20.4.2024 | Svátek má Marcela






RECENZE: Jan Kovanic, Zapomeňte na Mars

7.4.2009 0:05

Zapomeňte na MarsTOPlistJe osvěžující po přemíře new weirdů, new space oper a fantasy si zase po delší době přečíst starou poctivou rakeťárnu.

No, starou, on román Jan Kovanice Zapomeňte na Mars byl psán v letech 1999 – 2004 a knižně jej vydalo nakladatelství Triton v roce 2006, takže zase tak moc stará rakeťárna to není. Ale to rozhodně není na závadu.

Tímto románem skládá Jan Kovanic hold gigantu zlatého věku A. C. Clarkovi. V románě je na str. 116 zmiňován Clarkův román Měsíční prach (1), na str.153 je letmo nadhozena parafráze Clarkovy povídky „Mez pevnosti“, resp. „Mez odolnosti“ (2), navíc celý počátek Kovanicova románu není nic jiného než parafráze Clarkovy povídky „Maelström II“ (3).

Na inspiraci Clarkem ukazuje i způsob Kovanicova vyprávění. Mám tím na mysli snahu po vědecké a odborné akurátnosti a uvěřitelnosti – tak se Kovanic nerozpakuje uvádět ve svém románu výpočty či u některých vynálezů až možná zbytečné technické detaily. Na rozdíl od Clarka však užívá Kovanic přísně dnešní (resp.zítřejší, protože román se odehrává v letech 2023-2024) hovorový jazyk doplněný o slangy a dokonce občasné sprosté výrazy. Uplatňuje také ich formu, kterou Clarke (pokud se nepletu, a to snad ne) neuplatnil v žádném ze svých románů.

I téma románu je clarkovské – lidstvo, resp. jeho tři představitelé vyrážejí z kolébky Země k prvému pilotovanému letu na Mars – není to sice přesně to, co Clarke popisuje ve svém románu Marťanské písky (4), ale docela se to tomu blíží. Clarkovský je také popis vztahů mezi pohlavími - vždyť čtyřiadvacetiletý Martin Špaček, ten český vyslanec, který jako první člověk přistane na Marsu, je ještě panic. (5)

Clarke ale není jedinou Kovanicovou inspirací.

Stručně shrnutý děj Kovanicova románu je tento: hlavní hrdina, čtyřiadvacetiletý Martin Špaček, působí jako pendler vozící z povrchu Měsíce na meziplanetární raketu umístěnou v Lagrangeově bodu led, který bude na této raketě sloužit jako palivo při prvém pilotovaném letu na Mars. Martin je čerstvý absolvent milovické Akademie a jeho zkušenosti s vesmírem jsou minimální, přesto však při několika nebezpečných situacích prokáže dostatek rozvahy a moudrosti. Když pak je víceméně náhodně zjištěno, že od Marsu jsou směrem k zemi vysílány gravitační vlny, je ve vší tichosti velmocemi a Organizací spojených národů připraven v naprostém utajení pilotovaný let k Marsu, jehož se vedle Martina Špačka účastní ještě jeho dva spolužáci z Akademie.

Nepřipomíná Vám to náhodou něco? Ta naivita a současně ten optimismus? Ta důvěra v nezkušené mládí, které pro lidstvo dobude vesmír?

Asi ne. Kdo z dnešní mladé generace fanoušků sci-fi zná ony naivní, optimistické, tak krásně kouzelné a dnes už z valné části úsměvné romány jako třeba Lemovy Astronauty (6) nebo Volkovovo Přistání na Venuši (7). A kdybychom se chtěli pohybovat v našich tuzemských vodách, pak rozhodně nelze nezmínit Běhounkovu Akci L (8) - ne její první budovatelskou část, ale část druhou, v níž je na Měsíci nalezena mimozemská raketa, a především od téhož autora Robinzony vesmíru. (9)

Právě tyto staré příběhy vydávané ve své době jako tzv.vědecká fantastika jsou dalším inspiračním zdrojem Kovanicova románu. Ty zřejmě autora (je narozen v roce 1951) k fantastické literatuře přivedly a na tyto romány se prostě nedá (přes záplavu new weirdů, new space oper a fantasy) zapomenout. Nevzhlíží však k nim jako k modlám, spíše se nad nimi blahosklonně a s nadhledem usmívá – viz kupříkladu poznámka na str.105 o lánech pšenice na Měsíci, nebo zmínka na str.172 o akademiku Šklovském (jehož jméno nepochybně současnému mladému fanouškovi sci-fi nic neřekne) a jeho teorii o umělém původu měsíců Marsu.

Z Kovanicova románu čiší až neskutečná radost z vyprávění. Zřejmě se při psaní svého románu velice bavil. A myslím si také, že napsáním právě takovéhoto románu si splnil svůj životní sen.

A proč že se Kovanicův román jmenuje právě Zapomeňte na Mars? Protože ženy jsou psychicky odolnější, méně váží, méně toho sní a méně toho vydýchají – a tak by meziplanetární expedice složená pouze z žen mohla být i levnější.

Naštěstí se tato prognóza nesplní.

Takže muži na Mars zapomenout nemusí, a bylo by velkou chybou každého fanouška sci-fi milujícího rakeťárny zapomenout si přečíst Kovanicův román.

Jan Kovanic: Zapomeňte na Mars
Nakladatel: Triton
Obálka: Tereza Kovanicová
Redakce: Zdeněk Rampas
Rok vydání: 2006
Počet stran: 368
Rozměr: 110 x 165
Provedení: Paperback
Cena: 219,- Kč

Odkazy:

  • (1) A.C.Clarke: Měsíční prach (A Fall of Moondust; 1961), česky SNKLU 1965; Odeon 1989; Baronet a Knižní klub 2000
  • (2) A.C.Clarke: „Mez pevnosti“ (Breaking Strain; mag.Thrilling Wonder Stories 1949 jako Thirty Seconds – Thirty Days), česky in pov.sbírka Hlídka, Knižní klub 1994; jako „Mez odolnosti“, in pov.sbírka Výprava na Zemi, Baronet 2007
  • (3) A.C.Clarke: „Maelström II“ (Maelstrom II; mag.Playboy 1965), česky in Pionýr č.10/1980; in pov.sbírka Zpráva o třetí planetě, Práce 1982; in pov.sbírka Devět miliard božích jmen, Baronet a Knižní klub 2002
  • (4) A.C.Clarke: Marťanské písky (The Sands of Mars; 1951), česky Baronet a Knižní klub 1998; Baronet 2009
  • (5) Clarke se ve svém díle tématu vztahu dvou pohlaví velice striktně vyhýbal. Na každého jeho ctitele proto jako facka musil působit román Kolébka (Craddle; 1988) vydaný Baronetem v roce 1996, u něhož je Clarke uveden jako spoluautor (hlavním autorem byl však Gentry Lee), a v němž je popisován hebefilní vztah stárnoucího velitele vojenské základny k mladé dívce.
  • (6) Stanislav Lem: Astronauti (Astronauci; 1951), česky SNDK 1956; SNDK 1959; SNDK 1966
  • (7) K.S.Volkov: Přistání na Venuši (Zvjozda utrenňaja; ???), česky Svět sovětů 1960
  • (8) František Běhounek: Akce L, česky SNDK 1962; SNDK 1972; Milenium Publishing 1999
  • (9) František Běhounek: Robinzoni vesmíru, česky SNDK 1958; SNDK 1964; SNDK 1966; SNDK 1973
Jiří Halama










Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více... 

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...