Za devatero horami a devatero řekami leží slavná vesnice Dai-kvo. Již na první pohled není obyčejná a co teprve při bližším prozkoumání. Nachází se v ní totiž škola básníků, svým způsobem kouzelníků. Básníci jsou pány nad Andat, přízraky, zhmotněnými myšlenkami a ve své podstatě otroky. Využití andat je různorodé, každý má nějakou individuální vlastnost. Někteří jsou relativně k ničemu, třeba Mech-skrytý-před-sluncem, jiní jsou ale mocní, například Voda-co-padá-dolů. Je libo zastavit vodu v nepřítelových řekách nebo seslat na něj potopu? Pro básníky to není problém. Není tedy divu, že básníci jsou jedny z nejváženějších osobností, když mají moc nad takovou silou.

O něco jižněji se nachází svobodná města Khaiem, jejichž sláva nezná hranic a Saraykeht je z nich největší. V přístavu kotví lodě z nejrůznějších krajů, na ulicích jsou slyšet snad všechny jazyky světa a zločinu je v něm jako šafránu. A za to vše město vděčí básníku Hešaiovi a jím spoutanému andat Bez-semen. Do Saraykehtu jezdí obchodníci s bavlnou z daleka, protože Bez-semen má schopnost rychle zbavit bavlnu veškerých semínek. Město prosperuje, přesto stačí málo a tomu všemu bude konec. Svobodná města jsou již dlouho trnem v oku rozpínavé Galtské říši na západě. Bez-semen, kromě toho, že má blahodárný vliv na městskou pokladnu, totiž poskytuje městu ochranu proti případným útočníkům. Šíře jeho možného využití je totiž mnohem větší, může třeba vypudit semeno ze všech Galtských žen. Pokud se ale podaří odstranit básníka, jím spoutaný andat unikne a Saraykeht pomalu začne upadat. Galtská rada tak osnuje spiknutí, jehož cílem není nic menšího než odstranit básníka Hešaie. Nic ale není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá…

Saraykeht je i domovem Otaha, mladíka, který mohl být básníkem, ale z vlastní vůle se stal obyčejným dělníkem, Maatiho, nového Hešaiova učně, Amat, faktorky pobočky Galtské obchodní společnosti v Saraykehtu, a Liat, její učednice. Ti všichni jsou proti své vůli pohlceni velkou hrou, ve které se hraje o budoucnost světa.

Čeští čtenáři už měli možnost setkat se s Danielem Abrahamem v magazínu F&SF nebo v antologiích New weird či Doteky záhrobí. Abraham je již vypsaným autorem a na jeho prvním samostatném románu je to poznat. Autor má velice vyspělý styl psaní, rovněž mu nedělá problémy ani postupná gradace příběhu. Již tady bych ale zmínil svou první výtku. V prvních kapitolách knihy můžete narazit na vulgarismy, které se do knihy nehodí a působí jako pěst na oko. Autor si to naštěstí uvědomuje a dál v knize už na hrubé vulgarity nenarazíte, když už, tak pouze na velmi lehké.

Co se týče gradace napětí, má román dva vrcholy. Ten první se nachází přesně v polovině a pomyslně rozděluje knihu na dvě části. Ta první v mnohém připomíná klasické spiklenecké fantasy se vším, co k tomu patří: tajné schůzky, skrývání se a útěky před nepřátelskými zabijáky, atd… V té druhé ustupuje zápletka kolem spiknutí do pozadí a do popředí se dostávají vztahy mezi postavami, které se zajímavě komplikují. Jedna z dějových linií má navíc takřka detektivní zápletku. Tyto veletoče můžou čtenáře pořádně zmást, pokud ale přistoupíte na autorovu hru, čeká vás skvělé čtení. Výtku mám ke konci, kde se dějová linie s Amat tak trochu rozplývá do ztracena, vše o co celou druhou polovinu knihy usilovala, dopadne nakonec úplně jinak, respektive tak trochu nijak. Ale tak už to holt občas v životě chodí.

Již jsem zmínil postavy a právě ty jsou jedním z největších kladů. Sympatické je, že se autor pokusil vyhnout žánrovým stereotypům a když už nějaký použil, trochu ho překroutil podle sebe. Příkladem budiž klasický námět mistra a jeho problémového učedníka. Ve Stínech v létě je to přesně naopak. Ostatní postavy za Hešaiem a Maatim nijak nezaostávají, ba dokonce naopak. Andat Bez-semen je ve své nevypočitatelnosti a motivaci asi nejpřitažlivější postavou románu.

Dalším velkým kladem je prostředí města Saraykehtu. Při čtení jsem cítil jak město žije, jeho rušné ulice tepou proudem jeho obyvatel a obchodníků. Pokud bych měl srovnávat, nejvíc asi připomíná italská renesanční města na vrcholu slávy. Toto srovnání je o to bližší, že kromě andat se ve světě stvořeném Abrahamem nevyskytuje jiná magie. Popravdě bych si dokázal představit, že by se příběh odehrával v našem světě. Okolní svět je jen načrtnutý, což ale vůbec nevadí, protože se děj téměř celý odehrává ve městě. Jen je škoda, že si autor víc nepohrál s Galtskou říší, která v knize zastává úlohu pouhé vzdálené hrozby. Mohla být v příběhu cítit trochu víc. Někteří čtenáři pravděpodobně budou mít problém přijmout některé zvyky, například pózy a gesta sloužící k vyjadřování emocí. Občas možná budete mít pocit, že místo „zaujal pózu nepochopení“ by mohlo být prostě „zatvářil se nechápavě“. To je ale individuální a záleží to čistě na vás, každopádně já jsem se občas bavil představou, jaké krkolomné a komické postoje musí hrdinové zaujímat, vzhledem k velikému počtu těchto póz.

Na závěr nezbývá než pochválit obálku Stephana Martiniéra, která přesně vystihuje atmosféru města, a rovněž i překladatele Karla Makovského, který odvedl velmi dobrou práci, jen mě trochu zatahalo za uši slovní spojení „Kdy jsi mě naposledy zažil, že jsem něco udělala, aniž bych…“ Stejně tak si neodpustím pochválit Lukáše Tumu za grafické sjednocení přebalu s předchozími knihami edice. Potěší i dvě přiložené mapy, jen jedna věc mi vadí a zdaleka to není problém pouze této knihy. Kde je měřítko?

V nakl. Laser-books opět prokázali svůj talent na vyhledávání nových a nezavedených autorů. Stíny v létě jsou v něčem předchozím Lžím Lockeho Lamory a Zjizvené noci podobné, jinak se ale jedná o odlišné dílo skvěle doplňující rozrůstající se mozaiku Moderních děl fantasy. Tak či tak, Stíny v létě jsou povedené po všech stránkách.

Hodnocení: 80 %.

Stíny v létě
Abraham, Daniel
Překlad: Karel Makovský
Jazykový redaktor: Helena Šebestová
Odpovědný redaktor: Tomáš Jirkovský
Obálka: Stephan Martiniére
Grafická úprava obálky: Lukáš Tuma
Vazba: Paperback
Rozměry: 130 x 200 mm
Počet Stran: 360
Rok vydání: 2009
Cena: 289 Kč