• Mlha padá k ránu - Reportér přiletěl na Planetu Přízraků spolu s vědeckým týmem, který má zjistit, zda skutečně v mlze, která večer stoupá a ráno padá, existují nějaké přízraky. Majitel místního hotelu varuje vědce, že svým průzkumem planetu zničí. K ní totiž patří přízraky, tajemno a nezřetelné postavy v mlze. Proto sem přece jezdí všichni ti turisté, kteří touží po záhadném dobrodružství. Jakmile bude rozhodnuto, že přízraky jsou, nebo nejsou, tajemno zmizí a zůstane jen obyčejná planeta. Krásná se svou mlhou, ale obyčejná, jako tucty jiných. A lidé si budou muset najít jinou planetu záhad, tajemství a přízraků…
• Druhý stupeň osamění - Na prstenci Kerberos, daleko za oběžnou dráhou Pluta, čeká technik na přílet svého střídače. Už se nemůže dočkat a ve volných chvílích spřádá plány, jak bude žít po návratu na Zemi. Byl nesmělý, uzavřený a ostýchavý. To vše se změní, musí se to změnit. Ale stačily k tomu čtyři roky osamění na stanici? Co když ne - možná je ještě brzy a není připraven vrátit se…
• Blokátor - Kabarejdžan je poháněčem mrtvol na planetě Kras. Je pracovitý a spořivý, proto si může dovolit své tři mrtvé vlastnit na rozdíl od jiných, kteří je mají v nájmu. Pečlivě se o své mrtvé stará a každý den s nimi vyplouvá na člunu do dalekých jeskyní, aby se večer vrátil s několika vířeníny, které mrtví pod jeho velením vytěží. Dnes je spokojený: našel velmi dobré ložisko a bude mít slušný výdělek. Dozvídá se však zdrcující zprávu: Bartlingova společnost získala koncesi na těžbu vířenínů a majitel firmy mrtvé nesnáší. Bude je chtít z planety vykázat, což Kabarejdžan nesmí připustit – vždyť tak spokojený a šťastný dokáže být se svými mrtvými jen na Krasu…
• Hluboké temné tunely - Gríl je ten nejlepší zvěd, ještě nikomu z lidí se nepodařilo proniknout v tunelech tak daleko. Je hnán touhou a povinností najít Síň Starých, místo, odkud přišli do tunelů jeho předkové. Dva Měsíčňané, vědec a voják, vstoupili do staré stanice metra. Hledají své předky, lidi, kterým se snad podařilo ukrytím pod zemí přežít jadernou katastrofu na povrchu. Nutně potřebují obnovu genofondu, proto riskovali výpravu na dosud neobyvatelnou planetu. V jednom z tunelů se se oba druhy lidí potkají, ale rozdíl mezi nimi je už příliš velký...
• Hrdina - Kagen je voják. Vycvičený na vojenské planetě Welingtonu s dvojnásobnou přitažlivostí, než je pozemská, dosahuje na vesmírných bojištích velmi dobrých výsledků. Přesto se však rozhodne neprodloužit po dvaceti letech svou smlouvu s armádou a jako vysloužilý voják odlétá na Zemi, po které léta toužil. Cesta však končí jinak, než si představoval…
• NMR - Hyperprostor existuje a stačí mít dostatek prostředků, chytrou hlavu a vynález hyperpohonu je zaručený. Prostředky zajistí nadace NSR, špičkové výpočty fyzik Kinery. Ten však po nějaké době nechápavě sleduje, jak se peníze, původně určené na jeho projekt, investují jinam. Začne usilovně pátrat po tom, proč tomu tak je…
• Hvězdný zápas - Hlavní referent Roger Hill má starosti. Do městské fotbalové ligy Hvězdného Přístavu se přihlásilo družstvo mimozemšťanů. Hill je oprávněně odmítl, ale na nátlak Úřadu mimozemských vztahů nakonec souhlasil a družstvo se zapojilo do hry. Bohužel všechny své zápasy vyhrálo a pod Hillem se začíná kymácet židle. Obzvlášť, když výsledky hry začaly komplikovat meziplanetární politiku…
• Odbočka do San Brety - Milovník starých aut už se těšil na dovolenou. Sedne do auta a pojede do L.A.. Samozřejmě velmi opatrně, protože v době gravivaků a vznášedel jsou dálnice ve velmi špatném stavu – nejsou peníze ani na jejich opravu, ani na jejich likvidaci. A tak uhání po dálnici, když v tom se objeví další auto. Sběratelská perla, vzácnost mezi auty. Náhle dochází k havárii a po ní muž pospíchá pro pomoc. Jaké je však překvapení jeho i policisty, když místo dvou zdemolovaných vraků nacházejí nepoškozené auto…
• Přednáška - Bývalý člen posádky vesmírné lodi Hvězdný vítr pracuje pro UNIVERZUM. Je vybaven dokonalou technikou, která jeho přednášky doplní úžasnými výjevy z dalekého vesmíru. Je zkušeným řečníkem a tak ví, že i na dnešní přednášce uspěl: většina přítomných bude své finanční dary směřovat jeho zaměstnavateli. A tentokrát to je na úkor chudinské dětské nemocnice, kde zbytečně umírají ti nejmenší. Přitom on svoji práci tak nenávidí – jeho místo je přece mezi hvězdami…
• Píseň pro Lyu - Lyanna a Robb jsou Obdaření. Dokáží číst v každé bytosti, která má jen stín inteligence nebo citu. Tady, na planetě Škí, jsou tvorové velmi podobní lidem. Mají však za sebou neskutečných čtrnáct tisíc let vývoje, jenž je v současnosti na úrovni starověkého Říma. Jsou dobrosrdeční, usměvaví a přátelští. Bohužel však mají všichni do jednoho stejnou víru ve Sjednocení. A ta jim určuje, kdy mají s úsměvem na rtech zemřít. Obdaření musí zjistit, proč se k této víře přidává čím dál tím víc pozemšťanů...

