Však i onen víc než čtyřicet let vnucovaný model sovětský se příliš nepovedl.

Ledacos amerického by se dalo doporučit, ale mezi takovými skutečnostmi rozhodně není jednak tamější právní systém, fungování (nefungování) justice, chápání spravedlnosti, a jednak i počínání mediálních zdrojů.

Media (tisk, rozhlas, televize) ovšem rozhodují o složení a kvalitě servírované - informační krmě, však tak se vytváří vkus, ponětí o světě včetně vlastního nejbližšího dvorečku.

Nevhodné téma pokud možno zcela pomíjet (například okolnosti Obamova rodiště) nebo zavalit či znicotňovat velmi rozličným dávkováním. Poslužme si příkladem, a sice pozorností věnovanou dvěma nynějším sousedním guvernérům: Chris Christie (stát New Jersey) a Andrew Cuomo (stát New York). Televizní kolos CNN v jednom dni se 150krát věnoval falešnému obvinění Christieho ("Bridgegate"), kdežto snaha guvernéra Cuomo zarazit iniciativy protikorupční komise vyšetřující počínání jeho vlastního bratra zůstala pominuta po dobu tří týdnů, nevyřčeno ani jedno slovo.

- - -

Podle oficiálních údajů (Bureau of Justice Statistics 2008 National Crime Victimization Survey) v 83 procentech případů černoch je útočníkem a běloch jeho obětí. Naprostou většinu rasově motivovaného násilí a všech vražd (52 %) v zemi spáchají černoši - ona 13% menšina v národě,

V roce 2007: 433 934 zločinů černochů proti bělochům, osmkrát víc než značně početnější běloši tak učinili vůči černochům. V případě znásilnění černoši znásilnili 14 000 bělošek. V údajích FBI nebyl zjištěn ani jeden případ s opačným rasovým obsazením. Závěr: Podle oněch údajůz roku 2007 byla čtyřicetkrát větší pravděpodobnost, že černoch zaútočí na bělocha, než by tomu bylo naopak.

V New York City, kde černoši tvoří téměř čtvrtinu obyvatelstva (24 %), spolu s Hispánci mají téměř stoprocentní monopol (98 %) ve spáchání zločinů se zbraní. Stejně vysoké je procento přepadů a vražd. V Chicagu, Obamově původním politickém působišti, dochází k tuctům vražd v řadách zejména černošské mládeže a někdy i dětí. V první polovině roku 2013 jich bylo přes 200. Černoští mladíci - 1 % všeho obyvatelstva USA - tvoří 16 % zpravidla kulemi povrtaných mrtvol a 27 % jsou autory tohoto provrtávání. Šarlatáni typu Jesse Jacksona a Al Sharptona, vždy v první řadě na demonstracích proti bělošskému rasismu, se ale příliš neobtěžují účastí na pohřbech svých soukmenovců, v obrovské většině týmiž soukmenovci zabitých.Každý desátý černoch ve věku 30 - 34 již pobýval ve vězení. Mezi bělochy je to každý 61.

Mediální pozornost k těmto úkazům ve vlastních řadách je nepatrná až žádná.

Ošidné téma se buď přehlíží, nebo přetváří, jak výtečně potvrdila mediální snaha v proslulém případě z Floridy, kde George Zimmerman, vzdor svému německy znějícímu příjmení etnický Hispanic - takže příslušník preferované menšiny -, který zavinil smrt stoprocentního sedmnáctiletého černocha jménem Trayvon Martin.

Báječná přiležitost z události udělat pořádné zatracení bělošského plemena. Zimmerman byl oficiálně označen jako "white Hispanic", prezident Obama, během volební kampaně se velice prezentující jako post-racial candidate, zvítězil zásluhou bělošských hlasů, načež poté vyjádřil svůj žal ve smyslu, že to mohl být jeho vlastní syn.

Media rovněž projevila své preference: na televizních obrazovkách se objevila podobenka čtrnáctiletého pohublého mladíčka, ač v skutečnosti svou postavou Zimmermana převyšoval. Televize ABC se postarala, aby divák nemohl spatřit zranění Zimmermanovy hlavy. Televize NBC editovala, politicky korektně si přizpůsobila záznam Zimmermanova telefonátu policii. Novináři též rovněž pátrali po svědcích a stopách jimi urputně hledané rasistické motivace.

O letošním prvním srpnovém víkendu došlo v Chicagu k půl tuctu zabití ve vlastních černošských řadách - bez jakékoliv mediální, politické či jakékoli pozornosti, prostě business as usual.

- - -

Za řekou Misissippi ve státě Missouri, v předměstí Ferguson metropole St.Louis osmnáctiletý černošský mladík Michael Brown, víc než dvoumetrový (6 stop, 4 couly) a jedenapůlmetrákový obr po soumraku vešel do obchodu, bez zaplacení si přivlastnil krabici doutníků a při odchodu pořádně zatočil s prodavačem polovičního vzrůstu stojícímu jemu v cestě.

Jak posléze zjištěno, tento údajně gentle giant ("uhlazený, vznešený obr") toho večera se posiloval pořádnou dávkou marihuány. Pospíšili si pracovníci ve sdělovacích prostředcích, kteří projevili svou značnou nelibost až mravní rozhořčení, že záznam bezpečnostního videa nebyl před veřejností utajen a tím došlo k porušení jeho občanských práv. Takto rovněž se vyjádřil nynější pan prezident. (Stejným způsobem, notně popuzen, kdysi reagoval Ing. Aloiz Lorenc, poslední nejvyšší velitel všeho estébáctva, se svými protesty, že zveřejněním jeho nezákonné skartace dokumentů došlo zejména k surovému porušení jeho občanských práv, a tudíž i značnému nároku na značnou náhradu utrpěné škody.)

