28.3.2024 | Svátek má Soňa


RASISMUS: Romové proti diplomatům

24.9.2014

aneb Politicky korektní šaškárna v Děčíně

“V Děčíně se odehrálo neobvyklé fotbalové utkání,” napsala v neděli iDnes. “Proti sobě nastoupil tým složený ze zaměstnanců cizích ambasád, kteří vyzvali místní klub FK Junior Roma. Diplomaté tak místním týmům dali najevo, že rasismus do kopané nepatří.”

Tým Britů, Litevců, Estonců, Američanů a Holanďanů v “přáteláku” porazil romský klub 6:5. Diplomatům totiž vadilo, že s “romským” klubem odmítají “české” kluby hrát. „Vidím za tím rasismus,” zlobil se trenér TJ Junior Roma Pavel Horváth. “Nikde ve světě se nestalo, že by týmy nenastoupily proti soupeři, který má jinou barvu pleti. Nahrává tomu všeobecná nálada, která je nepříznivě naladěná proti Romům.”

Na první pohled je to dojemný příběh solidarity s utlačovanými Romy. Diplomati na jejich podporu postavili mančaft pojmenovaný FC Embassies, čestného výkopu se ujala švédská velvyslankyně Annika Jagander… Když se ale na nedělní zápas podíváte nezaujatým okem a dohledáte si o něm něco víc, je to přesně obráceně. Ten bizarní monstrzápas byl vrcholem hlouposti a multikulturního pokrytectví.

Rasistický útok na bílé

Naprosto souhlasím, že rasismus do sportu nepatří. Rasismus nepatří ani do slušné společnosti. Ale zakládání čistě romských týmů podle barvy pleti snad rasismus není? Kdyby se do FK Junior Roma přihlásil “bílý” Čech, vzali by ho? A nebo srozumitelněji: založení FK Junior White Power nebo FK Junior Bílý jezdec určených jen etnickým Čechům by bylo v pořádku? Zahráli by si diplomati s takovým mančaftem?

Ještě zajímavější ale je, proč vlastně ostatní kluby s FK Junior Roma odmítaly hrát. Vůbec nešlo o “český” rasismus. Dokládá to třeba fakt, že proti čistě romskému klubu nechtěl nastoupit třeba tým Dolních Habartic, ze který kopou hned tři Romové. Důvod je zcela prozaický a věcný: hráči FK Junior Roma jsou násilníci a rváči, kteří se opakovaně chovají nesportovně. V květnu 2011 na zápase s Loko Děčín napadli rozhodčího a pak i “bílé” protihráče.

„Do 86. minuty to byl pohodový duel,” citoval tehdy Děčínský deník rozhodčího Miroslava Dostála, kterému někdejší předseda romského klubu Ladislav Čisár během zápasu nadával do “českých čuráků” a “bílých sviní”. “Padly jen čtyři žluté karty. Bohužel, pak se to rozjelo. Nejprve se hráči FC Junior Roma dožadovali penalty, následně domácí Herák při přerušené hře udeřil několikrát hostujícího Nováka. Heráka jsem samozřejmě vyloučil, jenže přiběhl ke mně jeho bratr a udeřil mne. Až mi na zem upadly brýle a píšťalka. Po inzultaci jsem utkání ukončil, museli jsme se schovat v kabině. Venku byl slyšet řev, hráči Lokomotivy zavolali policii a také se schovali ve své šatně. Podle svědků na hřiště vběhli i domácí fandové. Museli jsme odejít za doprovodu policie…”

“Bílí” hráči Loko Děčín popisují: “Proti tak velké přesile nemělo cenu se bránit. Ukryli jsem se do kabiny, ale i tam si nás domácí našli a chtěli se rvát. Bylo to děsné.“ Tři z nich si z hromadného napadení romskými fotbalisty odnesli zranění, jeden z nich těžké (lícní kost zaražená do hlavy s nutností operace). Klub FK Junior Roma za to dostal disciplinární pokutu, kterou ale nezaplatil. Když se na fotbalovém svazu později řešil zákaz činnosti klubu a možnost rozdělení jeho hráčů mezi jiné kluby, předseda FK Junior Roma Ladislav Čisár doslova prohlásil: “My chceme hrát svůj fotbal. My chceme hrát za naši krev! A ne za nějakou cizí.“

To není rasismus?! Představte si, že by to někdo řekl obráceně a “bílý” hráč by řekl, že za “cizí cikánskou krev” hrát nebude.

Chybějící kontext

Západní diplomaté si tedy uřízli pořádnou ostudu. Předvedli klasický příklad pozitivní diskriminace a hloupé, krátkozraké politické korektnosti. V hysterické honbě za antirasismem svým “přátelákem” podpořili gaunery, kteří z rasistických důvodů napadají “bílé” Čechy.

“Vyznamenala” se ale také iDnes. Agresivitu hráčů FK Junior Roma zmínila v jedné jediné větě (viz zde). Vypustila tedy podstatnou část informace a zamlčela pozadí “diplomatického” fotbalového zápasu. Tím vynechala důležitý kontext celé události.

Navíc se dopustila i klasické politicky korektního ohýbání reality. Když totiž Romové hrají fotbal (což je ukazuje v pozitivním světle), zdůrazní se, že jsou to právě Romové. Když ale Romové něco ukradnou, někoho přepadnou nebo něco zdemolují, média jejich etnicitu svatouškovsky zatají. Píšou o “mladících”, “pachatelích”, “výtržnících” nebo “sběračích kovů” (všimněte si, že nikdy ne o “zlodějích kovů”). Právě tímhle retušováním reality a měřením dvojím metrem ale média rozdmýchávají protiromský rasismus.

O rasistickém útoku romských hráčů v květnu 2011 více zde , zde a zde.

(Autor je redaktorem webu www.g.cz)