25.8.2016 | Svátek má Radim






RECENZE: Michail A. Bulgakov, Mistr a Markétka

25.1.2008 0:05

Mistr a Markétka Bulgakov TOPlistAnd I was round when Jesus Christ
Had his moment of doubt and pain
Made damn sure that Pilate
Washed his hands and sealed his fate

(Rolling Stones, Sympathy for the Devil)

Mistr a Markétka, inspirace jistě nejen pro Micka Jaggera, je román několika plánů a příběh ústřední dvojice mezi nimi zaujímá překvapivě malý prostor. Hlavním hrdinou je tak nepochybně černý mág Woland, samotný ďábel na návštěvě Moskvy.

Kniha první je přehlídkou obrazů takového stupně šílenosti, že by se za ně nemusel stydět ani P. K. Dick. Ďábel a jeho suita vtrhnou do města jako uragán a bezdůvodně (něčím takovým, jako je objasňování pekelníkových motivů, by nás autor zbytečně uklidňoval) zničí život mnoha jeho obyvatelům. Nutno podotknout, že všichni do jednoho si to zaslouží. Bulgakovova fantazie se při vymýšlení kousků, které provádí mluvící kocour Kňour, bývalý regenschori Korovjev a pouštní démon Azazelo, nezastaví před ničím. Minimálně při prvním čtení tak tato část knihy vyžaduje od čtenáře hodně pevné nervy, protože taková jízda se jen tak nevidí. Sám jsem, ač naprosto pohlcen, musel poprvé číst po dávkách, protože jsem cítil, že bych se jinak zbláznil.

Na konci knihy první se konečně představí ústřední milenecká dvojice, které je pak věnována část knihy druhé. V té se ale každopádně pozornost ještě mnohem víc zaměřuje na samotného satana a Markétka je tak v popředí vlastně jen proto, že se zdržuje na jeho plese. Děj se zklidňuje, stává se učesanějším a na povrch vyplouvají další plány knihy. Přesto Bulgakov neslevuje z autorsky vizionářského stylu, který má nepochybně sílu být inspirací mnoha literárních směrů. Po přečtení kapitoly Gala ples u satana čtenář jistě pochopí, co mám na mysli.

Z několika vrstev knihy se tak jako nejsilnější jeví magicko realistická hra, psaná snad pro potěšení samotného autora, která na čtenáře nebere zrovna ohledy – buď stíhá, anebo ne. V dalších plánech se Bulgakov stylizuje do role kritika a to způsobem velmi svébytným. Nikdy otevřeně nepolemizuje, ukazuje situaci takovou jaká je, popř. jaká byla, než ji zamlžily indoktrinace. Nechává na čtenáři, aby pátral a odkrýval.

Mistrovým románem o Pilátovi Pontském se do knihy dostává problematika křesťanství. Bulgakov uvádí na scénu Ješuu Ha Nocriho – Ježíše, jakým mohl být, než se stal mučedníkem, který se církvi hodil k ovládnutí středověkého světa. V Mistrově románu se stává filozofem, který krutému Pilátovi ukáže, jaké to je milovat lidi a obětovat se pro ně. Pilát ho nechá popravit, donucen k tomu tlakem okolností a pak už nikdy, ani po smrti, nenajde klid. Kapitoly, které jsou výňatky z Mistrova románu, se věnují Pilátově psychickému strádání a jeho snaze o vykoupení. Kdesi v pozadí jeho činů stále tušíme ďábla…

Stejně jako mnohá díla své doby je Mistr a Markétka také politickou kritikou, až satirou. Bulgakov využívá dva na první pohled protichůdné postupy. V tom prvním nic neskrývá – stačí, aby se nějaká postava označila za soudruha a v následující chvíli ji ďáblova suita vyvede něco nepěkného. Donašeči milici jsou v románu vůbec nejoblíbenějším terčem pekelníků.

V druhém postupu naopak jako by autor zastával státní doktrínu. Mnohokrát v románu zmiňuje podvody s valutami a vždy jsou potrestáni ti, kteří se jich dopouští, zlořádi, kteří se chtějí přiživit na obyčejném poctivém ruském člověku. Čtenář ale správně tuší autorův skrytý výsměch těmto policejním praktikám, které potlačují svobodný trh.

Je třeba podotknout velice zajímavou věc: Totiž, že během děje se Woland a jeho společníci čím dál ostřeji profilují jako síly neřku-li dobré, tak aspoň užitečné. Vidím v tom opět polemiku s oficiální křesťanskou doktrínou, která nutí přemýšlivého člověka až k úvahám o tom, jestli by ďábel neměl pro jeho potřeby větší pochopení než Svatý otec.

A nakonec zmínka o autorově jazyku. Kouzelný je jeho způsob vytváření jmen: často více či méně nepravděpodobných a vznikajících z vlastností svých nositelů (např. Sťopa Lotrov). Sloh celkově přizpůsobuje autor svému záměru vykreslit město a postavy novým neotřelým způsobem a pracuje s ním v nejlepším experimentátorském duchu.

Mistr a Markétka je román s velkými přesahy. Úvahy o náboženství a politice jistě najdeme lépe rozpracované v jiných románech, které si je berou za hlavní plán, ale literárně je Bulgakovova kniha nevyčerpatelnou studnicí imaginace, která se nabízí jako vzor hodný následování. Již v první polovině 20. století tak fantastika objevila svou schopnost proniknout do těch nejodlehlejších koutů lidské mysli a vydolovat tam ryzí příběhy, jak to teď znovu dělají autoři New Weird, městské fantasy a dalších zatím okrajových směrů.

Hodnocení: 100 %.

Mistr a Markétka
/Mastěr i Margarita/
Bulgakov, Michail
Nakladatel: KMa
Překladatel: Alena Morávková
Obálka: Marc Chagall, Milan Jaroš
Redakce: Zuzana Mirošovská
Rok vydání: 2003
Počet stran: 400
Rozměr: 155 x 210
Provedení: hardback
Cena: 289 Kč

David Stefanovič


Diskuse


d
14:46
27.1.2008

Blanka
21:31
25.1.2008

Petra Neomi
17:58
25.1.2008

Nerous
13:46
25.1.2008

Ivan Nový
14:15
25.1.2008

DejF
16:00
25.1.2008

wiwi
21:26
26.1.2008

efrea
10:06
25.1.2008

Kitikara
9:18
25.1.2008

Regis
8:03
25.1.2008

počet příspěvků: 10, poslední 27.1.2008 02:46
















Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...