28.3.2024 | Svátek má Soňa






RECENZE: Tim Powers, Plout na vlnách podivna

7.1.2008 0:05

Plout na vlnách podivna Tim PowersTOPlistDíky péči nakladatelství Laser se u nás konečně dostalo zasloužené pozornosti jednomu ze zakladatelů literárního směru steampunku a zástupci autorské špičky fantastické literatury. V edici Mistrovská díla fantasy tak vyšel Powersův třetí román – po skvělém Stáčení temného piva (The Drawing of the Dark, 1979) a přelomových Branách Anubisových (The Anubis Gates, 1983).

Popis na zadní straně obálky nás na příběh láká jako na inspiraci tvůrců Pirátů z Karibiku. Ač to samozřejmě zavání reklamní kampaní, které bývají pravdě na hony vzdálené, musím uznat, že tentokrát na tom něco je. Snad ovlivněn právě obálkou, ale několik postav jsem shledal být téměř identickými dvojčaty hrdinů filmové ságy, ať už šlo o hlavního hrdinu knihy Jacka Shandyho a mladého Willa Turnera, nebo kapitána Černovouse a Davyho Jonese.

V obou příbězích se to hemží magií a oživlými mrtvolami a závěrečná lodní bitva ve třetím díle Pirátů se mi zdála správně zvrhlá a novátorská jen do té doby, dokud jsem si nepřečetl On Stranger Tides.

Hlavní linka děje je možná až nepříjemně jednoduchá a přímočará. Vlastně je to klasická „muž se zamiluje do ženy a po tři sta stran snáší různé útrapy a zbavuje se jednoho nepřítele za druhým, aby jí na konci mohl padnout do náručí“ story. Nemohl jsem nepomyslet na Voltairova Candida, kde stejně jako tady hlavní hrdina putuje světem, přičemž potkává stále znovu své mrtvé a oplakané přátele. Rozdíl je v tom, že zatímco Candidovi přátelé mu vždycky vysvětlí, že ve skutečnosti přežili, Jackovi „přátelé“ opravdu umírají a navíc většinou neožívají zrovna ti, kteří by k němu chovali nejvřelejší city…

A hlavně, jak už je u Powerse zvykem, věnuje minimálně stejně pozornosti všem vedlejším postavám jako těm hlavním. Děj se tak drolí do tapisérie příběhů a především osvětlování motivů jednotlivých aktérů… až nám vzniká nezvykle plastický svět a sociální síť. Paradoxně nejhůře prokreslenou a motivovanou postavou se mi zdála být druhá hlavní postava, Jackova láska Elizabeth.

Proti předchozím dvěma v Laseru vydaným knihám mi Plout na vlnách podivna přišlo slabší. Děj pádí kupředu opravdu spletitými cestami (to je sice Powersovou specialitou, ale u předchozích knih jsem občas zapomínal dýchat, natož abych přemýšlel, jak se tohle sakra stalo) a postavy poměrně často jednají vysloveně tak, aby vyhověly autorově záměru, navíc je náhoda snad až nadužívaným prvkem posouvání děje.

Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že kniha opravdu dýchá atmosférou starých dobrých pirátských časů, kdy nic nebylo nemožné, kdy se v nejbližší jeskyni skrýval poklad, který byl samozřejmě prokletý a kdy muži celé hodiny pili teplý rum, aby pak bez zaváhání lezli v lanoví lodí, bojovali a umírali se jmény barbarských bohů na rtech.

Ti, kteří v kinech slintají nad eskapádami Jacka Sparrowa, si příběh jeho jmenovce Shandyho zcela jistě zařadí na jedno z nejčestnějších míst v knihovně a mnohokrát se k němu s láskou vrátí. A i pro ostatní jde přes všechny nedostatky o nadprůměrné čtivo, hodné mistrovství svého autora a o skvělou výpravu do pro fantastiku ne úplně obvyklého prostředí.

Hodnocení: 70 %.

Plout na vlnách podivna
/On Stranger Tides/
Powers, Tim
Nakladatel: Laser-books
Překladatel: Jiří Engliš
Obálka: James Gurney
Redakce: Tomáš Jirkovský, Helena Šebestová
Rok vydání: 2007
Počet stran: 392
Rozměr: 110 x 165
Provedení: paperback

David Stefanovič










Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více... 

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...