19.4.2024 | Svátek má Rostislav






RECENZE: N. Ferguson, Virtuální dějiny - Historické alternativy

10.3.2008 0:05

Virtuální dějiny Niall FergusonTOPlistV roce 2001 přineslo nakladatelství Dokořán na knižní pulty vázanou knihu britského historika Nialla Fergusona s lákavým názvem Virtuální dějiny a podtitulem Historické alternativy. Tuto bichli jsem sebou do Plzně vláčel a přes počáteční nedůvěru upřednostnil před klasickými fantastickými záležitostmi a rozhodně jsem neprohloupil, neboť se mi nabídlo několik pohledů na skutečnou historii i tu, které jsme se nakonec nedočkali.

Niall Ferguson si v této sbírce historických esejů přizval přední britské a americké historiky, aby se v předem vybraných milnících světových dějin, v nichž hrála prim Británie, pokusili nejenom zopakovat dějinné události, ale přesvědčil je, ať se pokusí zamyslet a, na základě svých mnohaletých znalostí historických faktů, položí si kontrafaktuální otázku: Co by se stalo kdyby...?

Několika stránkové úvodníky nás připraví na složitost tvorby českého překladu, cíl samotné sbírky nebo jednoduše představí historiky, kteří se na jednotlivá dějinná dějství zaměřili. V první eseji, kterou byste rozhodně neměli přeskočit, ač se vám zpočátku může zdát velice nezáživná, nám Niall Ferguson popíše vývin náhledu odborníků na dějiny a historii. Budete nejspíš překvapeni, že se nejedná pouze o suchý popis událostí, ale o složitý vědní obor se svými teoriemi, možnostmi uchopení problému minulosti jako souhrnu jednotlivých událostí, nebo celku. Skrze první deterministické pohledy ovlivněné náboženstvím se dopracujeme až k moderním úvahám, které připouští při pohledu na minulost prvky náhody. Boží intervenci a predestinaci tak nahradil vědecký determinismus ve dvou protilehlých podobách materialismu a idealismu. Dojdeme tak daleko, že skrze teorii prokládanou vybranými citáty, nejenom literátů, filozofů, fyziků a politiků, se dostaneme až k nepředvídatelnosti, náhodě a vzpouře proti kauzalitě či až k samotným alternativním vesmírům. Takto ucelený a přesto ne suchopádný náhled na vývoj pohledu na dějiny vás postupně vtáhne do čtení a vy se s chutí pustíte do následujících kapitol,...

...které nás provedou skutečnou historií a ukáží nám, že její nevyhnutelnost pramení pouze z toho, že se stala. Nahlédneme do cromwellovské Anglie a zříme, že stačilo málo, aby se zhroutil slavný parlament a Karel I. se vyhnul občanské válce. S další kontrafaktuální hrou si nastíníme možnost, že by se Státy americké nevymanily z područí britského království. Postupně se přehoupneme do dvacátého století a budeme sledovat bouřlivé politické čachry, které udrželi Severní Irsko v područí britských protestantů. Uběhne několik let a přijde první světová válka v níž Británie intervenovala, ale mohlo se snadno stát, že by Německo zvítězilo, pokud by se Anglie neangažovala? Atraktivita esejí stoupá a nahlédneme na počátek Druhé světové války, v níž nebylo tak daleko k obsazení britských ostrovů Hitlerovým vojskem. A pokud by se tak stalo, mohla by se stát celá Evropa nacistickou? Stačilo by lépe připravit plán Barbarossa a porazit Sovětský svaz? Dovedl by si někdo představit historii bez studené války? Byla tu možnost zamezit ji už v zárodku? Kapitola Camelot na pokračování se zabývá myšlenkami o neúspěšném atentátu na Kennedyho, což by asi zamezilo zbožštění tohoto průměrného prezidenta. Těsně před závěrem budeme v němém úžasu těžce akceptovat zhroucení komunismu v roce 1989 a zklameně si připustíme skutečnost, že to nebyli studenti, kdo nám vybojoval demokracii. Korunou celé neuvěřitelně podmanivé jízdy založené na historických reáliích se stává jedna z nejlepších časovek: Virtuální dějiny, 1646-1996, v níž mám Niall Ferguson před očima vykreslí možnou podobu našeho světa, kdyby se v jednotlivých zlomových okamžicích dějin (jak je popsali jiní v jednotlivých kapitolách) stalo něco jinak.

Přestože úvahy psali renomovaní historici, nenajdete v knize jenom suchopárný výčet dat a nudných informací. Pánové a jedna dáma popisují sice dějiny, ale činí tak s nadhledem odborníků, objasňují motivy jednotlivých osobností i tlaky vedoucí k jejich rozhodnutím, což jim usnadňuje položit si některé kontrafaktuální otázky a rozvést možné odpovědi, ať už skepticky nebo s opatrným nadšením. Vždy však striktně oddělují realitu a vlastní hru s možným vývinem událostí (kromě závěrečného shrnutí). S tímto přístupem a objasněním okolností minulého by se třeba dějepis zalíbil více dětem školou povinným. Když si vzpomenu na svá školní léta, pak mně k zájmu o dějiny přivedli skvělí učitelé, kteří se nebáli ukazovat mi více pohledů. Při křížových výpravách nejenom z pohledu křesťanů, ale také muslimů, obyčejných lidí, vládců. Tento přístup mně možná umožnil snít a pokládat si tu nutkavou otázku: Co by se stalo, kdyby...?

Když už nic jiného, pak jsou Virtuální dějiny skvělou učebnicí dějepravy, s níž se nebudeme jen slepě bichlovat nudná data a běžně přijímané částečné záznamy minulosti. S jejich pomocí si můžeme uvědomit, že - stejně jako v našich životech - jsou některé záležitosti prvkem všech okolních tlaků, ale mají daleko k predestinaci osudem. Obzvláště v historii platí, že je psána vítězi a vždycky záleží na úhlu pohledu a výkladu, protože stačilo málo a psali by ji jiní. Kromě jiného pak Virtuální dějiny nabízejí možnost k výchově nových autorů časovek, jejichž díla nebudou pouhým nepodloženým blábolem. A možná se díky této knize stanete pozornějšími diváky scény zvané současnost, protože jenom v ní se píší dějiny.

Niall Ferguson (ed.)
Virtuální dějiny.
Historické alternativy
Překlad kolektiv, 15,2x23,5 cm, váz. s přebalem,
376 stran, 375 Kč,
ISBN 80-86569-02-0, řada Dvanáct.
Poprvé vyšlo 15.11.2001.

Soubor úvah známých historiků se zabývá kontroverzním tématem "co kdyby". Co kdyby neproběhla americká válka za nezávislost? Co kdyby Německo vyhrálo 1. světovou válku? A Hitler druhou? A Sovětský svaz třetí? Proč se některé události staly tak a ne onak? Mají dějiny lidstva nějaký hlubší smysl? Co je cílem historické práce? Kniha je seriózní analýzou jak klíčových událostí moderních dějin, tak i vývoje a současného stavu historické vědy. (anotace)

Jan Pechanec










Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více... 

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...