16.4.2024 | Svátek má Irena






RECENZE: John Ajvide Lindqvist, Ať vejde ten pravý

7.1.2011

TOPlist

Někdy to všechno padá, dny jsou šedivé a prázdné, ráno chutná po žiletkách a večer zas po rzi. Sídliště je opuštěné a páchne nesplněnými sny, vybledlé kontury umakartu svírají duši jako klec a ohlušující prázdnota panelákového očistce se zadírá pod kůži jako poezie Jáchyma Topola. Genius loci už dávno ztratil práci a jeho život se potácí mezi laciným alkoholem a podomácku vařeným fetem; ubohý strážný bůžek, který nedokázal ochránit ani sám sebe, natož pak místo, které měl střežit.

To místo může mít tisíc jmen, ale tady a teď má jen jedno.

Blackeberg.

Na místě, kde dnes stojí třípatrové domy, býval dříve jen les.

Člověk tu byl z dosahu tajemství minulosti, nebyl tu dokonce ani kostel. Sídliště s deseti tisíci obyvateli bez kostela. To svědčí jednak o moderním a racionálním duchu toho místa, jednak o tom, jak tu byli lidé osvobození od historických pohrom a hrůz.

To částečně vysvětluje, jak na ně nebyli připraveni. (s. 10)

Tak začíná román Ať vejde ten pravý švédského spisovatele Johna A. Lindqvista. Na stockholmském předměstí Blackeberg žije dvanáctiletý Oskar, otloukánek a černá ovce třídy. Ale nebydlí tu sám, ve stejném bloku živoří i Lacke a jeho partička z lokálu U Číňana nebo o pár let starší zlodějíček Tommy. A spousta dalších, osamělých a unavených existencí, jejichž životy jsou prázdné stejně jako jejich kapsy. Jenže to se změní, když se do sousedství přistěhuje Eli - dívka s nejedním tajemstvím. Někteří svůj život naplní, jiní o něj přijdou, ovšem změní se všichni.

Až se jednou kniha Ať vejde ten pravý dostane do seznamů literatury pro střední školy (což je v dnes vpravdě medvědí služba), určitě se o ní budou generace školáků biflovat moudra jako "...romantický příběh o zakázané lásce..." nebo "...působivé zobrazení sociální vykořeněnosti v moderní době...". A v zásadě budou mít tyhle bláboly pravdu. Pojďme se tedy mrknout na to, proč by tahle knížka mohla dostat pověstný polibek smrti od středoškolských češtinářů.

Dokončení recenze...

Jan Žlebek










Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více... 

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...