1.10.2016 | Svátek má Igor






RECENZE: Štěpán Kopřiva, Asfalt

18.3.2009 0:05

Asfalt KopřivaTOPlistNe že by bylo o co stát. Většinou pracujete pro hysterické egomaniaky s odpudivými hygienickými návyky a zhruba stejnou pracovní morálkou. Horší než scifisti. (str. 28)

J. P.: Krvavá jízda může začít. Štěpánu Kopřivovi vyšel po pěti lezech druhý román. Po Zabíjení spatřil světlo světa Asfalt. Zapomeňte na Kulhánka. "Žahavá rostlina" při kontaktu se čtenářem odlamuje své štětiny a chlupy, aby na kůži vypustily ostrou šťávu (kyselina mravenčí a pryskyřičný sekret), která kůži dráždí a způsobuje zánět nebo i puchýře, každopádně však nenudí.

M. S.: Asfalt má narozdíl od Zabíjení vícero hlavních hrdinů. Těmi je Kuffenbachovo komando - skupina vojáků najímaná vždycky na špinavou práci. Rovnou vám říkáme, že na Tucet špinavců můžete zapomenout, protože takoví hrdinové tu dlouho nebyli. A nebudou.

J. P.: Po přečtení "nevhodně vybrané" ukázky jsem se bál, že šesti set stránková bichle nebude příliš dobře stravitelná, nemohl jsem se více mýlit. Máš pravdu, pětičlenné komando nemá ve světě literatury obdoby.

M. S.: To opravdu nemá. Kopřiva tohle komando báječně propracoval, obdařil je nejrůznějšími charakterovými vlastnostmi. Nejsou prostě hodní a zlí. Jsou ve všech odstínech šedi a v knize se vyvíjí. Díky tomu si postavy zamilujete.

J. P.: Málokterý autor dokáže po prvních padesáti stránkách vytvořit pětici hlavních hrdinů, kteří se vám vryjí pod kůži a pak je bez skrupulí zabije. Měl jsem pocit, že si ze mě dělá srandu, ale zároveň jsem se nemohl dočkat, co nás bude čekat dále. Bylo to Peklo. Odtajníme čtenářům naší experimentální recenze něco z děje?

O Holofaustově obchodu s lidskými orgány slyšel na černém trhu hotové legendy. Jediný Evropan, který dokáže konkurovat Číňanům. Jednou prý ze čtyř mrtvol složil jedenáct lidí, a ještě mu zbylo na liliputa. Jenže... (str. 44)

M. S.: Jasně. Na začátku se setkáváme se dvěma hlavními hrdiny, kteří pracují jako hlídači v supermarketu. Po nepříliš vydařeném zásahu se ocitají na dlažbě a vypadá to, že jsou na dně té nejsmradlavější stoky. Pak ale příchází spása. Dostávají nabídku k další akci, ale má to jediný problém. Musí obnovit komando. A když říkám, komando, nepředstavujte si Arnolda, který celý děj kosí nepřátele sám.

J. P.: Ano, ano, bývalí žoldnéři, major Kuffenbach a jeho přítel Ostranski, špičky ve svém oboru, dělají obyčejné členy ochranky, aby o tuhle mizernou práci vzápětí přišli. Hlouběji klesnout snad nemohou, ale objeví se nabídka, která se neomítá. Jedna malá zakázka - zachránit dítě ze spáru satanistů (rutina) a Kuffenbachovi hoši jsou opět spolu, až na menší obměny - starý dobrý Lambert zemřel, ale je tu jeho syn. Zbytek týmu tvoří tvůrce teorie “Efektivní brutalita” Holofaust a tloustnoucí profesionál Kapitán Vorošilov.

M. S.: Všechno vypadá v klídku, ale pak přichází podraz. A po podrazu smrt.

J. P.: Po smrti se můžete dostat do Nebe nebo do Pekla. Naši hrdinové nebyli zaživa žádní svatoušci. Ocitají se v Luciferově říši. Život po smrti, zasloužená muka. Lidé se v pekle stávají stavebním materiálem.

M. S.: Nepřestavujte si Peklo, jaké znáte z českých pohádek. Ne, tohle je opravdu Peklo s velkým P. Lidé tu netráví věčnost v kotelní sauně. Ne, jsou proměňováni na asfalt a ten je využíván jako jediný snadno dostupný stavební materiál. Jenže Kuffenbach a jeho spolubojovníci se s touhle rolí nehodlají smířit, a tak nastává masakr, který má navždy ovlivnit historii pekla.

J. P.: Rohatí démoni navíc nečekali žádný odpor, což našim hrdinům nahrává do karet. Záhy zjišťují, že mají pouhé dva dny, než se jejich duše rozpustí, zde bychom se měli zastavit a vysvětlit principy fungování podsvětí v autorově pojetí.

M. S.: Nuže do toho, Pechy, vysvětluj.

Výchovné pravidlo Děti se nebijí se vypaří jako Algida v tavící peci. Kuffenbach natáhne tomu harantovi takovou, že by trhla hlavou i dospělému. S holčičkou to ani nehne. (str. 100)

J. P.: Do pekla se dostává pouze duše člověka, která má tvar svého původního fyzického těla, navíc v jiné dimenzi disponuje úžasnými regeneračními schopnostmi, což dává démonům neskonalé možnosti v prodlužování utrpení. Jenže bez speciálně připraveného dryáku se po dvou dnech duše rozpustí, takže je třeba její fyzické existence využít co nejvíc. Démoni jsou oproti lidem větší, silnější, smrtelní a zhruba stejně inteligentní. Kolikrát ale nemají motivaci. Analogie s koncentračními tábory je na místě, jenže naši hrdinové netuší, že je nepředstavitelné se z takového vězení dostat, proto se z něho dostanou během prvních hodin. Cíl je jasný, dostat se z Pekla, což je zhola nemožné, tedy...

M. S.: ...pokud se nedostane k Luciferově výtahu, který otevírá pouze jeho hlas. Problém je, že po Luciferovi se slehla zem. Tedy Peklo. Naštěstí tu je několik indicií, které pomohou.

M. S.: Štěpána Kopřivu všichni znají hlavně díky komiksům jako Nitro těžkne glycerínem, který dobývá i zahraniční pulty knihkupectví. Ovšem komiks není jediné médium, kterému se Kopřiva věnuje. Napsal nejen scénář ke dvěma filmům (Byl jsem mladistvým intelektuálem a Chocking hazard), ale i k televiznímu seriálu Místo v životě a Místo nahoře.

J. P.: Na Asfaltu je ostatně vidět, že Kopřiva využívá značně vizuální způsob psaní. Čtete a máte pocit, že vám před očima běží barevný film (vesměs v odstínech krvavě rudé). Na rozdíl od Zabíjení se však více soustředil na dějovou linku a ve čtenáři vyvolal pocit souznění s hrdiny a touhu číst dál a dovědět se, jak to dopadne.

M. S.: Přesně tak. Navíc ona scénáristická praxe se na knize krásně projevuje díky propracovanosti postav, jak už jsem se zmínil výše.

J. P.: Ano, jako když čtete scénář k nejkrvavějšímu opusu všech dob. Filmové prostřihy, které umožňují vědět (i vidět), co se děje na více místech současně, mohou být trochu náročnější na pozornost, ale jakmile se jednou začtete, jste v tom až po uši. Štěpán však nepřišel o nic, co bylo na Zabíjení čtenářsky vděčné. Nechybí plastické popisy soubojů a způsobů vytváření bolesti. Text na každé stránce doprovází cynické hlášky, odkazy na kultovní filmové záležitosti i satirické hlášky na autory SF. Skrze krev, bolest a utrpení nabízí autor horu zábavy a tragikomické odlehčení v okamžicích, kdy by se ve vás krve nedořezal

M. S.: Efektivní akce, hlášky a popkulturní odkazy. Díky tomu všemu si čtenář knihu maximálně užije. Vše je okořeněno Kopřivovým typicky cynickým smyslem pro humor. Román je napsán v duchu české akční školy, za jejíž duchovní otce můžeme považovat Jiřího W. Procházku a Jiřího Kulhánka.

"Dáš si něco k pití?" "Johnnieho bez, jestli tam máš, lásko." Jde mu nalít Walkera (destiláty z evropských sci-fi autorů jsou v pekle nejoblíbenější)... (str. 239)

J. P.: Ano, přesto jsem měl pocit, že Kopřiva vlil do žánru spousty čerstvé krve (moře krve).

M. S.: Právě Kulhánka se Kopřivovi podařilo překonat a ukazuje, že mistr by se měl po "nevydařeném" románu Stronciu začít bát o post krále české akční sci-fi

J. P.: Jak jsme napsali na začátku, zapomeňte na Kulhánka. Kopřiva je akčnější, zábavnější a hlavně zůstává svůj, nikoho nekopíruje, maximálně se inspiruje.

M. S.: Přesně tak. Ono, když píšete knihu a nějakých pět let dáte na efektivní brutalitu připomínek takových betačtenářských kapacit, jakými jsou Jiří Pavlovský či Jiří W. Procházka, tak se to musí prostě projevit. A u Asfaltu se to projevilo maximálně. Od prvního okamžiku, kdy začnete číst, se nemůžete odtrhnout. A nevšimnete si, že román je napsán v přítomném čase.

J. P.: Když jsem přemýšlel, ke komu bych mohl Kopřivův styl přirovnat, vybavily se mi sarkastické recenze Jiřího Pavlovského.

M. S.: Mě se zase vybavili staré pulpové filmy, jako jsou Evil dead Sama Raimiho (zapomeňte na síťomila) či již zmiňovaných Tucet špinavců Roberta Aldricha. Vůbec filmem je Asfalt hodně prolezlý, dalo by se říct, že jeden hrdina z knihy - Lukas, je Kopřivovo alterego. Už kvůli jeho lásce k filmu. Což je vášeň, kterou Lukas s Kopřivou sdílí.

J. P.: Mezi silnou stránku knihy patří děj. Žádné zásahy ve stylu deus ex machina, ale dokonale promyšlený příběh, který směřuje ke svému konci. Pravda, v závěru jsem měl pocit, že jsou hrdinové až příliš odolní, ale možná to bylo pokročilou noční hodinou a jistou imunitou vůči násilí, kterou si mozek prostě vypěstovat musí.

M. S.: A když děj knihy v Pekle trvá dva dny, tak opravdu trvá dva dny. Tím jsem si mile připomněl výbuch bomby ve Vetřelcích Jamese Camerona.

M. S.: Jedna z věcí, která může čtenáře odradit, je nekvalitní papír. Jak ale autor mile připomněl, jedná se o pulpový příběh. A to byl vždycky příběh ponurého a surového obsahu, který byl příhodně vytištěný na hrubém papíru.

See You Next Wednesday, USA 1936, r: Lucifer, hr: Boris Karloff. Bela Lugosi. Peter Lorre. Nejzásadnější film všech dob, vedle něhož je občan Kane triviální home video. Bohužel se po druhé světové válce režisér rozhodl veškeré kopie zničit... (str. 293)

Román Asfalt se nám očividně zalíbil a mezi vlakovým čtivem patří k brutální špičce. Vřele doporučujeme.

Hodnocení: 70%.

Asfalt
Kopřiva, Štěpán

Nakladatel: Crew
Obálka: David Hanzl
Redakce: David Horák, Michael Bronec, Pavel Voňka
Rok vydání: 2009
Počet stran: 640
Rozměr: 110 x 180
Provedení: paperback
Cena: 278 Kč

Martin Stručovský a Jan Pechanec


Land Rover Range Rover 4,4 SDV8...
Land Rover Range Rover 4,4 SDV8...

r.v. 2013, naj. 51 000 km, diesel
2 890 000 Kč (s DPH)

Diskuse


Karel Šec
14:46
23.4.2009

Hanka
13:39
9.4.2009

pipin
14:08
18.3.2009

Lobo
9:24
19.3.2009

Lobo
18:39
20.3.2009

jwp
12:04
19.3.2009

počet příspěvků: 6, poslední 23.4.2009 02:46
















Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...