20.3.2019 | Svátek má Světlana






RECENZE: Jana Rečková, Více než 24 a 1/2 hodiny denně

2.1.2007

 

Více než 24 a 1/2 hodiny denněŠest let po událostech první knihy jde život svým tempem. Hlavní postavy se vrátily ke svému běžnému životu. Ne snad normálnímu, ale přece jenom klidnějšímu, než byla ona úděsná noc, při níž, jak doufali, zmizelo nebezpečí, které je ohrožovalo na životě. Jenže mezitím proběhla sametová revoluce - ta změnila společnost - a Elsa, Uhlíkova snoubenka, nabrala dost sil na to, aby se konečně pomstila těm, které nenávidí - a ta zase začala měnit život Petrovi, Žorž i Mirkovi. Petrův podivný úraz, Žoržin pokus o sebevraždu, Mirkova nevěra. Za vším stojí Elsa. Začala organizovat pomstu, vytvářet si zázemí a budovat síť spojenců či spíše sluhů. Elsa svůj tlak stupňuje, začínají umírat lidé a kruh mrtvol kolem trojice hlavních postav se zužuje a zužuje...

Mystické motivy příběhu jsou omezeny v podstatě jen na jasnovidnost, čtení myšlenek a hypnózu. A dokonce se ani nepohybují v tak vyhraněných polohách, jako ve fantasy příbězích. Přesto tyto motivy - stejně jako v první knize - tvoří a formují příběh v podstatě hororového ražení. Ten je pádný od samého začátku až do konce, dramaticky vypjatý a poskládaný z řady postav a konfliktů, které se kříží a ovíjejí okolo Elsy a její pomsty.

Nemocniční prostředí autorka dobře zná a leccos z toho, s čím se v životě setkala v  praxi své nebo svých kolegů, jí posloužilo jako základ pro více než autentickou atmosféru. Pro našince - nelékaře o to zajímavější, že to je pohled insidera. Pacienti tu jsou různí, od simulantů a kverulantů až po ty skromné, procházejí ordinacemi a lůžkovými odděleními jako apoštolové za dvířky orloje, a zdaleka nejsou tak hodní a poslušní, jako my sami (nebo aspoň jak si my sami sebe jako pacienty představujeme). A také tu autorka jen tak mimochodem ukazuje, o kolik byl blíž zobrazení skutečné nemocnice blíž Jaroslav Dietl než autoři současných seriálů z téhož prostředí, ale to opravdu jen tak mimochodem a vůbec už ne jako autorský záměr - prostě jen parafrázuje příběhy, které zná ze své každodenní praxe.

Tento příběh je skutečně o něco víc než 24 a 1/2 hodiny denně - abych si dovolil malou hříčku s názvy obou knih. Dobře se čte, děj je propojen s medicínskými kulisami velmi obratně a je vystavěn téměř haileyovským stylem - tedy se znalostí prostředí i literárního řemesla. Naše nejplodnější žánrová autorka opět potvrdila, že dokáže psát zajímavě, a tento román, který můžeme bez rozpaků označit za českou verzi magického realismu, má oprávněné ambice zaujmout i čtenáře, které jinak fantastika příliš nezajímá. Pevná vazba a velmi příznivá cena pak už jen dojem z celé knihy doplňují.

Jana Rečková: Více než 24 a 1/2 hodiny denně
obálka a ilustrace: Jan Patrik Krásný
Klub Julese Verna - Poutník, 2006
285 stran, 195 Kč, vázané
ISBN 80-85891-87-1

pagi


ZE ŽIVOTA: Je druhé dítě velká změna?
ZE ŽIVOTA: Je druhé dítě velká změna?

jak jste zvládli druhé dítě? Jak moc velká změna to je? A ruku na srdce,” lituje”někdo? Mám strach, sbych jednou nelitovala, ze jsem druhé dítě neměla, než měla…













Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...