Nicméně už teď je patrné, že alarmisté se uchylují k překrucování dat a že bezprostředním výsledkem - přinejmenším pro ně - je příliv obrovských peněžních sum, o kterých by si mohli jen nechat zdát, kdyby měl převládnout jednoduchý názor: počasí se mění a to, jak se mění, je normální.

Kdyby se ta situace měla k něčemu názornému přirovnat, tak asi k tomu, že by vzniklo alarmistické hnutí při ubývání Měsíce. Vlády by se shodly na kjótském protokolu, který by měl za cíl zastavit ubývání Měsíce a způsobit jeho přibývání. A tak dále, můžete si doplnit dle vlastní fantazie.

Mechanismus za tím vším je jednoduchý. Nejedná se samozřejmě jenom o bazilišky v britském Climate Research Unit, schopné ohýbat "hokejku" libovolným směrem, jen když granty kapou. Jde o to, že vlády velmi rády vytvářejí dojem práce ve prospěch veřejnosti, když je to nestojí moc peněz. Alarmistický povyk je vždycky tak či onak přenesen na bedra soukromého sektoru - a zprostředkovaně na bedra občanů. Jenže to je vyzkoušené, že občan nereptá, pokud necítí přímý tlak. Takže, že je všechno podstatně dražší kvůli ekologistické zátěži, to občan nepocítí. On nevezme v úvahu, že dálnice je dvakrát dražší mimo jiné i kvůli přechodům pro losy, které u nás asi sotva potkáte při odpolední procházce. Naopak, on má pocit, že vláda hájí dobrou věc, když jde ekologistům na ruku - a zdražuje stavbu dálnic ve prospěch stavebních společností, které pak uplácejí státní úředníky. To je ten mechanismus.

Že jsem se s dálnicemi dostal daleko od klimatu? Ale ne. Je to jeden balík, jedna ideologie, jeden velký kolosální podvod, jehož obětmi jsme my všichni.

Ano, je to rána alarmistům, ale ti se z toho snadno vylžou. Právě tím mechanismem, výše popsaným. Vládám to vyhovuje, do alarmistického a ekologistického vřeštění se dají zamotat výdaje navíc, a kdo vyhledá, do čích kapes spějí?