Známe ho všichni... a kdo jako dítě nevylizoval vědomě nebo potají skleničky po téhle dobrotě, dítětem jako by nebyl ;-)

Kupovaný nebo domácí, byl stejně jako rum v každé domácnosti… a chytré matky dělaly po odlití na flašku čárku.

Jediným místem, kde vám ho jako dítěti nalili – byla cukrárna, býval součástí zmrzlinových pohárů, podobně jako griotka. A jak božsky s tou šlehačkou a zmrzlinou chutnal… Přidává se do „Alžírské kávy“ (jen do dnes nevím, jestli ho v Alžíru znají a pijí). Na sjezdovkách je zase moderním nápojem „Bombardino“…

Známe ho pod spoustou názvů: (znáte i nějaké další ? )

Vaječňák

Vaják

Koko koňak

Slepičí mls

Kohoutí mrd

Kohoutí střik

Ajrkoňak

Pamatuji, že se tak před 30 lety píval míchaný s jiným alkoholem: když s griotkou, říkalo se tomu MOZEK, když se zelenou – bylo to VODNÍKOVO SPERMA. Dnes nechápu, jak to mohl někdo pít. Myslím míchané. Samotný ajrkoňak si občas dám i nyní.

Netušila jsem, že vaječný koňak má svoji historii, kterou mi prozradila teta Wiki :

Vaječný likér se připravoval v západní Evropě už ve středověku (podle legendy král Ludvík IX. Francouzský odmítl na smrtelné posteli tento nápoj, aby neporušil půst), ve Francii byl nazýván lait de poule (kuřecí mléko).

Od 18. století získával velkou oblibu v Severní Americe, kde se do něj přidával bourbon nebo karibský rum, z původního názvu egg’n’grog vnikl zkrácením eggnog. Nápoj se pije zpravidla při oslavách, tradičně je spojován s vánočním obdobím.

Patrně nejznámějším pijákem tohoto žlutého, líně tekoucího moku byl Edgar Allan Poe.

Otci hororové literatury a jednomu z nejvýznamnějších amerických spisovatelů byl alkohol milenkou a zároveň jednou z příčin jeho úmrtí. Poeova alkoholová a drogová závislost prohlubovala jeho dluhy a bídu. Nikoho snad nepřekvapí, že při hospodském povalování a psaní hrůzyplných povídek jako Jáma a kyvadlo či Zlatý skarabeus mu napomáhala sklenička – u Poea to byl prý vaječný koňak.

Tolik teta wiki.

Pamatuji se, že na otázku, proč vojáci v uniformách Unie i Jihu, účastníci předváděných dobových akcí z Americké občanské války, s sebou nosí a stále pijí vaječný koňak, mi odpověděli staří reenactoři, že do bitev se těžko jako strava dovážela vejce, a aby vojáci měli také dostatek cukru, žloutků a nějaký alkohol, že pili právě vaječný koňak, který někdy nahrazoval i jídlo. Vaječný koňak jim nedodávaly zásobovací armádní oddíly (nefasovali ho), protože byl na tehdejší dobu hodně drahý, ale vojáci si ho nakupovali od místních obchodníků nebo občanů (spíše občanek).

Kdo ví, jaké recepty tehdy hospodyně měly… já nabízím recept od mojí kamarádky Martiny:

• 10-12 žloutků
• 3x salko
• 1x tatra
• 2x vanilkový cukr
• 1/2 l rumu

Vyšlehat (šlehat el. metlama, v žádném případě mixovat tyčákem!!!) řádně žloutky s jedním salkem a van. cukry, postupně přidat a zašlehat to ostatní.

Já už ho teď dělám ze dvou salk a dvou tater, protože ten původní po
čase ztuhne a z lahve spíš neleze, než leze. Ale ten je zas k okamžité
konzumaci tekutý :-)

Rum používám jindřichohradecký...

Na fotce je ve skleničce od Martiny, protože mi letos donesla půlitřík na ochutnání a byl neskutečně báječný...

A co vy, máte svůj oblíbený a osvědčený recept na vaječný koňak? Sem s ním!

Foto: Sharka