26.9.2016 | Svátek má Andrea






RECENZE: Ken MacLeod, Věž Kosmonautů

13.3.2009 0:05

Laser Věž kosmonautů Ken MacLeodTOPlistGeopolitické uspořádání Země je otočeno naruby, komunisté ovládli Evropu, Američané si drží svoje, a mezi tím probíhají nejrůznější půtky a šarvátky.

Kdesi daleko v Galaxii už mnoho generací žijí potomci prvních kolonistů, sdílejí svůj životní prostor s dalšími rasami.

Dvě dějové linie zpočátku velmi nesouvisející postupně signalizují společné momenty.

Ken MacLeod spojil do jednoho románu dva velmi odlišné světy a příběhy. Ten první - to je postsoučasná Země, geopoliticky transformovaná do noční můry Zbigniewa Brzezinského, a tam autor rozehrává téměř detektivní zápletku na pozadí velmi propracovaného nového společenskoekonomického systému, jehož jemnůstky ocení zvláště starší čtenářové, důvěrně obeznámení s díly třech bradatých mudrců. Technologie tu je jen o něco dále, než to, co známe ze svého okolí, to hlavní kouzlo příběhu spočívá v rozložení a v interakci politických sil. Tím druhým světem je zvláštní planeta, obydlená několika rasami, z nichž lidé tu tvoří osobitou komunitu, snažící se zachovat znalosti a dovednosti původně přivezené ze Země. A - hlavně - obnovit tu nejdůležitější dovednost, dovednost navigace, která je přivedla na tuto planetu.

Autor se dopustil velmi působivého příběhu, dokázal skloubit politickou fikci a hard SF do kompaktního celku, jakkoliv ze začátku čtenář přemýšlí, co ty dvě dějové linie vlastně propojuje. Zpočátku to jsou jen příjmení hlavních hrdinů, později ale autor dodává více a více spojovacích můstků, aby se v závěru oba příběhy setkaly a svým sloučením umocnily výsledný dojem.

Hlavní postavy příběhu jsou velmi životné v obou liniích a je poměrně snadné se do nich vcítit. Řada pozemských vedlejších postav je šablonovitá, postavena na schématech trockistů, světových revolucionářů a dalších podobných úkazů, jakoby vystřižených z letitých agitek(*). Kupodivu to ale moc nevadí, spíše to umocňuje absurditu celé současné evropské politické situace. Paralela mezi EU počátku jedenadvacátého století a pozoruhodným politickým mišmašem MacLeodovy postsoučasné Evropy je možná trochu přitažená za vlasy, ale vědeckou přesnost si jděte hledat jinam, tady jde o umělecký dojem. A to ještě navíc pod tím vším rudým nátěrem vespod docela slušně fungují obyčejné tržní mechanizmy.

Hard SF část, je méně dějová a tak dává dostatek prostoru k propracování postav, jejich motivací a hlavně jejich vývoje. A také k vykreslení složitého galaktického společenství, ras (přece jenom mi připadalo, že autor drobíček sáhl pro inspiraci po Duně - ale opravdu jen drobíček) i historie lidského osídlení, a také mezilidských vztahů (intrarasových, nicméně interpohlavních). A protože jsou obě linie vyprávěny paralelně, udržuje autor čtenářovu pozornost od začátku do konce.

Věž Kosmonautů je příběh, který v sobě dovedně slučuje dvě polohy žánru, působivě kombinuje paradoxy a traumata současné doby s touhami a s přáními realizovatelnými až v daleké budoucnosti, a stmeluje je do působivého amalgámu, pro nějž je žánrové označení New Space Opera spíše omezující, než vymezující.

Hodnocení: 70%.

Ken MacLeod: Věž Kosmonautů (Cosmonaut Keep)
překlad: Vladimír Lackovič
obálka: Stephan Martiniere
medailon autora: Martin Šust
Laser books, New Space Opera, 2009
319 stran, 265 Kč, brožované
ISBN 978-80-7193-267-3

(*) i název knihy sám je posazen do této polohy - v anglickém textu je volba mezi termíny

pagi


Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky
















Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...