezpečných točitých schodech, dočkáte se i miniaturního kinosálu. Společnost přátel, čtenářů a fanatických uctívačů zvrhlého mesiáše české fantastiky, Pavla Renčína, se zde hned cítila jako doma, i když přišla oslavit zcela současnou válku mezi českými městy.

Jakmile se volná zábava začala poněkud zvrhávat, vyhlásil Renčín čas na společenskou aktivitu, pročež se většina osazenstva přesunula po zmíněném krkolamu o patro níž. Stav, do kterého se zatím bohulibí Občané různých českých obcí dostali, spláchl trému, a proto se na sebe všichni usmívali a mluvilo jim to jedna radost.

Pavel, jinak řečený Červená bota, se nejprve pochlubil všemi celebritami, které zná a povedlo se mu je dotáhnout na jeho nečistý sraz, čímž dostal nebohé posluchačstvo přesně do stavu, v jakém ho chtěl mít. Toho obratně zneužil a mluvil a mluvil a mluvil… až se konečně dostal k tomu, že by nechal promluvit také někoho jiného, a proto vyhlásil výsledky soutěže O Wůdyho oko…

Takové Wůdyho oko, milý čtenáři, to je velmi vzácný artefakt, který svítí, syčí, bliká a piští a který jest možno získat jediným způsobem – poslat iniciátorovi soutěže povídku či obraz, vycházející z jeho světa (Labyrintu a Městských válek) a na výtvarném či literárním kolbišti porazit své soky. To se na prvním jmenovaném povedlo Anetě Biskupové, zasvěceným známé jako Fjara, s obrazem Dvojité Vé a v oblasti povídek Davidu P. Stefanovičovi, jinak také proslulému jako Triumvir krutovládce a Renčínův pravý pařát, s povídkou Pražská symfonie. Z ní pak byla za účelem odlákání Renčínových fanoušků část přečtena. Zdali měla mise úspěch, uvidíme až na základě prodejnosti Runového meče.

Nastal čas na zcela zásadní a věru nejzábavnější část večera, fenomenální film z dílny České televize Ostrava, inscenaci "Horor aneb Četba na dobrou noc" s Otomarem „Fantomasem“ Dvořákem v roli upíra, který pomůže své nebohé oběti odhalit, že největší hrůza se skrývá v pohádkách Boženy Němcové.

Pak už se jen pilo, debatovalo, pilo, pilo a zapíjelo a nejen mladší a méně zkušení účastníci oné akce, ale i mnozí čtenáři těchto řádků ztratili poslední iluze o tom, že na takových srazech fantasy pozitivních lidí se posedává a moudře rokuje o tom, co je v žánru nového.

Z LabyrintConu 4 jsem stihl zmizet dřív, než přítomný bard hrábl do strun své kytary, leč není třeba zoufat, z důvěrných zdrojů vím, že následující události jsou nepublikovatelné.

Co dodat? Pětku rozhodně nevynechám. Protože, jak praví staré lidové rčení, „Když ho miluješ, není co řešit.“

Fotografie z akce naleznete na webové fotogalerii Pavla Renčína. (pozn. redakce)

• Reportáž z Labyrintconu 3.
• Reportáž z Labyrintconu 3.