Tak jsme se zde dozvěděli, že nynější americký president je „prostomyslný“. Toto slovo není užíváno příliš často, je to totiž taková slušnější forma mnohem častějších přívlastků v podstatě stejného významu – naivní, nechápavý, tupý, hloupý. Tedy člověk, který není schopen domyslet následky svých činů, v tomto případě určitého rozhodnutí.

President Obama rozhodl - můžeme předpokládat, že po důkladných rozborech situace -, že Spojené státy neuskuteční instalaci zamýšleného obranného protiraketového systému – radaru v České republice a protiraketových střel v Polsku. Nemyslím, že to bylo rozhodnutí, které se nedalo očekávat, a určitě vychází ze střízlivého posouzení stavu, do kterého se celá tato záležitost dostala v průběhu posledních několika let. Je výsledkem kombinace vojensko-strategických, ekonomických a diplomatických problematik, které nám nepřísluší hodnotit. Při troše objektivity musíme přiznat, že nemáme dostatek informací a faktů, které bychom museli mít, abychom si mohli dovolit takovéto rozhodnutí správně posuzovat. Rozhodně je nemístné toto vidět jako ústupek Rusku, nebo, jak jsme mohli slyšet, „mnichovanství“.

Pokud někdo nazývá tento diplomatický akt výsledkem prostomyslnosti nebo „fackou pěstí“ či podobně, myslím, že neuvádí správného adresáta. Prostomyslných je 75% českých občanů, velká část sociálních demokratů, komunistů a některých zelených a jiných v Parlamentu a několik desítek opravdu „prostomyslných a prostoduchých“ aktivistů, kterým se podařilo dokonale zblbnout (oblbnout?) tak velkou většinu našich spoluobčanů. Lze předpokládat, že vláda Spojených států o postoji české strany a případného výsledku byla dobře informována a lze nutně předpokládat, že to hrálo v rozhodování důležitou roli.

Byl jsem silným obhájcem umístění radarové stanice v Brdech a není třeba zde rozvádět všechny logické důvody pro realizaci tohoto čistě obranného projektu. Bylo to zde probráno nesčíslněkrát a ti opravdu „prostomyslní“ to stejně nepochopí a, bohužel, velmi často to není jen jejich prostomyslnost, ale velmi špinavý a nedemokratický záměr. Smutnou skutečností jsou právě tato čísla a dovolím si tvrdit, že ten přívlastek americkému presidentovi prostě nesedí. Že to je i jaksi neuctivé k hlavě státu a občanům, kteří jej volili, je až na posledním místě.

Když se nad celou věcí nestranně zamyslíme, pokud jsme toho schopni a netrpíme podobnou vlastností, tady zvanou prostomyslností, můžeme být prezidentu Obamovi vlastně vděčni za to, že svým odvážným a rozvážným rozhodnutím předešel pořádné ostudě, ke které by jistě došlo, kdyby se v případném referendu tři čtvrtiny našich občanů vyslovily proti. Už teď se máme za mnohé stydět a téměř jisté odmítnutí slušné americké prosby, tak malé protislužbičky za to, co USA v historii pro nás Čechy, pro Evropany a svět vůbec udělaly a obětovaly, by byla blamáž, kterou bychom my, „neprostomyslní“, velmi těžko nesli.