25.8.2016 | Svátek má Radim






RECENZE: Patricia Briggs, Krevní pouto - Mercedes Thompsonová 2

8.3.2010 0:05

Krevní pouto Patricia BriggsTOPlistMercy Thompsonová dluží upírovi Stefanovi laskavost. Proto souhlasí, že ho doprovodí za novým hráčem ve městě. Stefan chce, aby mu nového vampýra prověřila pomocí zvláštních schopností kožoměnce. Ukáže se však, že tento krvesajec není jen tak obyčejný.

Filozofie druhých dílů hlásá „víc“. Víc krve, humoru, mrtvých, lásky, temnoty… Zkrátka všeho. A také proto dvojky často selhávají. Naštěstí si můžeme hned říct, že taktika „víc“ slaví v případě Krevního pouta triumfální vítězství.

Samotný příběh nabízí svým čtenářům zpočátku větší porci nevtíravého humoru než díl první, ale to se brzy změní, a Mercyin svět zahalí temnota. Opravdová. Několik pasáží je dokonce tak sugestivních, že i dítěti 21. století, otupenému splatterem, přeběhne po zádech mráz. V ohrožení je všechno, co má Mercy ráda a nejen to, ale také vztah lidské veřejnosti k fae. Upíři i vlkodlaci mohou děkovat bohům (ať už vyznávají kterékoliv), že automechanička není žádné ořezávátko.

Hrdinové Patricie Briggs se začínají pěkně profilovat a čtenář si k nim začíná utvářet skutečné pouto krve. Už to nejsou jen náhodní známí z Měsíční písně. Začínáme je vnímat jako dýchající entity s jejich slabostmi i chybami. Už to může být ve fantastické literatuře výhra. Ale autorce se podařilo něco víc – skutečně upoutat. Nevzpomenu si, kdy se mi naposledy dostal do rukou druhý díl, který by byl tak výrazně lepší než první. Na druhou stranu to s sebou nese pochopitelně i obtíže. Laťka je teď nastavena dost vysoko, a já jsem zvědavá, jak obstojí díl třetí.

Ale nepředbíhejme. Soukromý život ústředních monster, který Patricia Briggs minule jen lehce nakousla, se nám začíná velkoryse otvírat, a my máme příležitost porozumět i milostnému dilematu, které Mercy cítí. A světe div se – působí příliš autenticky na to, aby bylo banální. A vůbec nevadí, že jsou ve hře dva vlkodlaci a možná i jeden upír. Aby však nedošlo k mýlce – Krevní pouto není žádný slaďák a toto milostné dilema zabírá sotva pár stran. Především je to temná psychologická detektivka, stejně jako první díl.

Jakási neurčitá spřízněnost s cyklem Petry Neomillnerové o Tině Salo, kterou jsem cítila v Měsíční písni, je v Krevním poutu už zcela patrná. Obě autorky bojují podobnými zbraněmi a kdo má rád příběhy jedné, patrně si oblíbí i tu druhou.

Je velice těžké vyniknout na trhu, který je přesycen příběhy o monstrech. Patricii Briggs se to jednoznačně podařilo a já se už nemohu dočkat dalšího krvavého sousta.

Krevní pouto /Blood Bound/ (ukázka, recenze a ukázka Měsíční písně, o autorce)
Briggs, Patricia

Nakladatel: Fantom Print
Překladatel: Kateřina Niklová
Obálka: Daniel Dos Santos
Redakce: Libor Marchlík, Jiří Popiolek
Rok vydání: 2010
Počet stran: 288
Rozměr: 155 x 210
Provedení: hardback
Cena: 249 Kč

Lament


Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky
















Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...