4.12.2016 | Svátek má Barbora






RECENZE: E. E. Knight, Kočka - Země upírů 2

10.12.2009 0:05

Kočka E. E. KnightTOPlist„Kočku do obojku nedostaneš. Nevidíš ji, neslyšíš ji. Najednou bác! A je tady…“

Před miliardami let pradávná inteligentní upírská rasa zprovoznila Strom mezi světy – síť portálů mezi hvězdami, která umožňovala přímou přepravu přes celé světelné roky. Prastaří upíři v průběhu milionů let vymřeli a jejich portály začala používat rasa z planety Kar, podobná původním uživatelům parazitováním na jiných tvorech.

Ke své existenci však nepotřebovali krev, ale životní sílu, auru, a pokud jí měli dostatek, dokázali žít věčně. Ta lidská patřila k nejvýživnějším, a tak se stalo, že se Karané objevili roku 2022 na Zemi a formálně si ji podrobili. Sami zůstali ukryti a ovládali obyvatelstvo především prostřednictvím Rozparovačů, kteří se živili lidskou krví a přitom na dálku zásobovali své pány aurou umírajících. Dále zde byly Obrnění, mutanti ducha mdlého, ale o to krutějšího založení, kteří byli stvořeni Karany k terorizování a nahánění obětí. I mezi lidmi se našlo dost těch, kteří s vetřelci aktivně a oddaně spolupracovali na udržování Nového zřízení - ti se nazývali Renegáti.

A existovaly i nepočetné skupiny odvážlivců, kteří se odmítli podrobit a zvolili raději smrt v boji než zotročení. Těmto skupinám odporu se dostalo nečekané pomoci: i na planetě Kar žili slušní jedinci, Osévači, kteří nesouhlasili s podrobováním jiných ras a vydali se ohroženým civilizacím na pomoc. Sami byli příliš zranitelní a tak jen dokázali zařídit, aby vhodný člověk získal něco z vlastností volně žijícího predátora. Na severoamerickém kontinentě to byli Vlci, Kočky a Medvědi, všichni dohromady pak tvořili kastu Lovců. Lovci byli spolu s milicemi a gardami základem ozbrojených složek Jižního velení, které chránily ostrůvky svobodných obyvatel před predátory.

Píše se čtyřicátý pátý rok Karského zřízení a na Velkých planinách se setkáváme s obnovenou rotou Foxtrot a jejím nadporučíkem Davidem Stuartem Valentinem. Stal se z něj zkušený velitel Vlků a právě se při výslechu zachráněných vězňů dozvěděl další podrobnosti o tajemném společenství Zalomeného kříže, které mu v poslední době často kříží cestu. Valentin se snaží podrobně informovat Jižní velení o nebezpečí, které cítí při setkání s tímto tajemnem, ale v záplavě životně důležitých problémů není jeho informace prioritou. Při akci, ve které až tak docela nesouhlasí se sebevražednými rozkazy svého velitele, se seznamuje s Kočkou Duvalierovou, která mu pomáhá rotu zachránit před Obrněnými a Rozparovači. Po návratu do ležení hrozí Valentinovi vojenský soud a je to zase tatáž Kočka, která, zaujata postřehy zdatného Vlka, nabízí schůdné řešení. Vlk Valentin odchází od jednotky, stává se i Kočkou a po náročném výcviku vyráží se svou učitelkou Duvalierovou do nebezpečného terénu. Jde nezlomně za svým cílem, kterým je odhalení nebezpečného společenství Zalomeného kříže, jehož velitelem je tajemný generál obklopený podivnými Rozparovači…

„Někdy se proti tomu všemu cítíš bezmocná,“ řekl Valentin. „Ty umřeš, tvoji přátelé umřou…“

„Jo. Ale pak se dostaneš zpátky sem, kde děcka nemají ten vystrašený pohled. Tak se sebereš a jdeš do toho znovu, protože… Však víš.“

„Vím.“

Už podruhé nás autor zavádí do Země upírů. Hlavní hrdina Valentin je o něco starší, zkušenější a sebevědomější, což však začíná narážet na mantinely, vytýčené armádou. Zrovna teď, když se dostává do největších problémů, objevuje se záchrana v podobě přechodu do klanu Koček. Dobrovolně by se asi zdráhal, ale díky okolnostem je jeho rozhodnutí rychlé, a tím, že se dostává do úplně jiného prostředí, začíná zase od začátku, ale na jiné, vyšší úrovni.

Tak, jako se při zařazení mezi Vlky učil spolupráci ve skupině a respektu vůči kolegům, tak se teď zdokonaluje v pohledu do svého nitra a zjišťuje, že na spoustu základních otázek nezná odpovědi, které je třeba znát, má-li se člověk spolehnout v týlu nepřítele jen sám na sebe. Naštěstí má oporu ve své školitelce a její trpělivosti. Vývoj hlavního hrdiny tak postupuje kupředu a postava spřízněné Kočky je tím pravým parťákem do nebezpečí i do chvilek rozjímání a úvah. Kočka Duvalierová je přímočará, schopná a tvrdá. Výcvik nováčka ji zatěžuje, přesto však dokáže ocenit Valentinovy schopnosti. Občas se z děje vytrácí a Davidovi, uvyklému životu ve smečce, samota nevyhovuje, protože s ní nejčastěji přicházejí pochybnosti a zmatené úvahy.

Kniha je členěna do deseti kapitol, tentokrát však nedochází k velkým časovým skokům, ale sledujeme postupný proud událostí. Tím dochází k občasnému zvolnění tempa, které nám představuje hlavní postavu v odpočinkových a klidných chvílích. V celkovém pojetí knihy mírně ubylo napětí a akce, což však bylo plnohodnotně nahrazeno hlubším pohledem do osobnosti hlavního hrdiny. Občas bývá rozpolcený, plný pochyb a jako by mu čím dál tím více někdo jemně našeptával, co má dělat, jak se zachovat, což jej vyvádí z míry.

Na dobře viditelném pozadí se objevují a zase mizí postavy, které jen procházejí, jsou však vykreslené dost na to, aby v dané chvíli oběma Kočkám zdatně sekundovaly. V závěrečné části přichází nečekané a vítané osvěžení v podobě navázání kontaktu s jinou rasou, což předestírá nové možnosti, které jsou patřičně využity a jistě ne zcela vyčerpány.

Knihu lze jistě číst i jako samostatný svazek, v příhodně zmiňovaných odkazech se dovídáme podstatné události z prvního dílu, přesto však v návaznosti na předešlý díl vyznívá poselství této knihy podstatně hlouběji a hodnotněji. Ke kvalitnímu, srozumitelnému jazyku a dobré čtivosti tohoto díla přispívá zásadní měrou výtečný překlad dvojice Oščádalovy, pochvalu zaslouží i obálka Jana Doležálka a také redakční tým odvedl velmi dobrou práci.

Již podruhé se čtenář vrátil ze Země upírů. Mnohé se dověděl, poznal zajímavé kraje i jejich neobyčejné obyvatele. Stále však ještě zůstává příliš mnoho skryto, aby mohl jen tak zapomenout.

Kočka
/Choice of the Cat/ (recenze Vlka, ukázka z románu, o autorovi)
Knight, E. E.

Nakladatel: Triton
Překladatel: Jana a Jan 'Jam' Oščádalovi
Obálka: Jan Doležálek
Redakce: Agáta Kocourková
Rok vydání: 2009
Počet stran: 304
Rozměr: 125 x 200
Provedení: paperback
Cena: 298 Kč

Alča


Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky
















Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...