Za devatero horami a devatero řekami, v jisté podzemní noře bydlel jeden hobit.

Kdybyste si měli vybrat jediného spisovatele, z jehož jména byste chtěli učinit synonymum pro žánr fantasy, vybrali byste si někoho jiného než J. R. R. Tolkiena? Vždyť právě dílo oxfordského profesora anglického jazyka a literatury pro mnoho čtenářů představuje bránu do čarokrásné říše fantasie, mnohému otevírá dvířka na cestu, z níž (slovy jiného klasika) není návratu. Jenže vracíme se všichni, ale jen někteří z nás si jako kovář z Wooton Major přinesou odtamtud svou hvězdu.

Tolkienovy knihy mají pevné kořeny v akademickém světě a různé rozbory, polemiky a kritiky jeho dílo na univerzitní půdu opět vracejí. Sám od sebe se přirozeně nabízí jungiánský výklad archetypů v díle (jeden příklad za všechny - Patrick Grant), setkáme se s rozbory mytologické či lingvistické inspirace a dosud klidné vody jezírka u Západní brány Morie rozčeřila i marxistická kritika Pána prstenů coby klišovitého a reakcionářského díla z pera Chiny Miévilla. ...

Dokončení recenze zde.