29.3.2024 | Svátek má Taťána


Redakce Neviditelného psa o změně v diskusích

1.2.2010

Neviditelný pes je s nimi ve sporu po celou dobu existence, napřesrok to bude patnáct let. Tito lidé odradili nemalé množství osobností, které by za jiných okolností rády do Neviditelného psa přispívaly. Nehodlají se však nechat špinit webovou spodinou. Redakce tráví nemalou část pracovního dne vymycováním extrémně hnusných příspěvků, které jsou namnoze v kolizi se zákonem. Anonymní hulvát nenese odpovědnost žádnou, redakce ji nese - jak po stránce morální, tak i právní.

Nejsme první, kdo registraci zavedl, a dá se čekat, že se registrace stane běžnou praxí, pokud jí není už dnes. Je to nepříjemné a ponižující opatření. Jenže svět už je takový: jen malé procento lidí krade a všichni musíme mít na dveřích zámek. Z otevřeného společenství se diskusní blok změní v klub. Není to tak, jak mi napsal jeden z těch, kvůli kterým se to opatření dělá, že to bude jen pro „arijsky čisté“ lidi. Může se zúčastnit samozřejmě každý, ovšem ne anonymně. O tu anonymitu zde jde, anonymita zatěžuje net v mnoha směrech a na diskusích pod články je to patrné nejvíc.

Neviditelný pes se stal za čtrnáct let své existence platformou pro výměnu názorů. Je otevřený fundovanému pohledu, argumentům, polemice. Vystupují zde politici, novináři, vědci, samozřejmě i lidé, kteří nejsou v popředí veřejného zájmu, avšak mají co říci. Jsme pyšní na to, že se takový autorský tým podařilo sestavit a trvalo to opravdu ta dlouhá léta, zasloužili se o to i předchůdci současného redaktora Jiřího Wagnera, tedy Martin Hlaváč a Jitka Splítková. Nejsme nikomu poplatní, zavázaní, natož podlízaví. Redakční linie je zřetelná: přejeme si, aby náš stát byl slušný, prosperující, s jasnou perspektivou. Jsme podezíraví vůči ideologiím všeho druhu, černým, červeným i zeleným, protože za vznešenými slovy čteme soukromé zájmy. Budoucnost našeho státu vidíme ve svobodné společnosti, v evropském kontextu, kde hlavním motorem pokroku je konkurence ve svobodném prostředí.

Je zřejmé, že část čtenářů podle všeho více přitahovaly půtky na půdě „diskusí“ než hodnota článků, k nimž tyto diskuse byly přilepeny. Škoda každého čtenáře, který odejde. Jenže ono je to jako s tím zákazem kouření v restauraci. Někteří odejdou, jiní přijdou. Diskuse na Neviditelném psu nezaniknou. Nezanikly ani v těch médiích, která zavedla registraci před námi. Jistě budou chudší. Proto je nám líto, že věci musely dojít tak daleko.