Několik minut poté tento robusní zloděj spolu s přitelem Dorianem Johnsonem kráčeli uprostřed vozovky a se setkali s policistou Darrenem Wilsonem, věk 28. Ten je vyzval, aby šli po chodníku a nebránili dopravě v provozu. Brown byl svým strýcem.charakterizován jako tvor natolik bázlivý, že se ani neodvažoval hrát americkou kopanou. Brownův společník Johnson, na něhož v té době byl vydán zatykač pro krádež a za falešnou zprávu policii v dřívější záležitosti, napřed zdůrazňoval Brownovo ůdajné mírumilovné chování, snahu z místa odejít, v čemž mu zabránil policista Wilson střelbou do zad. Svou původní báchorku avšak odvolal poté, co jiní svědci potvrdili: že mohutný Brown zaútočil na značně menšího Wilsona ve snaze se zmocnit jeho zbraně.

Pitevní nález potvrdil, že útočník utrpěl šest zásahů, nikoliv však do zad, jak by se přece muselo stát v případě, že Brown se od policisty mínil vzdálit.

Jako následek střetu policista Wilson málem pozbyl vědomí a s vážným zraněním v obličeji skončil v nemocnici.

Lůza vyjádřila mravní rozhořčení svým nejpopulárnějším způsobem, a sice rabováním. Zmocnit se všeho možného a ovšem toho nejdražšího zboží. Naprostá většina takto se obohajujících vandalů nebyli místní lidé, ale zájemci i ze značně vzdáleného okolí. Loupení pokračovalo po řadu večerů a nocí, televizní štáby pilně zaznamenávaly a přítomná policie nezasahovala,

Víc než takových lupičů se dostavili samozvaní tzv. profesionální černoši, pro něž každá taková konfliktní situace je výtečnou záminkou ke zdůrazňování vlastní viditelnosti, důležitosti, zatracování bělošské, vbrzku již zmizivší většiny populace. Podvodníkům typu pseudovelebníčka Al Sharptona přece nezáleží na množství vzájemně se pobitých soukmenovců. Tuze vítané jsou příležitosti k vlastnímu zviditelňování a hřímání. Takto mediálně využitelný incident tuze je vítán, pak na televizní obrazovce si vyslechnu nesmysly o genocidálním údělu chudáků - tohoto třináctiprocentního etnika v národě se svým člověkem prezidentem, s přemnohými primátory, politiky, potentáty..

Nejvíc opravdové přímočaré kuráže nacházím právě v nepočetných řadách těchto Afro-Američanů: ekonom Thomas Sowell (například jeho text "The Media and the Mob", 20.8.2014), publicista Larry Elder (text "Ferguson: Not Even An O.J.Jury Would Convict Officer Wilson", 21.8.2014), v kontrastu s Jay Nixonem, bělošským guvernérem onoho státu Missouri, který se domáhá spravedlnosti požadavkem po vigorous prosecution ("důkladný prokurátorský postih"), za značné podpory duchovenstva, s implicitním předpokladem provinění. Media, včetně londýnské BBC, vždy zdůrazňují zastřelení oběti bezbranné. Mnohdy poté oznamují jméno a adresu předpokládaného pachatele, již příjemce pohrůžek smrtelné odplaty. Jak dlouho si mám počkat na útočníka, abych si ověřil jeho bezbrannost, než on mě probodne nožem? Racionální otázka..

Elder: "Zatímco se Fergusonu dostalo publicisty jako prvnímu invaznímu dni v Normandii, žádná národní pozornost nebyla věnována zprávám s rasovou motivací." Následuje řada případů - rabín v Miami na cestě do synagogy, zavražděn dvěma mladými černochy. Černošský houmlesák zavražděn šesti ilegálními vetřelci. Nejeden čínský student v Los Angeles zavražděn.

- - -

Proč nám Čechům se má tohle povídat, co je nám do toho?

Třeba něco ano, k poučení příkladem byť i třeba vzdáleným. Asijští přistěhovalci nejen v Americe mohou být a věru jsou přemětem obdivu i závisti. Jsou zdaleka jsou tím nejpilnějším etnikem, mívají nejen lepší výsledky ve školách, ale i později v dospělých povoláních a dosaženým životním standardem. ¨

Porovnejme pak výsledek na opačném konci spektra: vzdělání mezi americkými černochy. Jen polovina jich zvládne povinnou školní docházku. Ve Filadelfii, a nejen tam, jich je necelá čtvrtina. Průměrný sedmnáctiletý černoch je schopen psát a počítat na úrovni třináctiletého bělocha či Asijce.

Jen s obtížemi se lze radovat při seznamování s údaji Českého statistického úřadu. Zde jsou výsledky v procentech: 51 % romských dětí se učí ve zvláštních školách, 22 % propadá v první třídě, 56 % Romů jakéhokoliv věku nemá ani základní vzdělání, 0,8 % má vysokoškolské vzdělání, 85 % je nezaměstnaných, 75 % se podílí na kriminalitě, 60 % dospělých vězňů jsou Romové.

Nikoliv v procentech: Sociální dávky pro Romy = 20 miliard. Počítá se s 320 000 Romy v příštím roce 2015. Každých 14 let se jejich počet zdvojnásobí.

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče