29.3.2024 | Svátek má Taťána






RECENZE: Robert A. Heinlein, Friday

2.12.2005

 

FridayUměle vytvoření lidé nejsou - jak podle zákona, tak podle mínění normálních lidí - lidskými bytostmi. Dívka Friday do této nestandardní kategorie patří. Své uměle sestavené vlohy využívá ve službách Šéfa - náčelníka nezávislé firmy na volné noze, bezproblémově doručuje zásilky a přežívá i ve složitém prostředí rozdrobených států a státečků.

Příběh tu má dvě vrstvy: klasického dobrodružného Heinleina, který vrhá Friday do víru událostí a bojů, nutí jí putovat mezi pidistátečky balkanizovaného světa, vykličkovávat blokády, policejní pronásledování i útoky konkurence - a Heinleina filosofujícího, zabývajícího se rovností občanů bez ohledu na jejich původ, rovnosti odvozené od jejich schopností a dovedností přežít ve složitém a nepřátelském světě.

Provázíme Friday na jejích bojových misích - jen těžko by se dalo předpokládat, že když zásilka je utajovaná, bude její převoz bez problémů. A už vůbec není bez problémů cesta Friday z Nového Zélandu, kde měla pozoruhodnou adoptivní rodinu, zpátky do své práce a k Šéfovi. Po celé Zemi náhle vypuknou nepokoje, vlády jsou vystaveny útokům podivných nátlakových skupin, atentáty a protiopatření komplikují dopravu, ruší platnost kreditních karet a přitahují pozornost všech zúčastněných stran k Friday.

Zároveň nám Friday zprostředkovává postupně informace o sobě, o svém původu, o svých schopnostech, i o vztahu společnosti k uměle vytvořeným lidem. Už samo politické pozadí, na kterém je rozprostřen příběh Friday, je barvité a složité. Balkanizované jsou nejenom USA, ale i řada dalších zemí, vedle toho existují „státy“ bez území a bez viditelné moci, zato ovládající moc skutečnou. IBM jsou jenom jedním z takových virtuálních států, na mapě je nenajdete - mají jen P.O. BOX, ale jejich vliv je větší, než vliv a síla celků, vázaných na své území.

Hard SF byla po celou dobu Zlatého věku charakteristická svým mužským charakterem, a až v šedesátých letech se začaly ženy objevovat i v podstatných rolích příběhu a začaly mít svoje vlastní osobnosti. Friday (1982) je ukázkou, že i klasický autor hard SF dokáže uchopit ženství a vytvořit z něj důležitou složku příběhu. Friday se pohybuje na pomezí toho, jak bychom si asi představovali ženskou hrdinku, díky svému původu není schopna skutečné lásky, ale má toho v sobě dost na to, aby mechanická záměna pohlaví tomuto příběhu vadila.

Příběh již není tak lehkonohý, jak jsme si u Heinleina zvykli, slučuje akční a popisnou složku a jeho závěr je dost daleko od čtenářských očekávání - tedy co do průběhu a finální pointy. V postavě Šéfa bychom snadno mohli vidět samotného autora, v době vzniku tohoto románu měl Heinlein již dlouhou dobu zdravotní problémy - a tak román získává zvláštní příchuť. I přes svůj charakter se dobře čte, Friday prochází složitým vývojem, není to pro jednou sestavená figura. Směšuje - možná i jako dědictví Zlatého věku - výbornou orientaci v profesních záležitostech s určitou naivitou ve vztahových záležitostech - ale tady to je podáno jako důsledek jejího původu. Ze slabiny se tak stala víceméně logická součást příběhu.

Friday je tak dobré čtení z kategorie hard SF, obsahující dostatek akce, aby se čtenář nenudil, vhodná předvánoční připomínka tohoto slavného autora.

Robert A. Heinloein: Friday
překlad: Jan Plesník
obálka: Don Maitz
Wales, 2005
356 stran, 279 Kč (členové Klubu čtenářů SF 222 Kč), vázané
ISBN 80-86390-84-5

pagi










Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více... 

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...