16.7.2018 | Svátek má Luboš


RADAR: Poučení z německého vývoje

2.10.2007

Pětadvacet let uplynulo od chvíle, kdy německý Spolkový sněm vyslovil nedůvěru sociálnědemokratickému kancléři Helmutu Schmidtovi, a otevřel tak dveře k moci Helmutu Kohlovi. Je to výročí, které promlouvá k širšímu okruhu zájemců o politiku než jenom odborníkům na Německo.

Kohlova státnická pověst sice už vybledla; dvě jeho čítankové zásluhy - euro a sjednocení Německa -se totiž podepsaly na dlouhé hospodářské stagnaci spolkové republiky. Po nástupu do úřadu ale Kohl předvedl něco, co už se dnes v evropské politice moc nevidí: šel do vážného politického rizika. Dal garanci, že pokud vyhraje volby, budou v Německu rozmístěny americké rakety středního doletu Pershing. Kohl stál na principech, které podle konvenčních odhadů jeho kancléřskou kariéru mohly ukončit dřív, než pořádně začala, a přesto zvítězil. Pershingy urychlily rozklad Sovětského svazu; už tehdy - a ne až v roce 1989, jak praví legenda - si Kohl odpracoval svůj podíl na bourání berlínské zdi.

Tlusťoch proti symfonikům

Mirku Topolánkovi, který by potřeboval udat špatně prodejný americký radar, nabízí příběh kancléře Kohla důležité poučení: že totiž za určitých okolností názor protivníka, který se zdánlivě kryje s veřejným míněním, vůbec nemusí být fatální. Pokud si politický lídr dokáže zjednat pozornost a přesvědčit publikum, že nežertuje a že věc, s níž se obrací na veřejnost, mu opravdu leží na srdci, může ve svůj prospěch obrátit i debatu zdánlivě rozhodnutou předem.

To se Kohlovi v roce 1982 opravdu povedlo. Američané sice dodávkou pershingů splnili přání německého kancléře Schmidta vylekaného instalací sovětských raket SS-20 v Československu a jinde v komunistické části Evropy, jenže podstatná a hlasitá část západoněmecké veřejnosti začala proti pershingům na německém území bouřlivě protestovat.

Raketovému Schmidtovi se před očima rozkládala jeho vlastní sociálnědemokratická strana a poslanecký klub, Bonnem otřásaly statisícové demonstrace, jaké toto ospalé hlavní městečko předtím nezažilo.

Na lídrovské kvality Kohla by si v takové situaci vsadil málokdo. Byl legračně tlustý, šlapal si na jazyk; od puberty se živil politikou, a když pro něj jeho strana zrovna neměla fondy, vytvořil mu Svaz chemického průmyslu fiktivní místo asistenta ředitele. Míroví aktivisté byli fotogeničtější, výřečnější a měli ideály. Muselo to být romanticky krásné, když si členové jednoho symfonického orchestru nasadili hadovky, šály a rukavice a koncertem blokovali brány raketové základny Mutlangen.

Během šesti měsíců mezi parlamentním zvratem a předčasnými federálními volbami prohrála Kohlova CDU všechny zemské volby, které se konaly. Komentátoři, kteří chtěli vystihnout beznadějnost Kohlova postavení, ho přirovnávali k českému „zimnímu králi“ Bedřichu Falckému. Jenže přišlo překvapení: Kohl federální volby výrazně vyhrál - byl to jeho nejlepší výsledek z šesti spolkových kampaní, které předtím a potom vedl.

Jak je možné, že nakonec uspěl s tak neatraktivní agendou (rakety plus sociální škrty)? Později přiznal, že úzko jednou bylo i jemu, když totiž pozoroval z vrtulníku pod sebou půlmilionovou mírovou demonstraci před jeho úřadem. Jistotu, že prosazuje rozumnou věc, ale neztratil nikdy - a trpělivě vysvětloval riziko, že Sovětský svaz získá v Evropě vojenskou převahu. Sympatizanti CDU/CSU kancléřovou zásluhou věděli, co je ve hře, byli nadprůměrně motivovaní a nechali se zmobilizovat. Kohl prohnal pershingy lidovým hlasováním a pacifistická vlna vágní dobré vůle vzápětí dozněla. Bylo to jedno z posledních velkých vítězství jasně formulované zodpovědnosti nad populismem v západní Evropě.

Čas pro modeláře

Dokázal by Topolánek podobně zmobilizovat všechny Čechy přístupné vážným argumentům? Některé špičky ODS vnímají svého předsedu jako politika na jedno použití; podle tvrdohlavosti, s níž lpí na Marku Dalíkovi, lze usuzovat, že si tak připadá i Topolánek, kterému už ani nestojí za to ukáznit se kvůli vítězství v příštích volbách. Tím spíš by mohl převzít roli lídra povzneseného nad momentální preference a propagovat radar i zvláštní vztahy s USA.

Vláda v radaru vidí hlavně technický problém. Věří, že stačí vyjednat dobrou smlouvu s Američany a sehnat pro ni většinu v parlamentu. Chtělo by to radarového lídra ve stylu Kohla ze začátku 80. let. Názory veřejnosti na obranu republiky a její místo v západním společenství se totiž utvářejí právě teď. A co se dá čekat od společnosti, která má problém i s takovou neobtížnou maličkostí, jakou je radar, až nedej bože ve světě jednou vypukne opravdu ošklivá krize?

LN, 1.10.2007

Autor je novinář



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


501km
2:24
3.10.2007

Emersonskej
11:10
3.10.2007

pozorovatel
13:46
5.10.2007

Franta
19:23
2.10.2007

STK
23:16
2.10.2007

Kovanda
14:34
2.10.2007

Emersonskej
20:28
2.10.2007

oakman
14:05
2.10.2007

Ivan
13:20
2.10.2007

ignorant
13:46
2.10.2007

čtenář
13:50
2.10.2007

třetí
14:02
2.10.2007

čtenář
14:08
2.10.2007

čtenář
16:02
2.10.2007

John
13:51
2.10.2007

honzak
17:38
2.10.2007

Petr H
12:41
2.10.2007

čtenář
12:47
2.10.2007

Petr H
12:56
2.10.2007

čtenář
13:02
2.10.2007

Psí vrah Čumil
14:55
2.10.2007

Ivan
13:22
2.10.2007

John
13:52
2.10.2007

čtenář
13:54
2.10.2007

oakman
12:10
2.10.2007

čtenář
12:20
2.10.2007

Skybird
10:47
2.10.2007

oakman
11:45
2.10.2007

čtenář
12:03
2.10.2007

oakman
10:22
2.10.2007

oakman
10:29
2.10.2007

čtenář
11:23
2.10.2007

sahara
12:45
2.10.2007

amiZ .M
9:55
2.10.2007

amiZ .M
10:02
2.10.2007

amiZ .M
10:17
2.10.2007

Stredocech
10:31
2.10.2007

amiZ .M
10:43
2.10.2007

PETR
9:29
2.10.2007

Jakub Vosáhlo
13:47
2.10.2007

www racek
9:10
2.10.2007

jirka.s.
9:18
2.10.2007

jirka.s.
9:24
2.10.2007

www racek
9:42
2.10.2007

Hanyz01
11:06
2.10.2007

www racek
11:16
2.10.2007

Pamětník I.
11:35
2.10.2007

počet příspěvků: 129, poslední 5.10.2007 01:46









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.