Příběh této knihy začíná v roce 2171, kdy byla Casseia Majumdarová studentkou marťanské vysoké školy. Země, Měsíc a Mars tvořily podivný politický trojúhelník. jeho těžiště bylo na Zemi, a tak se ty slabší vrcholy snažily buď zvětšit svoji váhu, nebo alespoň se dostat kousek dál - odstředivé tendence se tomu říká. Kdo zná nebeskou mechaniku, se určitě takovým snahám usměje. Měsíc však byl příliš blízko, a proto musel přistoupit na kompromisy, které se z jeho pohledu daly jako kompromisy označit jen velmi málo. Zato Mars, který se musel více spoléhat na vlastní zdroje, byl pro Zemi hrozbou.

Hrozbou především proto, že společenské uspořádání Marsu bylo proti sjednocené a víceméně pevnou rukou řízené Zemi volné. Sdružení jednotlivých Spojených rodin - to byla téměř dokonalá decentralizace, ulehčená o nutnost udržovat centrální obranné a represivní složky, obvykle ty největší žrouty daní. Na Zemi tak vznikl politický záměr zbavit Spojené rodiny jejich ekonomické moci nastolením centrální marsovské vlády, přesunem kompetencí do ústředí a otevřeným nebo alespoň skrytým převedením vlastnictví marsovských zdrojů korporacím, které již řídily a ovládaly Zemi.

Casseia se k tomuhle procesu přichomýtne víceméně náhodou, ale příběh a autorský záměr ji vtáhnou do centra dění. Jejíma očima pozorujeme a poznáváme ekonomicko-společenské uspořádání Marsu i ataky, které se ze Země vůči němu neustále stupňují. A samozřejmě obranné reakce těch, kteří si chtějí zachovat nezávislost. Do toho vstupují kulisy hard SF i samotného osobního příběhu Cassei, osud její první i druhé lásky, život, boj a smrt mnohých z jejích přátel.

Marťanská cesta má tak tři roviny. Tu osobní zmiňuji jen letmo, je pouze doplňkem oživujícím jinak suchý (jakkoliv dramatický) příběh. Hard SF prvky jsou tu velmi dobře propracované, od biologie původního Marsu, která je velmi působivá, přes nanotechnologie až po opravdu hard science, která se dotýká samotné podstaty hmoty. Oboje jsou ale kulisy, doplňky, čtenářská zpestření. Tím podstatným je uspořádání Marsu a jeho spor se Zemí.

Spojené rodiny na Marsu jsou jakousi volnější obdobou helénských městských států nebo sdružení hansovních měst, a spolu s nimi mají kořeny v pravěkém rodovém systému. Spojená rodina - to je jakási širší rodina se společným ekonomickým zájmem, orientující svoji mládež na plnění dílčích funkcí v rámci zájmu - a pokud potomek poněkud vybočí, hledají způsob, jak jeho vzdělání a dovednosti využít pro zájem Spojené rodiny. Majetek tu zůstává ve vlastnictví užších rodin, ale je tu výrazný prvek solidarity, vyplývající z potřeby podporovat sílu Spojené rodiny vůči ostatním Spojeným rodinám. Sňatkem mladý muž nebo žena podle svého výběru přechází do Spojené rodiny svého partnera; sice si zachovává určitou vazbu na svoji rodnou Spojenou rodinu, ale ta už je jen velmi volná, přebírá nové povinnosti, funkce - a cíle.

Vzhledem k řídkosti osídlení Marsu tu ještě nevznikla taková rivalita mezi jednotlivými rodovými státečky, jakou vynikl svět na přelomu devatenáctého a dvacátého století, proto tu války o zdroje nejsou aktuálním tématem. Jenže jakmile opustíme oběžnou dráhu Marsu a podíváme se na obydlenou část Sluneční soustavy, jsme přesně tam, kde byl svět kdysi - Země potřebuje zdroje a tak se Mars vůči Zemi ocitá v podobné pozici, v jaké byla třeba Afrika nebo jihovýchodní Asie kdysi dávno - v pozici kořisti. Jenže obyvatelé Marsu nemají dřevěné oštěpy s kamennými hroty, ale nejmodernější vědu - a objev, kterým předběhli pozemské vědce alespoň o několik týdnů. A tak tu máme myš, která řve...

Greg Bear věnoval formulaci politické roviny svého románu velkou pozornost, jeho zdroje inspirace jsou někdy historické, někdy velmi současné - scény z návštěvy marsovského delegáta na schůzi pozemského zákonodárného sboru jsou téměř vystřižené z aktuálního zpravodajství. Příběh sám je polit-fiction, nikoliv hard SF (jakkoliv za tuto polohu zaslouží autor velkou pochvalu), a proto také se od hard SF - té klasické i té moderní - odlišuje. Akce tu je především důsledkem politických záměrů, příběh je o politice - a tak kniha končí politickým závěrem, nikoliv dramatickou akční tečkou obvyklou pro hard SF. Přesně tento moment určitě nenadchne skalní fanoušky hard SF, Greg Bear jej však považoval za nutné doplnění, a nutno objektivně konstatovat, že v něm přesně vystihl dlouhodobý vývoj politiky. Fanoušků a čtenářů hard SF je však mnohem více, než příznivců polit-fiction.

Postava Cassei Majumdarové je v české verzi podána velmi plasticky - určitě na tom má zásluhu to, že knihu překládala žena, navíc s výraznými literárními zkušenostmi.

Hodnocení: 55%.

Greg Bear: Marťanská cesta (Moving Mars)
překlad: Jana Rečková
obálka: Jan Patrik Krásný, grafická úprava: Dagmar Krásná
medailon autora: Martin Šust
Triton, edice Trifid, 2008
607 stran, 329 Kč (členové klubu Trifid 259 kč), brožované
ISBN 97880-7387-072-0