John Perry by mohl být normální rekrut jako každý jiný, nebýt té maličkosti, že je mu pětasedmdesát. Právě to je minimální věková hranice pro vstup do KOSu, koloniálních obranných sil, první linie obrany lidstva proti nepřátelskému vesmíru. Proč? Co může KOS potřebovat od stovek přestárlých prostatiků, revmatiků a sklerotiků? Dokáže KOS zázraky a vrátí pětasemdesátníkům mládí, nebo je jen přeleští a vypustí do nekonečného mlýnku na maso jménem Mléčná dráha? V tomto věku to rekrutům bývá jedno. Pochovali většinu přátel, někteří i své celoživotní partnery a naděje na nové mládí, pramenící ze slibů z náborového letáku a šeptandy kolem KOSu, zcela potlačí obavu z neznáma a žene je do náborových kanceláří jako vosy na bonbon.

John Perry podepsal, spolu se svou ženou, ale odvodu už se dožil jen on, a tak sám nastupuje do výtahu na oběžnou dráhu s pramalým tušením, co ho nahoře čeká.

Dokončení recenze...