Je docela příjemné se znovu setkat se starou známou – zvláště je-li docela hezká a přitom skromná (jak sama uvádí, když se namaluje a upraví, tak je i konkurenceschopná), navíc v nejlepších letech (i když je otázkou, kdy má mladá žena na počátku třiadvacátého století, kdy vitalita ve druhé a někdy i ve třetí stovce není ničím neobvyklým, svá nejlepší léta), a hlavně se s ní člověk nikdy nenudí.

Priscilla „Hutch“ Hutchinsová pracuje v Akademii věd a techniky jako kapitán vesmírné lodi, a román Čindi je po románech Motory Boha (Návrat 2000) a Deepsix (Návrat 2008) v pořadí třetím setkáním českého čtenáře s ní.

V prvé třetině 23.století lidstvo zvládlo techniku nesvětelných letů, a tudíž není výjimkou, pokud lodě Akademie provádějí výzkum i u relativně vzdálených objektů.

Tak se stane, že výzkumné plavidlo zachytí u neutronové hvězdy vzdálené od Země kolem 700 světelných let signál umělého původu. Hutchinsová má v rámci pracovního zařazení na své vesmírné lodi za úkol doletět do místa jeho určení. Signál však přechází přes několik retranslačních stanic, takže Hutchinsová postupně navštěvuje několik světů, a u posledního z nich nachází na orbitě obrovskou (svoji velikostí připomínající Clarkovu Rámu) mimozemskou loď. Pozemšťané ji nazvali Čindi – a Čindi znamená v řeči indiánského kmene Navajů „noční duch“, a duchové bývají přeci vždy nebezpeční.

Kvalitních hard SF vychází bohužel v současné době v češtině tak málo, že by je bylo lze snadno spočítat na prstech jedné ruky hodně nešikovného dřevorubce. Takže v každém případě lze velice kladně kvitovat, že u nás McDevittův cyklus vychází. Je tu však jeden problém.

Jack McDevitt počal být literárně činný až v poměrně vysokém věku – přestože je narozen v roce 1935, první povídka mu vyšla až v roce 1981 a první román roce 1986. Bohužel autorův věk je na jeho dílech znát. Do popředí vystupuje přílišná popisnost, dramatické situace jsou popisovány zdlouhavě a neakčně, až směšně zastarale působí uvažování hlavní hrdinky o sexuálních otázkách.

Pokud do hájemství science fiction pronikl začínající fanoušek prostřednictvím barokní rozkošatělosti Reynoldsových či Hamiltonových románů nebo prostřednictvím Asherovy nezkrotné fantazie, bude mu dílo McDevitta připadat příliš sterilní a krotké, a pravděpodobně jej nijak výrazně nenadchne. Čili McDevittovy romány jsou dle mého soudu určeny spíše starším fanouškům science fiction, jejichž vztah k tomuto žánru formovala díla Asimova či Clarka.

A mám ještě jednu poznámku. McDevittovi prozatím v češtině vyšlo pět románů v nakladatelství Návrat, román Čindi je pak prvním románem vydaným v Baronetu. Bohužel zatímco u Návratem vydaných děl jsem při četbě nezaregistrovával tiskařské či logické chyby, nemohu totéž říci o románu Čindi. Práce odpovědného redaktora nebyla provedena zcela kvalitně, takže v knize je nejen řada překlepů, ale i zjevné chyby (datace předpokládaného příletu Čindiho k pozemské lodi Venture je odhadnuta na rok 2149, což zhruba o 80 let předchází ději románu).

Ale i tak jsem se při četbě královsky bavil (všechny McDevittovy knihy do češtiny přeložil Petr Kotrle a jeho překladům nelze nic vytknout) a pevně věřím, že se v dohledné době s „Hutch“ setkám v pořadí čtvrtém románu Omega (2003), který by měl mít úzkou návaznost na první díl cyklu Motory Boha a v němž se možná něco dalšího dozvíme o stejnojmenném zhoubném mraku pocházejícím ze středu galaxie.

Obálka Martiny Kysucké správně evokuje onen pocit úžasu, který v knize nalezneme, i když se zřejmě nechala inspirovat obálkou Edwina Herdera z původního vydání.

Čindi (Chindi), Jack McDevitt (ukázka z románu, recenze knihy Pláž Nekonečno)
nakladatel: Baronet
překladatel: Petr Kotrle
obálka: Martina Kysucká
redakce: Josef Frais
rok vydání: 2010
počet stran: 560
rozměr: 120 x 195
provedení: paperback
cena: 349,- Kč