26.8.2016 | Svátek má Luděk






RECENZE: Rafał Kosik, Vertikal

25.5.2009 0:05

Vertikal Rafal Kosik TOPlistZdá se to docela jednoduché. Vymyslete se izolovaný svět – čím podivnější, tím lepší, jde ale o to uvěřitelně popsat jeho reálie a fungování. Tento izolovaný svět osídlete lidmi – nikoliv seriálovými papundeklovými imitacemi, ale skutečnými plnokrevnými lidmi s jejich tužbami, sny a přáními. Mezi těmito lidmi vyberte hrdinu majícího vizi nejen tento svět poznat, ale jej i změnit. Tohoto hrdinu vybavte silou nejen svoji vizi realizovat, ale nadchnout pro ni i jiné. K hrdinovi přidejte krásnou souputnici, která mu bude oporou v okamžicích jeho slabosti a pochybností. Nesmí se ale ještě zapomenout na uvěřitelné závěrečné vysvětlení toho, kde se vzal onen izolovaný svět, který hlavní hrdina za pomoci své souputnice změní. A to všechno zabalte do stylistické obratnosti a naservírujte čtenář. Pokud se vám všechno podaří, možná vyprodukujete tak dobrý a čtivý román, jako se to podařilo Rafalu Kosikovi s jeho románem Vertikal.

Že to není nic nového pod sluncem? Ano. Že jste to už mnohokrát v minulosti četli, a nepochybně v budoucnu ještě mnohokrát číst budete? Ano. To ale vůbec nevadí. Rozhodující je, zdali při četbě zažijete ten „pocit úžasu“, který Vás zcela ovládne a naplní, a díky němuž si řeknete: „Vždyť by to mohla být pravda“. A pokud tento pocit zažijete, pak to je ta nejlepší vizitka a doporučení pro Pana Spisovatele.

A Rafal Kosik se svým románem Vertikal skutečně Pan Spisovatel je.

Už ten podivný svět, který vymyslel – ocelová města pomalu vzduchem stoupající na ocelových lanech. Lana jsou rozmístěna „ve stometrových odstupech od sebe, uspořádána do řad každých 120 stupňů, takže tvoří jakoby síť šestiúhelníkových medových plástů“ (str.143) – a každé ocelové město po lanech stoupající má tvar takovéhoto plástu. Neví se, odkud a kam lana vedou, ani jak jsou dlouhá, není jasné, kdo je vyrobil a proč vůbec je známý svět takto utvořen. Není známa historie starší více než 400 let. Pouze mýticky je předpokládáno, že města směřují k Cíli – co ale nastane, až jej dosáhnou, to nikdo neví.

Hlavní hrdina, teprve patnáctiletý chlapec Murk, však Cíli nevěří – „každý má svůj vlastní cíl, a jsou to ty jediné cíle, které opravdu existují“ (str.79). Nelíbí se mu ustrnulý život, který ve městě vedou jeho souvěrci, nelíbí se mu slepé vyčkávání na dosažení Cíle. Nehledí vzhůru s vírou a očekáváním, ale s obavou a s despektem. A rozhodne se vzbouřit – nečekat pasivně, až města dosáhnou Cíle, ale změnit stávající pořádek. A to je nepříjemné, protože každé poznání může přinést změnu stavu, který je výhodný pro vládnoucí složku společnosti. Rozhodne se hledat a najít Anticíl – počátek lan, místo, odkud města vyrazila na svou stoupavou a zdánlivě nikdy nekončící pouť po lanech. To lze ovšem pouze jediným způsobem – město vybavit obrovským padákem, odpoutat jej od lan, a klesnout s ním dolů. Na této nelehké cestě hrdinu Murka doprovází i jeho družka.

Co oba naleznou po dosažení Anticíle – budou to odpovědi, nebo jenom nové a další otázky? Naleznou bájné Stavitele? Nebo naleznou jinou ustrnulou a pasivní společnost?

Obdivuhodný svět předkládá polský spisovatel Rafał Kosik čtenáři. Vedle obsahu je ale důležitá i forma. Tímto románem skládá Kosik hold klasické sci-fi v té nejryzejší podobě představované autory jako jsou Wells, Laurie, a Verne - zejména ale (abych jmenoval relativně současné dílo) Christopher Priest se svým nádherným románem z roku 1974 Převrácený svět, který vydal Laser v roce 1997.

Měl bych ale upřesnit, že Kosikův román je klasickou sci-fi pouze ve své první polovině, která končí úspěšným odpoutáním města od lan a jeho klesnutím na padáku dolů. Druhá část románu je ryzí dystopií, a v ní Kosik kvalit svého významnějšího předchůdce Janusze Zajdela (romány Limes inferior nebo Edenie) nedosahuje.

Slabší druhá polovina románu však nic nemění na tom, že v celku lze Kosikův román hodnotit velmi kladně. V přehršli současných módních a moderních trendů uplatňujících se ve fantastice je návrat k jejím kořenům skutečně osvěžující.

Při četbě jsem nepostřehl překladatelské lapsy či nekvalitní redakční práci.

Napadá mě ale ještě něco… Nejsme snad i my zajatci v nějakém malém podivném a smyslově těžko uchopitelném světě? Nečekáme i my na jakéhosi jasnozřivého mladého sympatického hrdinu, který nás vyvede ze spárů nevědomostí? Vždyť rozdíl mezi tím, co je normální a co je podivné, je dán pouze a jedině úhlem pohledu. A kde je řečeno, že svět, který známe a v němž žijeme, je právě tím světem normálním?

Vertikal
/Vertical/
Kosik, Rafał

Nakladatel: Laser-books
Překladatel: Robert Pilch
Obálka: Rafał Kosik
Redakce: Tomáš Jirkovský, Helena Šebestová
Rok vydání: 2009
Počet stran: 368
Rozměr: 110 x 165
Provedení: paperback
Cena:/ 275 Kč

Jiří Halama


Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky
















Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...