George Raymond Richard Martin je dnes známý především jako autor fantasy. Povídky, soustředěné v této sbírce, však pocházejí z ranného období tvorby, kdy byl nadšeným a populárním spisovatelem sci-fi. Všechny povídky jsou výtečně zpracované a jako stříbrná nit se jimi táhne touha po odhalení smyslu života, po významu víry, poznání a pravdy. Povídky jsou tesklivé, jak jen mohou v rámci daného žánru být a po jejich přečtení se nejednoho čtenáře zmocní pocit marnosti a zmaru. Na mysli se dere otázka, proč právě takhle musel příběh skončit a následuje úvaha nad tím, co vlastně bylo špatně a v čem by to šlo změnit. Právě tyto reakce čtenářů byly jistě to, oč autorovi při psaní šlo nejvíce. Je úplně jedno, jestli je povídka dlouhá, nebo má jen pár stran. Filosofické náznaky a zřetelná poselství se proplétají s vynikajícím, místy až poetickým popisem přírody a přesnou charakteristikou postav. I scény střetů a násilí jsou popsány kultivovaně, jako něco, co k životu nezbytně patří, avšak není to pro čtenáře tím nejdůležitějším momentem. Celé dílo se nese ve znamení výtečného překladu. Udržet atmosféru při různorodosti námětů a dějů jistě nebylo jednoduché. Dovolila jsem si srovnat Píseň pro Lyu s překladem ve sborníku Písečníci a musím říci, že jazyk J. a J. J. Oščádalových je znatelně bohatší, jemnější, citlivější a barvitější.

K vysoké kvalitě také přispívá tisk na kvalitním papíře, škoda jen, že chybí názvy povídek na jednotlivých stránkách, což by jistě usnadnilo čtenářovu orientaci při pozdějším návratu k vybrané povídce. Závěrečný medailon z pera Martina Šusta vyčerpávajícím způsobem mapuje autorovu tvorbu a ještě mi zbývá pochválit redakci: při běžné četbě jsem se ani jednou nezarazila na jazykové chybě nebo překlepu.

Rozhodně tuto knihu v pevné vazbě nemohu doporučit těm, kteří touží po akční sci-fi plné svalů, krve, střev a dutých hlav. Naopak doporučuji číst každou povídku bez přerušení, aby si vnímavý čtenář vychutnal téměř hmatatelnou atmosféru příběhu.

Hodnocení: 85%.