Zoavové putují staletími i světy, pozorují, baví se, a zas odlétají. K nim se připojují další - neboť schopnost cest časovými zkratkami se, byť vzácně, objevuje u lidí přes všechny generace. Jedním ze zoavů se stane Urizen - jenže ten se rozhodne svět měnit k lepšímu. (Inu, je vidět, že dvacáté století moc dobře neznal...)

Po tomto krátkém úvodu už děj přeskakuje do roku 1782. William Blake, rytec, mystik a básník, si bere nevzdělanou Kate Butcherovou. Velmi nesourodá dvojice se životem protlouká velmi složitě, bída se u nich střídá s nouzí. Na druhé straně se ovšem William pohybuje v intelektuálských kruzích. Jeho žena Kate tím zpočátku trpí, později se však rozhodne naučit se číst, psát i tvořit rytiny. Nakonec je to ona a její práce prezentované pod autorstvím jejího muže, co rodině přinese alespoň jakous takous životní jistotu.

William je zmítán svými vizemi. Ovšem - nejsou to tak úplně vize. Neboť i on se narodil být zoavem, a do doby osvojení si tohoto daru považuje všechny jeho projevy za nadpřirozené. Do toho všeho se zapletou jeho přátelé, členové různých kroužků, kteří se setkávají společně i odděleně, zvou k sobě takové osobnosti, jako je Thomas Paine, a William, který i přes svoji lásku nedokázal s Kate sexuálně žít, je přitahován k jisté Mary Woolstonecraftové - matce pozdější autorky Frankensteina.

Zápletka využívá schopností zoavů - Urizen usilovně pracuje na realizaci své myšlenky, a William Blake mu do jeho plánu zapadá - stejně, jako Mary. To jen Kate je rušivý živel, poté, kdy svoji přirozenou inteligenci rozšířila o tehdy pokrokové myšlenky a doprovodila je typicky ženskou intuicí, kříží Urizenovy jak cesty, tak plány.

Pozoruhodný steampunkový román je situován do doby dávno předbíhající viktoriánskou éru. Jako základní inspirační zdroj autorovi posloužil životopis ve své době nedoceněného umělce. William Blake, sotva živořící prodejem rytin, je dnes uznáván jako významný tvůrce období romantismu, a také jako vynálezce techniky iluminovaného tisku (kombinací několika desek dokázal tiskem z výšky vytvářet vícebarevné ilustrace). Jeho civilní životopis sám o sobě je dramatický, plný záhad, mystiky a otazníků stejně jako úžasných momentů. Ray Faraday Nelson dokázal tento - z pohledu spisovatele - polotovar rozpracovat do fantaskního románu, využít bílá místa i postavy zcela reálné, historické a dodnes - především v anglické literatuře a historii - známé.

Svět zoavů svojí až přílišnou intenzitou překrývá vlastní Blakeův životopis, a to i přesto, že autor v něm četná bílá místa velmi zajímavě doplnil. Kate a William tak navštíví řadu paralelních světů, důsledků Urizenových experimentů, zamotají se do několika časových smyček, prožijí nezemská dobrodružství a dotknou se mnoha věcí, které jim byly v jejich čase a pozemském životě zapovězeny.

Zoavská linie je „běžnou“ časovkou, zato William a Kate jsou sice velmi neobyčejní, ale opravdoví lidé, a jejich „civilní“ linie je velmi poutavě napsaná. Je znát, že autorovi jsou mnohé postavy, českému čtenáři jentaktak povědomé, velmi důvěrně známé. Také dokázal vytvořit atmosféru tehdejšího Londýna (nekontroloval jsem správnost reálií, ale tady opravdu jde o pocity) velmi působivě.

Román jednou nohou stojí v šuplíku historické fikce a druhou ve fantastice. Je postaven na silné, obdivuhodné a rozporuplné postavě Williama Blakea, a od ní se autor odrazil k bytelné fantastice. Výsledkem je lepší než průměrný příběh, který - zvláště pokud vás zajímá i historie i fantastika - je schopen zaujmout.

Hodnocení: 65%.

Ray Faraday Nelson: Čas mrtvého boha (Timequest)
překlad: Adéla Kulová
obálka: Paul Youll
Classic, 2008
338 stran, 199 Kč, brožované
ISBN 80-886707-66-2